Návratu do Jihostroje se nebráním

Po šesti letech a dvou mistrovských titulech odešel na druhý konec republiky. Univerzál Radek Motys (25), do léta tahoun českobudějovického Jihostroje, oslavil v květnu svůj zlatý double a zamířil do tábora poražených. Do Ostravy, druhého celku loňského ročníku Kooperativa extraligy. „Myslím si, že to byl pozitivní krok pro mou kariéru,“ míní.
 

Takže v Ostravě jste zatím spokojen? Jak se vám tam líbí?
Tak jak se to vezme. Je to větší město s více možnostmi, ale Budějovice jsou mnohem hezčí a útulnější. Na všechno se dá zvyknout.
 

I na vyhlášenou Stodolní ulici? Jistě jste tam nejednou zavítal?
Párkrát jsem si ji prošel, v podstatě jsou to jen ulice a spousta barů. Nic výrazného, co od toho všichni očekávají, to není.
 

Po volejbalové stránce byste hodnotil vaše nové angažmá jak?
Máme velice dobrý tým, ale bohužel se nám nevyhýbají zranění. Vzhledem k tomu, že jsme hráli zatím jen dva zápasy v nejsilnější možné sestavě, tak je to dobré. Držíme se na prvním až třetím místě, plníme tak očekávání fanoušků i vedení.
 

Vás poslalo na marodku také zranění, to jistě není ihned po příchodu do nového pracoviště příliš potěšující.
Přesně tak. Lékaři mi zjistili, že mám zánět v rameni, dost mě bolely úpony na lopatce. Měl jsem podezření na natržený sval, magnetická rezonance to ale nepotvrdila. Nakonec se z toho vyklubala kalcifikace neboli zatvrdnutí úponů. Mělo by to prý samo odeznít, což se pomalu děje, protože poslední dva týdny už skoro nic necítím. Rozhodně to ale nebylo nic příjemného hned na začátek.
 

Co vám zatím dalo účinkování v Ostravě?
Určitě zlepšení na bloku. Trenér Tomáš zaměřuje tréninky především na obranu a je to znát. Dává mi to opravdu hodně, sám na sobě pocituji, že začínám lépe blokovat. Ve statistikách jsme jedno z nejlépe bránících družstev ligy.
 

Ne vždy je změna nahrávačů pro útočníka dobrá, jaká je spolupráce se slovenským reprezentantem Zaťkem?
Nijak výrazně tu změnu nepociťuji, s Mišem Sládečkem, který mi nahrával v Jihostroji, jsou to podobné typy. Jsou kvalitativně na stejné úrovni, takže s Jurou jsme si docela sedli. I když začátek nebyl nic moc, postupem času jsme si na sebe zvykli.
 

Je to rozdíl trénovat v Českých Budějovicích a v Ostravě?
Docela ano. V Budějovicích je lepší zázemí, ale i v samotném tréninku je rozdíl. V Jihostroji jsme trénovali intenzivně hodinu a půl, tady máme minimálně dvě nebo dvě a půl hodiny. V posilovně je to také trochu změna, protože máme svého kondičního trenéra, který nám dělá na každý trénink jiný program. V podstatě i individuálně pro každého hráče.
 

V Jihostroji jste si mohl zahrát Ligu mistrů, s Ostravou jste hráli o něco málo kvalitnější Challenge Cup a také se vám příliš nedařilo.
To je pravda. Postoupili jsme sice přes finské Tampere, pak jsme narazili na Maďary. Nechci se nijak vymlouvat, ale po náročném programu, kdy jsme hodně cestovali, jsme v Káposváru prohráli 0:3, doma jsme vyhráli 3:2, ale díky špatným setům jsme nepostoupili.
 

A Ligu mistrů v podání vašich bývalých spoluhráčů jste sledoval?
Snažil jsem se to sledovat, ale my jsme měli stejné termíny v Challenge Cupu, takže jsem se vždy podíval až ze záznamu. Myslím si, že zápasy venku dopadly tak, jak měly, protože ty týmy jsou úplně někde jinde. Doma kluci bojovali, předvedli dobrý sport, škoda ale, že neutrhli nějaké vítězství. To podle mého přijde nyní v novém roce, klukům věřím. Trochu mě ale překvapilo, že na utkání s Dynamem Moskva přišlo tak málo lidí. Čekal jsem, že bude na takový špičkový mančaft vyprodáno, tohle je škoda. Kluci by si větší podporu diváků zasloužili, určitě by jim to pomohlo k ještě lepšímu výkonu.
 

Jistě jim to pomůže, až na konci ledna přijedete do jihočeské metropole vy a váš tým.
Rozhodně. Na ten zápas se moc těším. Přijedu do města, kde jsem strávil krásnách šest let, tak doufám, že přijde hodně lidí. A doufám, že mě nepřivítají ve zlém.
 

Doma v Ostravě jste budějovický tým porazili 3:2, jaký to byl zápas?
To byl zrovna můj druhý , který jsem po zranění odehrál celý. Ještě to nebylo z mé strany ono, ale vyhráli jsme a já musel, i když musím přiznat, že s radostí, do šatny přinést dvě basy plzně.
 

Takže i na utkání pod Černou věží vypíšete stejnou prémii pro vaše spoluhráče?
Zatím je to daleko, ale určitě se nechám trochu inspirovat minulým zápasem. Když byl vítězný, tradici asi neporuším. A doufám, že kluci z Jihostroje nebudou mou peněženku šetřit.
 

Smlouvu máte ještě na příští rok, přemýšlíte třeba i o návratu do města, kde jste s extraligovým volejbalem začínal?
Určitě se této myšlence nebráním, protože jsem v Budějovicích prožil opravdu šest krásných let s dobrým kolektivem, zázemím... Záležet ale bude nejen na mé formě, ale i na tom, zda projeví vedení o mé služby zájem.