Judista Vladimír Kocman se nesmazatelně zaspal do dějin československého sportu. Na OH v Moskvě vybojoval bronz. Dodnes velice pozorně sleduje své následovníky.

Vybral byste z vaší bohaté sportovní kariéry jediný zápas, který pro vás má větší hodnotu než jiné?
Já si opravdu nejvíc cením toho zápasu o olympijskou medaili. Pral jsem se s Angličanem, který mi neseděl.

Paul Radburn? Neseděl vám?
On byl takový čiperný. Prostě mi neseděl.

To jste v Moskvě dobře věděl už před bojem o bronz?
Samozřejmě jsme se všichni výborně znali. Je pravda, že jsou třeba takoví fenoméni, jako je Lukáš Krpálek, kterým je jedno, 's kým se perou. Lukáš může porazit kohokoli na světě. Takový já nikdy nebyl.

Jakým jste byl judistou vy?
Měl jsem typy, na které mi to šlo, ale také ty, na které mi to nešlo. Ti menší, čiperní, co chytají za nohy, na ty jsem to nikdy moc neuměl, to pro mě byl vždy problém, Angličan byl jedním z nich.
(rozhovor v kompletním znění najdete v tištěném sobotním Deníku).