VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vymlouval jsem se, abych nemusel na tréninky

České Budějovice - Volejbalisté českobudějovického Jihostroje postoupili v nejkratším možném termínu ve čtvrtfinále extraligy přes Opavu a naskytl se jim tak volný víkend.

6.4.2008
SDÍLEJ:

Blokaři Jihostroje Štěpánu Smrčkovi ve volejbalových kruzích přezdívá Smrk. Při pohledu z terasy svého domu se dívá na svého jmenovce.Foto: Deník/ Václav Pancer

Semifinále s Libercem totiž začíná až v pátek. Jedna z opor úřadujícího mistra České republiky a u fanynek jednen z nejoblíbenějších hráčů Štěpán Smrčka (26, přezdívaný Smrk) si našel čas i pro několik otázek Deníku. Vzpomněl si i na své první údery u sítě. „Táta to měl naplánované,“ říká dvoumetrvý blokař.

Kdy jste se poprvé objevil na hřišti půleném vysokou sítí?
Vždy mě to ke sportu táhlo, dělal jsem plavání a stolní a normální tenis. Táta na mě jednou vyrukoval s tím, že bych se mohl jít podívat na volejbalový trénink. Podle mého to měl ale naplánované, protože tušil jak budu vysoký. Poslal mě tedy na trénink k panu Štarkovi, kde jsem potkal kluky, se kterými pak jsem strávil hodně času. Byli to třeba Ondřej Hudeček, který nyní hrave ve Francii, Boban Tomšíček, který také hraje v zahraničí nebo Honza Pitner, ten také hrával několik let extraligu. Tam to všechno začalo.

A vzpomínáte na toto období rád?
První léta byla drsná a krutá, protože se mi nedařilo, nešlo mi to. Nechodil jsem na tréninky, vymlouval jsem se, jen abych tam nemusel. Ažněkdy kolem dorosteneckého věku jsme se to trochu my dlouzí, dvoumetroví, já a Honza Pitner, začali volejbal učit, začalo nás to bavit. Už jednou jsem byl rozhodnutý, že s tím seknu, ale pan Štark, kterému vlastně vděčím za to, že hraju, mě přemluvil, ať to ještě zkusím. A dopadlo to myslím dobře.

Odjakživa jste blokařem, nebo jste hrál i na jiných postech?
Vždycky. Nebyli jsme s Honzou schopni se s tím balonem moc skamarádit, tak bylo jasné, že budeme blokaři. I díky tomu, že jsme měli dva metry v šestnácti, sedmnácti letech, se s námi nikdo moc nebavil na toto téma.

A kdy se dostavil první volejbalvý úspěch?
To si pamatuji do dneška. Hráli jsme žákovský turnaj a já byl v „C“ družstvu. Po tom turnaji, kdy se mi docela dařilo, mě právě trenér Štark pochválil a řekl mi, že když to takhle půjde dál, že se podívám i do béčka. To mě strašně nakoplo do volejbalového života. Ale první, kdy o něco šlo, bylo, když jsme vyhráli titul pod trenérem Šimonkem v mladším dorostu.

Ten jste pak obhájili i ve starším dorostu…
Přesně tak, ale ještě předtím jsme byli třetí a druzí.

A pak následoval nástup do A týmu mužů. Jaký je váš dosavadní největší úspěch za devět let v seniorské kategorii?
Bylo už toho do cela dost, jak vítězství v extralize nebo v pohárech, ale na tom posledním titulu jsem měl největší podíl. Samozřejmě i předtím jsem hrál, ale ne tolik jako loni. Takže asi nejúspěšnější sezonou byla ta poslední.

Nahlédnul jste i do reprezentace, co to pro vás znamená?
V podstatě nic. Protože moje návštěva v nároďáku byla opravdu jen návštěvou. Ti koníci, kteří tam mají být, byli nemocní, tak si na mě pan trenér Haník vzpomněl. Řekl bych, aby udělal gesto, že se na mě podíval. Pro mě to tedy neznamená nic, tato kapitola bude pro mě uzavřená vždy, jsou tam lepší hráči. I když jsem se tam podíval dvakrát, porvé už za pana Velasca, nemyslím si, že by to k tomu někdy bylo.

Máte předzápasový rituá nebo dokonce talisman?
To vůbec nemám. Mám naučený nějaký chod věcí, máme s masérem Filipem Hochem nějaké hlášky, kterými se hecujeme, když mu ležím na stole před zápasem. Nechávám si obvazovat kotník, teď už, dá se říci, z pověrčivosti, ale že by něco, bez čeho by se nedalo hrát, muselo probíhat, to ne.

Zbytek rozhovoru přineseme v týdnu před semifinálovými boji s Libercem.

Autor: Luděk Švejcar

6.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Takto to vypadá  v některých lesních lokalitách Vojenských lesů a statků.
5

Lesníci varují před vstupem do lesů

Páteční bouřka za sebou nechala obrovské škody na území Národního parku Šumava. Turisté se tak na některá místa nepodívají.
8

Polomy na Šumavě zastaví turisty

Nevím, kde jsou Strakonice, usmívá se před duelem s Plzní Peter Galamboš

České Budějovice – V přípravných zápasech ukazuje, že by mohl být posilou. Urostlý slovenský centr Peter Galamboš (28 let) přišel do ČEZ Motoru před sezonou z Martina. Třikrát už se dokázal trefit do černého a další gól by rád přidal v úterním přátelském utkání s extraligovou Plzní, které českobudějovičtí hokejisté odehrají netradičně ve Strakonicích (17.30).

Dobrovolný hasič při zásahu zkolaboval

Deštná - Dobrovolní hasiči z Deštné na Jindřichohradecku se od písknutí prvního poplachu kvůli bouřce nezastavili až do sobotního odpoledne.

Řídil opilý, odnesla to lavička

České Budějovice – Hodně toho vypil 35letý muž z krajského města před tím, než v noci počátkem srpna havaroval. V Peugeotu 407 se proháněl městem opilý, až spadla klec.

Nebezpečné řidiče mají zklidnit v Jírovcovce semafory

České Budějovice – Budějovická radnice ale musí opakovat výběrové řízení na úpravy křižovatky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení