Volejbalisté běhají po horách, počasí drží

Ten s týmem Jičína podlehl v boji o prvenství Chomutovu. „Náš tým se nesešel, tak jsem byl rád, že mě Jíčínští vzali mezi sebe,“ vysvětluje, proč tentokrát nehrál po boku Kalába, Macka, Kováře a jiných bývalých reprezentantů. „Chomutov byl kompaktnější, navíc já zjistil, že už večer moc nevidím.“ Finále veteránů se totiž dohrávalo za umělého osvětlení, pod dvěma lampami se občas někomu míč ve vzduchu ztratil.

První dvě utkání v základní skupině odehrál bývalý reprezentační smečař na svém postu, poté se ale přesunul na pozici libera, kterou plnil více než spolehlivě.

Mění trasy

„Mám propadlé klenby a problémy s kotníkem, proto jsem pak raději vynechal skákání. Nechtěl jsem to dráždit, po minulém turnaji jsem nemohl čtyři dny chodit,“ vysvětluje.

Nyní nohy vydržely, a tak může trenér Brom vyrážet do okolí chaty Seibert v Peci pod Sněžkou, kde Jihostroj v těchto dnech nabírá fyzičku. „Snažím se každý rok měnit trasy, kudy pak kluci běhají, aby to nebylo pořád stejné,“ sděluje. Posilovna, kruhové tréninky a hlavně běh. Taková je nyní náplň českobudějovických volejbalistů od pondělí do pátku.

V sobotu se přesunou na antukový turnaj do Chlumce nad Cidlinou. I proto si budou moci mistři „odpočinout“ na místním antukovém hřišti. „Ve čtvrtek bychom měli mít volejbalový trénink, musím to dojít domluvit s místními,“ podotýká Brom. Po sobotním turnaji se celá výprava přesune zpět do jihočeské metropole, kde bude příprava na novou sezonu pokračovat.

Počasí v okolí chaty Seibert zatím hraje trenéru Bromovi do karet, zatím nemusel hledat náhradní řešení kvůli dešti. „Drží to, ale v pondělí po obědě dost pršelo. Na trénink už se to ale vyčasilo, mohli jsme v klidu běhat,“ tvrdí kouč.