Lukáš Dvořák dostal šanci v Jihostroji, svého otce by chtěl předčít

Stejně jako na konci sezony minulé, i v té letošní bude krýt slovenskému nahrávači Michalu Sládečkovi záda Lukáš Dvořák. Osmnáctiletý syn bývalé opory českobudějovického Jihostroje a reprezentanta René Dvořáka dostal příležitost jít v otcových šlépějích.

Bez šesti centimetrů vysoký nahrávač vyhrál loni extraligu juniorů, radoval se i z mistrovského titulu v seniorech. Na konci sezony totiž nahradil Ondřeje Fučíka (odešel do Liberce). Svými výkony si řekl o nominaci do juniorské reprezentace, jejímž vrcholem mělo být právě začínající mistrovství Evropy v Brně.

Nakonec neodjel

Jenže přišlo zranění a přednost dostali jiní. „Měsíc a půl před šampionátem jsem si poranil záda, delší dobu netrénoval, a tak jsem nakonec nejel,“ mrzí jej. Díky tomu se ale již od začátku srpna může pod vedením trenéra Petra Broma připravovat na nadcházející sezonu v týmu úřadujících mistrů.

Za šanci, kterou by nepohrdl žádný mladý volejbalista v jeho věku, je rád. „Mám možnost více se zlepšovat. Hraju a trénuju s lepšími hráči, než jsou v extralize juniorů, mám lepší tréninkové podmínky,“ říká nadějný volejbalista. „Bude ale problém stíhat to se školou,“ dodává.

Protože nahrávačská jednička Jihostroje Michal Sládeček podává stabilně již dvě sezony, které tu strávilna jihu čech velice dobré výkony, nebude to mít Lukáš Dvořák jednoduché. Ostatně jako téměř každý mladík, který poprvé nakoukne pod vysokou sítí do extraligového celku.
S jedním se to hrát nedá

A tak bude mít možnost rozehrávat se v prvoligovém EGE Č. Budějovice. Pod vedením svého otce. „Je to přínosem, protože i tam se mohu učit od dobrých hráčů,“ těší jej. I tak ale věří, že na extraligových palubovkách bude pobíhat častěji. „Myslím si, že v sezoně budeme mít tolik zápasů, že se to s jednim nahrávačem odehrát nedá. Michal bude muset odpočívat, na hříště se určitě dostanu. Stát se může cokoliv.“

Jak sám říká, byl by nejraději, kdyby mohl hrát pořád. „Mým cílem je odehrát pár zápasů za Jihostroj, alespoň polovinu soutěže v EGE a co nejvíce utkání v juniorské extralize,“ tvrdí.

I když se mu v Jihostroji velice líbí, rád by někdy zamířil do zahraničí. „Je tu suprová parta. Starší kluci nám vycházejí vstřích, snaží se nám mladým pomáhat,“ podotýká talent.

Nejraději do Itálie

Zemí zaslíbenou je Itálie. „Nemám nějaký klub, kterému bych fandil. Chtěl bych ale hrát dlouho v cizině, nejlépe v nějakém italském klubu u moře, kde je teplo,“ sní o své kariéře.

Od svého otce se lecčemu přiučil, i nadále si bere rady bývalého dirigenta nejlepšího klubu v Čechách k srdci. „Je pro mě vzorem, radí mi, což je dobře. Ale chtěl bych toho jednou dosáhnout ještě více než on,“ sdělil.

Nahrávač Lukáš Dvořák ví, že pokud se chce v mistrovském celku udržet, musí na sobě pracovat.

„Ještě musím zlepšít úplně všechno, abych mohl hrát extraligu,“ zdůrazňuje syn bývalého úspěšného volejbalisty.