Díky bohu šlo včera na Lipně o ojedinělý „úkaz". Úterý zde bylo vyhrazeno pro první olympioniky, kteří se vrátili z Ria. A hlavní roli sehrál Lukáš Krpálek, zlatý judista z tatami.

Rozdával úsměvy, ale… „Byla to dlouhá cesta a ještě nám došly zásoby," culil se.

Dávejte pozor: nejdřív na letiště v Riu, potom přes oceán. V Praze bylo vítání „zakázáno", ze Kbel víc než třicítka sportovců nasedla do dvou armádních vrtulníků. „Je to pro nás pocta," zaznělo od vojáků v čele s Náčelníkem generálního štábu Josefem Bečvářem.

Reakce? „Bylo to divoké," podotkl olympijský šampion. Když ho slyšel bronzový kajakář Jiří Prskavec, zasmál se. „Měl to štěstí (nebo smůlu), že byl v první skupině a pilot jim ukázal, co všechno takový stroj umí. Já to viděl. Létali nahoru dolů," přiblížil 170kilometrovou cestu.

Ale zpět k ostře sledovanému muži. „Jéé, támhle Krpálek dává rozhovory," rozběhla se po poledni skupina dívek směrem k písku, kde právě novináři minutu zpovídali hrdinu z Ria. Posléze se scéna opakovala: po průletu gripenů na Lipně judista odstartoval závod dětských šampionů na obří „Palečkově skluzavce".

Všichni ho chtěli kvůli rozhovorům, autogramům, fotkám. Ozývali se sponzoři. To všechno dělá jedno zlato.

Krpálka přitom znají fanoušci juda už téměř deset let. Široká veřejnost ho ovšem začala vnímat později. Zprvu jako talentovaného juniora, později jako reprezentanta. Co o něm řekl na podzim roku 2008 jeho kouč Petr Lacina? „Je to inteligentní monstrum."

Tihle dva spolu vydrželi dodnes. A ze všech stran se ozývají chvalozpěvy na jejich adresu. I na Lipně. Chválila je někdejší bronzová atletka Šárka Kašpárková nebo zlatí fotbalisté z Moskvy s usměvavým Ladislavem Vízkem.

Co šlo nejvíc na dračku? Všichni sháněli fixy. Sportovci rozdali tisíce podpisů!

Řekl si i klučina, který se ptal na tatami. Snad si kartičku schová. V následujících letech ještě slova z juda (a další „cizokrajné" výrazy) uslyší. O to je postaráno: další OH budou hostit Korea, Japonsko a Čína.