„Ze začátku jsme byli trochu nervózní, protože přece jen po těch čtyřech prohrách jsme museli před domácím publikem vyhrát,“ přiznává dirigent hry Michal Sládeček.

Do utkání jste nevstoupili příliš dobře, prohrávali jste až o pět bodů…
Bylo to takové všelijaké. Dorovnali jsme a nakonec jsme úvodní set vyhráli 25:23. Pak jsme se už dostali do tempa, začal nám konečně chodit servis po těch týdnech, co jsme jej trénovali. Jeli jsme pořád podání, podání, podání a nyní to vypadalo jinak než dřív. Podali jsme celkově koncentrovaný výkon, chtěli jsme vyhrát. A museli jsme vyhrát. Celkem pozitivně nás to nakoplo a doufám, že to teď bude lepší a lepší.

Podání bylo vaší velkou zbraní, Ústí si s ním v některých částech hry, například ve druhém setu, nevědělo vůbec rady.
To je pravda. Díky tomu přestali hrát středem, nám to ale také moc nešlo. Musíme s blokaři ještě potrénovat. Ale stoprocentně byl alfou a omegou náš servis. Naopak my jsme si vše odpřihrávali. Na kůlech nemělo Ústí takové smečaře, kteří by jim to odútočili. Zaplať pánbůh za tu výhru, doufám, že nás to nakopne.

Vedle podání jste také zářili při obraně v poli, především libero Habada měl několik parádních zákroků. I to je důsledek tréninku?
Hodně jsme trénovali pole a vykrývání, protože i tam nás hodně tlačila bota. Když jsme hráli se silnějšími soupeři a přelévalo se to z jedné strany na druhou, dělali jsme v těchto činnostech velké množství chyb.

Vaši útočníci neměli se severočeskými bloky velké problémy, komu jste věřil nejvíce?
Určitě Čajanovi a Motysovi. Tihle dva na tréninku odvádí dobrou práci, proto měli mou největší důvěru. Středem sítě nám to ještě trochu hapruje, protože jeden z blokařů tam jde rychleji, druhý pomaleji. Snad se to ale zlepší a povezeme se nyní na vítězné vlně. Do play off pak půjdeme ze druhého nebo třetího místa.

Každý z vašich kolegů včetně trenéra si pochvaluje třídenní pobyt v třeboňském prostředí. Myslíte si také, že vám to pomůže k lepším výkonům?
Určitě. vyčistili jsme si hlavy, na volejbal jsme vůbec nemysleli. Skoro vůbec jsme netrénovali, pořád jsme něco hráli, vyběhali jsme se, byli jsme se vyčvachtat ve slané vodě. Určitě nám to pomohlo, myslím, že to bylo ku prospěchu věci.