Jiří Popelka míří s kompletní sbírkou prvenství do Berlína

V Čechách už vyhrál, co se dalo. S Jihostrojem titul a Český pohár, s týmem Humrů třikrát Antukovou ligu. O víkendu přidal další triumf, když vyhrál prestižní turnaj v Dřevěnici. „Už nevím, co bych mohl tady doma ještě vyhrát,“ směje se jedenatřicetiletý volejbalista Jiří Popelka.

Úspěchy v létě sbíral v týmu s dalšími reprezentanty Králem, Škachem, Kryštofem a dalšími. „Dřevěnici jsem vyhrál poprvé, konečně se mi podařilo zkompletovat sbírku,“ těší bývalou oporu českobudějovického týmu, která i letos měnila klub. Z francouzského Toulouse přestupuje do Berlína.

Na antuce jsou Humři k nezastavení, jak myslíte, že by si váš celek vedl v české extralize?
Kdybychom hráli v tomto složení, jistě potrápíme každého. To se nám ale nesplní. V Dřevěnici bylo vidět, jako roli hraje sehranost. My spolu hráli celé léto, extraligové týmy byly nerozehrané. Navíc, když někteří hráči jsou poprvé venku. I pro mě je to těžké, když z haly přijdu na antuku.

Jako téměř každý rok, i letos měníte působiště. Ve Francii už se vám nelíbilo?
Loňská sezona neskončila podle očekávání. Věděl jsem, že když zůstanu, moc mi to neprospěje. Proto jsem hledal jinou možnost.

Mělo při rozhodování velkou váhu, že v Berlíně hrají spoluhráči z Humrů i reprezentace Škach s Kryštofem?
Určitě. Nahrávač Jarda Škach tam hraje dlouho, mluvil o klubu jen v superlativech. Říkal mi, jak to tam funguje. Loni byl Berlín Druhý, hrají dlouhodobě na špičce, navíc se klub prý dobře stará o své hráče. Očekávám, že budeme hrát dobrý volejbal.

Jiné nabídky jste neměl?
Nějaké tu byly. Ta nejvážnější asi od tureckého mistra Fenerbahce, kteří budou hrát ligu mistrů, ale rohodl jsem se i proto, že německá mentalita je blíže té naší.

České kluby již zahájily přípravu, jaký je váš program? Kdy se vydáte směr Německo?
Do klubu bych měl odjet kolem dvanáctého srpna, ale protože budu v reprezentaci, tak až v půlce září. Nyní jsme s Jirkou Novákem a Ondrou Hudečkem na Šumavě. Trenér nároďáku Haník chtěl, abychom se připravovali, než bude reprezentační sraz, tak jsme si udělali vlastní soustředění. Takový Jágr team. Program si tvoříme sami, chodíme do posilovny, běháme, už jsme stihli objet na kole všechna lyžařská střediska. Dáváme si pěkně do těla.

V září vás čeká utkání s makedonským výběrem o postup na mistrovství Evropy, jaké jsou podle vás šance?
O Makedonii toho příliš nevíme, neznáme je. Ale co jsem slyšel od kluků z Francie, kteří proti nim hráli kvalifikci, měl by to být soupeř, kterého bychom měli porazit. Věřím, že přes ně postoupíme.