VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po letech pojedou bratři Smržové zase spolu, také mladší Matěj míří do Británie

České Budějovice – Šest let čeřil vody v německém šampionátu superbiků. S prestižním seriálem se českobudějovický motocyklový závodník Matěj Smrž (31 let) rozloučil lichotivým čtvrtým místem a míří do seriálu ještě prestižnějšího. Letos totiž bude startovat stejně jako jeho starší bratr Jakub v britském otevřeném superbikovém mistrovství v týmu PR Racing BMW.

9.3.2016
SDÍLEJ:

Matěj SmržFoto: Deník

Po sezoně jste skončil v německém týmu Wilbers BMW Racing a dlouho jste čekal na další angažmá. Začínal jste být z té nejistoty už malinko nervózní?
Člověk samozřejmě trochu nervózní je. Už to bylo docela dlouhé.

Ale byl jste na druhou stranu stále přesvědčen, že se něco prostě objevit musí?
Musím přiznat, že jsem nějakou zálohu měl. Je fakt, že od mého vstupu do mistrovství Německa v roce 2010 až do loňska jsem měl vždycky svou budoucnost vyřešeno dopředu. Buď jsem měl smlouvu na dva roky, nebo jsme se na další rok domluvili už někdy v září nebo v říjnu. Nebyl jsem zvyklý na to, abych ještě v půlce února nevěděl, kde pojedu. Přitom testování bývá v březnu a závody začínají už v dubnu. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem z toho nebyl trochu špatný. Přece jen, když měsíc a půl před ostrým startem sezony nevíte, kde pojedete, tak z toho by byl asi málokdo v klidu. Možná můj brácha. Ten asi jako jediný na světě…

Která byla ta záložní varianta, pokud ji můžete prozradit?
Nikde jsem to neprezentoval, ale byl jsem domluvený, že první týden v březnu budu testovat s jedním nejmenovaným týmem pro mistrovství světa vytrvalostních závodů endurance. Pokud by testy dopadly dobře, což by se dalo očekávat, když vycházím z toho, kteří jezdci tam před rokem jeli. Tím bych měl zajištěné, že bych jel mistrovství světa endurance. To jsou čtyři podniky za rok.

Proč jste nevsadil rovnou na tento světový šampionát?
Mojí prioritou jsou pořád krátké klasické závody. Vytrvalostní závody jsou přece jen jiná disciplína. Stále jsem pokukoval spíše po klasických závodech superibků . Ať už by se jednalo o německé či britské mistrovství.

Třeba mistrovství světa superbiků ve hře nebylo?
Každý rok koketuji s některými týmy z mistrovství světa. Jsem přesvědčeným, že výkonnostně bych na to stačil. Potvrdil jsem si to v roce 2013 na Nürburgringu, kde jsem jel na divokou kartu a skončil jsem dvanáctý. V mistrovství světa je to ale většinou tak, že první rok musíte přinést nějaký balík peněz. Až když pak prokážete svými výsledky, že na to máte, tak pro další rok jste si schopen vyjednat lepší podmínky. Buď už jsou to menší peníze, nebo neplatíte nic. Další variantou je ta, která se dlouho dařila bráchovi, že nějaké peníze dostanete. Pokud vám je ale tým skutečně zaplatí, což se bráchovi zase až tolik nedařilo… (úsměv)

Kdy jste poprvé začal vyjednávat s vaším novým týmem PR Racing Lloyd and Jones?
V prosinci. Hned při první schůzce mi ale řekli, že mají rozjednané dva jezdce. Kromě mě ještě dánského pilota Robina Harmse. Ten v týmu dojel už poslední tři závody minulé sezony. Asi po dvou týdnech mi napsali, že se rozhodli pro něj. Nebral jsem to nijak osobně. Zřejmě s ním byli celkem spokojeni, i když nepředvedl žádný super výsledek. To ale nemusí být až tak důležité. Kolikrát stačí, když fungujete jako profesionál a nechováte se jako primadona. Připadalo mi logické, že se domluvili s ním. Uzavřel jsem to a řešil jiné věci.

