Petra Krejčová se vrátila z mistrovství Evropy v dlouhém triatlonu s bronzem a pocitem radosti. Pro Deník popsala své dojmy, které ji v průběhu atraktivního šampionátu provázely. „Že jedeme na závody mi úplně došlo až den před hned ráno, necítila jsem se úplně fit, přišlo mi, že jsem dost unavená a čas na regeneraci se krátí a zbývá už jen jeden den,“ říká ještě k předstartovní nervozitě. Smíšené pocity provázejí sportovce před každým startem.

„Na závod jsem se těšila a současně jsem se bála.“ Příjezd do Prahy provázely zmatky. „Překvapilo mě, že na prezentaci skoro nikdo nebyl, čísla ani čipy nebyly, pobavila mě igelitová taška plná letáků a reklamních materiálů, včetně ponožek velikosti devět až jedenáct z materiálu, který je dobrý na chalupu na spaní. Už jsem je darovala kamarádovi, snad mu budou dobře sloužit,“ usmívá se. Noc před startem ideální nebyla. „Nevyspala jsem se, to už jsem se strašně bála toho, co mě čeká a nemine. A ještě k tomu mi kolem hlavy bzučeli komáři, jako kdyby tušili, že se potřebuju vyspat.“

Při lehké snídani moc slov nepadlo. „Byla káva, džus, já skoro nemluvila, kluci si ze mne zase dělali legraci, ale na to už jsem si trošku zvykla a vůbec mi to nevadí, možná naopak, dokážou mě na chvilku odnervóznit.“

Přípravy na start se odehrávaly u depa, kde zázemí nebylo bůhvíjaké. „Trošku mě překvapilo, že na dvě stě padesát lidí stály u depa jen čtyři kadibudky, z toho byla ještě jedna zamknutá. Museli jsme místo rozběháníčka hledat místečka podél Vltavy…“

Před startovním výstřelem bylo hodně času na rozcvičení. „Strašně moc času a to má nervozita ráda. Narůstá, zvětšuje se.“ Pro rozptýlení byli po ruce kamarádi z budějovického klubu. „A taky Eva Nováková. Poklábosila jsem si a strach neměl takou šanci mě týrat.“ Do dějiště ME dorazil také prezident ČR Václav Klaus. „Těsně před startem jsem si ho prohlédla, to se na triatlonových závodech nestává každý týden.“

Po vlnách

Do vody byli sportovci vpouštěni po vlnách. „Šla jsem do vody až v poslední vlně, to nebylo nic moc, dvě minuty před námi startovali muži nad pětačtyřicet let.“ Po prvních metrech byla všudypřítomná nervozita ta tam. „Ale strach o přežití v mém těle zůstává, bohužel.“ Po sto metrech plavání Petra Krejčová zjistila tři věci: „Že mi to neplave, že holky plavou dost rychle, přemýšlela jsem nad tím, jestli vůbec ví, že to jsou čtyři kilometry, nebo jestli se taky nejede půlka a nemáme společný start, a za třetí, že proud je strašně silný, i když v propozicích psali slabý proud.“ Dámy se brzy dostaly před starší kolegy. „Obeplavávaly jsme je, musím říct, že každý chlap mě stál hodně sil, musela jsem naplavat víc proti proudu.“

Cyklistická část závodu ME Petře Krejčové vyšla báječně. „Po plavání se mi na kolečku jelo hezky, Victorka makala a já si kolo na dálnici užívala. Kolona aut vedle nás ale smrděla přímo pod nos, říkala jsem si, jééé, ten náš sportík je ale dneska zdravej.“

Při přechodu mezi cyklitickou a běžeckou částí Krejčová pečlivě kontrolovala stav svých nohou. „Hned před depem, když jsem slezla z kola, jsem pochopila, že to nebude legrace.. Svalíky mě moc neposlouchaly.“

Poprvé triatletka hodila ambice za hlavu. „Jen jsem si přála dostat se do cíle a bylo mi jedno kolikátá doběhnu, prostě jsem to chtěla zvládnout, chtěla jsem doběhnout a mít závod za sebou.“

Nakonec ve své kategorii Petra Krejčová vybojovala bronzovou medaili a na letošní ME bude vzpomínat v dobrém. „Celý závod byl pěkný, plavání byla makačka, kolo parádní dálnice, ale jinak se mi šlapalo hezky, jen běh ve vedru mi nešmakoval. V cíli jsem byla ráda, že jsem to zvládla.“

Dlouhý triatlon

Dlouhý triatlon se nesmazatelně vepsal Petře Krejčové, bývalé házenkářce Slavie Praha, do srdce. „I když mám horské kolo strašně ráda, začala jsem s dlouhými triatlony na silničním kole, protože mě takhle dlouhé a těžké závody už dlouho lákají, a protože jsou všude na trati rozhodčí a Český pohár i ostatní závody v dlouhém triatlonu jsou bezhákové, mám je ráda. „ Prostě si to užívám.“