Motokrosař z Blatné letos zvolil netradiční zimní přípravu. „Byl jsem dva měsíce v Americe na Floridě na pozvání Jindry Grefa. Sice jsem trénoval na hondě, ale trénink to byl opravdu kvalitní. Tam bylo všechno v pořádku. Po návratu jsem si sice musel zvykat na motorku KTM, což byl trochu šok. Ale příprava to byla kvalitní. Najezdil jsem toho přes zimu opravdu hodně," chválí si.

Jenže po návratu domů se mu začala lepit smůla na paty. „Od té doby, co jsem přilétl, tak to není nic moc," smutně přikývne.

Začalo to na volném závodě v Horažďovicích. „V kvalifikaci jsem spadl a roztrhl si pusu," připomíná nepříjemnou kolizi.

Pech ho neopustil ani na prvním závodě mezinárodního mistrovství republiky v Lokti nad Ohří. „V první jízdě jsem jezdil druhý a už jsem se pomalu chystal na prvního Rudu Weschtu. Tam jsem měl velkou chuť. Lidi mi docela fandili. Bylo to fakt dobré. Ale přestala mi brzdit zadní brzda. Vůbec nevím, co se stalo. To byla velká škoda," jen bezmocně pokrčí rameny.

Ve druhé jízdě chvíli dokonce vodil celé startovní pole. „Ale nejelo se mi tak dobře. Klesl jsem na třetí místo. Ještě jsem spadl a zašlápl si motorku. Nakonec jsem dojel osmý, což nebylo nic moc," posteskne si. Místo životního výsledku z toho tak v Lokti bylo jen třináct bodů a čtrnácté místo.

O moc lepší to nebylo ani na druhém závodě v Dalečíně. „V první jízdě jsem spadl hned po startu. Ale ztrátu jsem doháněl a jelo se mi docela dobře. Jenže jsem dostal kamenem mezi oči. Ustřelil mi sklíčko z brýlí a zlomil nos. Teklo ze mě hodně krve. Sešili mi to ještě na trati, ale pokračovat se nedalo," posteskne si.

Přes nepříjemné zranění Finěk nastoupil i do druhé jízdy. „Měl jsem ale tak oteklé oči, že se nedalo jet, takže jsem to musel zabalit," lituje.

Znamenalo to nulu na bodovém kontě a prakticky ztrátu nadějí na úspěch v celkové klasifikaci osmidílného seriálu. „Byla to škoda," připustí. „Nos už je v pořádku, zůstala jenom jizva. Když teď ale někoho dojíždím, tak se snažím nejet přímo za ním. Ale kameny od motorek létají, to je prostě motokros."

Třetí závod v Pacově už přinesl alespoň nějaký přísun bodů. V první rozjížďce dojel Finěk desátý, ve druhé sedmý. V celkové klasifikaci šampionátu je však vzhledem k již zmíněným výpadkům až patnáctý.

Se štěstím si Jihočech příliš netyká ani v německém šampionátu, který také absolvuje. „Na prvním závodě v Drehně jsem měl otřes mozku," přidává další karambol. „Snažím se co nejvíc trénovat, abych byl fit a zase se do toho dostal. Nevypadá to ani v jednom seriálu na nějaký velký výsledek na konci sezony. Bohužel. Budu se snažit odjet každý jednotlivý závod co nejlépe a uvidíme, co z toho nakonec bude," nestaví si pro zbytek letošní sezony žádné vzdušné zámky. „Motokros je nevyzpytatelný sport. Uděláte jednu chybu a platíte za ni celý rok."

Přesto rozhodně nic nebalí. „Pojedu naplno a uvidí se," tvrdí jezdec, jenž pošilhává i po stupních vítězů prestižní třídy MX1. „Špička je hodně vyrovnaná. Pokaždé záleží na startu. Vyvézt se s těmi nejlepšími a pak chytit jejich tempo. Zezadu je to složité," má jasno.

Kromě našeho a německého šampionátu se Finěk chystá ve volných termínech také do Rakouska nebo na Slovensko. „Když bude volno, tak se svezu i na krajském přeboru. Závody se jezdí pořád," usměje se.