Které možnosti to byly v té době?
Měl jsem v záloze ještě také variantu, že bych mohl jet v německém mistrovství superstocky. To by ale byl krok zpět, který se mi opravdu udělat nechtělo. Někde v koutku jsem v té době uvažoval i o tom, že bych na rok přerušil kariéru a dal bych si pauzu. Ve sportu to není nic zase až tak neobvyklého a návrat bývá kolikrát lepší, než jaké to bylo předtím. Ale vůči našim sponzorům na čele s těmi největšími Budvarem a Aisinem bylo dobré, abych si nějaké angažmá sehnal. Přerušit kariéru by už jenom z tohoto důvodu nebylo dobré.

Tým PR Racing se vám znovu sám ozval, nebo jste ho kontaktoval vy?
Byl jsem smířený s tím, že s tímto týmem už nejednám. Bral jsem to jako vyřízenou věc a více jsem nad tím nepřemýšlel. V tu chvíli to vypadalo, že kývnu na vytrvalostní závody, kde jsem už měl domluvené testy. Tým PR Racing se ale nakonec v únoru sám ozval, že se s Harmsem z nějakých důvodů nedohodl. Nevím proč a ani jsem se po tom nepídil. Do toho mi vůbec nic není. Tým prostě vznesl dotaz, jestli jsem ještě volný. Přesto, že jsem měl domluvené testy na endurance, tak jsem měl prioritu jasnou a sdělil jim, že volný jsem. Vyměnili jsme si tři e – maily a byli jsme domluveni. Bylo to už předjednané z první schůzky, takže tam ani nebylo o čem se domlouvat. Šlo jenom o to, jestli jsem volný.

Nebylo to ale nefér vůči týmu vytrvalostních závodů, kde jste byl už domluvený na testy?
Nebylo. Alespoň to tak cítím. Majiteli týmu jsem jasně řekl, že chci hlavně jezdit klasické závody. Pokud by se mi něco takového naskytlo, tak bych to vzal. A on s tím takhle počítal. Když jsem mu oznámil, že do Španělska na testy nepřijedu, tak z toho asi nebyl na větvi. To je normální a dá se to pochopit. Ale mám čisté svědomí, že jsem mu to řekl dopředu. Že pokud se něco naskytne, tak bych to rád využil a bude to moje priorita.

Mistrovství světa vytrvalostních závodů vás nelákalo?
Jako závodníka, který se dostal na nějaký level, mě nemůže uspokojit, abych jel jen čtyři závody za rok. Sice jsou to dlouhé závody a člověk na motorce nasedí hodně času. Ale na rovinu: je to hrozná dřina a utrpení. Pro naší závodní strategii je prostě lepší jezdit klasické závody. A že pojedeme oba s bráchou britské mistrovství, to je záležitost z říše snů. Vždycky bylo naším přáním startovat společně buď v mistrovství světa, nebo právě v britských superbicích.

V Británii jsou hodně specifické okruhy. Je výhodou, že vám bratr Jakub může poradit? Nebo vás bude brát spíše jako soupeře a neporadí?
Poradí. Jinak mu nepošlu výplatu (smích). Ale vážně. Určitě je to výhoda. Tratě jsou skutečně hodně jiné a především značně členité. Je tam třeba Cadwell Park, kde se i skáče, což je se silniční motorkou něco mimořádného. A nejsou to zrovna malé skoky. Když jsem to viděl na videu, tak to až nahání husí kůži. Na jednu stranu jsem šťastný, že v Británii mohu jet. Na druhou jsem se trochu opotil, když jsem tohle viděl. Kuba už je tam tři roky, tratě zná a je jasné, že mě v tom nenechá vykoupat. Ušetřím si tím čas, protože na ty největší záludnosti na okruzích si nebudu muset přicházet sám.

Může být výhodou, že oba pojedete na motocyklu BMW?
To je výborná věc. Já už jsem na BMW jel loni. To je zase moje výhoda oproti bráchovi, který jezdil poslední dva roky na Ducati.

Po dlouhých letech se postavíte na start jednoho závodu se svým bratrem Jakubem. Bude mezi vámi panovat stejná rivalita jako za mlada?
Jsme bráchové a už nám není patnáct, takže se určitě nebudeme pouštět do nějakých nesmyslných akcí. Pokud bráchu budu chtít porazit, tak musím být rychlejší než on. Myslím si však, že tohle budou více sledovat fanoušci než my. A úplně nejvíc to budou sledovat rýpalové. Ale je jasné a normální, že se štengrovat budeme. Vycházím však z toho, že brácha je starší a má více zkušeností. Proto mám nárok být o kousek horší. Každého výsledku, kdy budu před ním, si budu považovat.

Jaká je vaše ekonomická pozice v týmu?
Nemusím dávat žádné peníze, ale také nebudu dostávat žádnou odměnu. Mohl jsem jet vytrvalostní závody, kde bych si nějaké peníze vydělal. Pro mě osobně ale bylo tak zajímavé britské superbiky jet, že jsem do toho šel i v tom případě, že od týmu nebudu pobírat žádný fixní plat. Něco si mohu vyjezdit za výsledky. Samozřejmě by taková situace nebyla, pokud by za námi nestáli naši osobní sponzoři. Bez nich to nejde a já bych v Anglii závodit nemohl, i když se snažíme podnikat.

Stanovil vám nový tým nějaké výkonnostní cíle, které byste měl splnit?
Každý tým si samozřejmě přeje, aby jeho jezdec jezdil na bodovaných umístěních. V případě britského mistrovství je každý, kdo tam jezdí na bodech, braný za hvězdu, nebo alespoň za dobrého pilota. Asi mi bude tolerováno, že se na některých tratích na body nevejdu. Ale fakt nevím. Každopádně to nemůže být tak, že budu jezdit někde vzadu a ukážu, že do Anglie nepatřím. Můj osobní cíl je, abych odváděl takové výkony, které mi zajistí stabilní místo v britském mistrovství superbiků i pro další sezony. Aby lidé v týmu i celém paddocku nepochybovali o tom, že tam patřím. Kdybych se občas vešel do první desítky, tak by to bylo super. Ale upřímně řečeno, nemyslím si, že to tým čeká.

Loni měl váš nový tým motocykly Kawasaki, nyní přechází na BMW. Může to být problém?
Pro tým bude všechno jinak a úplně nové. V průběhu března budeme testovat, protože na konci měsíce už jsou na programu oficiální testy mistrovství Velké Británie. Po těchto testech už lépe uvidíme, jak na tom v sezoně můžeme být.

Kolik jezdců zhruba čítá startovní listina britského šampionátu?
Bývá tam kolem třiceti jezdců. První závod nás čeká na začátku dubna na okruhu Silverstone.

Jste na tom dobře s angličtinou, kterou určitě budete hodně potřebovat?
To je bez problémů. I v Německu jsem s mechaniky komunikoval anglicky. Ale něco jsem zvládal i německy. S jazykem je to v pohodě.

Autor: Pavel Kortus

9.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
V lihovaru se nepálí líh od roku 2016, brzy se to možná změní.

Lihovar v Blanici je na prodej, včelařům by se mohlo ulevit

Naši prvňáci. Ilustrační foto

Ve středečním vydání představíme prvňáky ze ZŠ a MŠ v Dubném

Chceme hrát nátlakový ofenzivní hokej, ujišťuje nový asistent trenéra Luboš Rob

České Budějovice – Poprvé se postavil jako asistent trenéra na střídačku prvního týmu ČEZ Motoru a hned slavil Luboš Rob (47 let) vítězství. Českobudějovičtí hokejisté vyhráli ve WSM lize v Litoměřicích 3:2 a ve středu je čeká další venkovní duel v Praze na Slavii (18).

Hledají muže snědé pleti

České Budějovice – Kriminalisté pátrají po 180 cm vysokém Robertu Oláhovi. Snědý muž váží kolem 90 kg, hnědočerné vlasy má po stranách vystříhané a vylepšené nagelovaným čírem.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Za volant usedla bez řidičáku, zato opilá

Srnín – Hlídka Obvodního oddělení policie Český Krumlov v neděli 15. října krátce před desátou hodinou večerní zastavila v Srníně osobní automobil tovární značky Škoda Felicia. Za volantem seděla pětatřicetiletá žena z Plzeňska, a to navzdory tomu, že není držitelkou žádného řidičského oprávnění. A co víc, při kontrole se (ne)řidička podrobila opakované dechové zkoušce s pozitivním výsledkem přes 2 promile alkoholu v dechu. Další jízda jí byla zakázána.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení