Jihočeský volejbal velké zastoupení v české špičce beachvolejbalu nemá. Netolická dvojice Luděk Filip – Jan Suchý občas nahlédnou mezi ty nejlepší, nejvýraznější stopu ale zanechávají na písku Jindřich a Eva Weissovi. A právě akademický mistr Evropy a bývalý reprezentant do 23 let si našel čas na dotazy Deníku.

V letošním roce jste se často objevoval ve výsledkových listinách na předních místech, jaká byla sezona?
Tak především jsem její část odehrál s Martinem Tichým a část s mým stálým partnerem Markem Šimkem. S Martinem jsme absolvovali akademické mistrovství Evropy, kde jsme skončili druzí, a také mistrovství světa. Tam už se nám tolik nedařilo. Stříbra z takové akce si velice cením, to je asi letos největší úspěch. Většina dvojic tam totiž měla mezinárodní zkušenosti, jezdili po světových turnajích. Co se týče české scény, tam se nám moc nedařilo. Až na posledním turnaji se nám podařilo projít do finále, kde jsme prohráli s reprezentanty Bízou a Svobodou.

S Tichým se vám nyní podařil další pěkný kousek…
Přesně tak, hráli jsme nyní o víkendu v Lichtenštejnsku satelit, v podstatě čtvrtý nejvyšší turnaj. Hráli tam Brazilci, kteří byli v Brně na Challengeru druzí, ale také dvojice, které hrají Grand Slamy, tedy nejkvalitnější turnaje. V centru hlavního města Vaduzu jsme se dostali až do finále, kde jsme měli za soupeře další českou dvojici David Kufa – Robert Kufa. Prohráli jsme ve třetím rozhodujícím setu.

Na bratrskou dvojici jste si ale věřili?
Bylo tam po zápase lehké zklamání, protože když na takovém turnaji dojdete tak daleko a porazí vás kluci, které normálně přehráváte, je to takové malé pokažení nálady. S postupem času to ale hodnotíme vedle stříbra z akademiček jako nejlepší výsledek sezony. Vzhledem k tomu, jak byl turnaj kvalitně obsazen.

Není tomu tak dávno, co jste byl členem reprezentace do 23 let. Nyní už nekoketujete s reprezentací?
Z této kategorie už jsem vyrostl, nyní si jede každý na své triko. Když máte čas a peníze, můžete absolvovat prakticky všechny turnaje. Bez jakéhokoliv omezení, žádná nominace, která rozhodne, která dvojice kam pojede, už totiž není. Letos to bylo ale náročnější, protože jsem dokončoval školu, a tak jsme se soustředili s Markem spíše jen na Český pohár.

Letošní sezona se chýlí ke konci, už přemýšlíte o té další?
Uvidíme, co bude příští rok. Zatím není jasné, co budu dělat. Určitě bych se chtěl věnovat plážovému volejbalu i nadále, ale otázka je s kým. Markovi už bude šestatřicet, co se týče tréninku, už to také s trénováním moc nepřehání. Chtělo by to někoho, kdo by do toho šel se mnou naplno. Kdyby někdo takový byl, chtěl bych zkusit objíždět turnaje Světové série.

Vy jste především polař, sháníte už tedy spoluhráče pro obranu na síti?
S těmi blokaři je to těžké. Malých hráčů je dost, najít k nim adekvátního partnera na blok, navíc, aby byl v dosahu a mohli spolu trénovat, je těžké. A především aby si seděli povahově. Mně se nejlépe hraje s Martinem Tichým, ale problém je, že jsme oba polaři. Museli bychom na sobě ještě hodně zapracovat.

Na posledním turnaji na českém okruhu vás bývalý reprezentant a přední český beachvolejbalista Přemysl Kubala označil za nejlepšího polaře turnaje. Jak to vnímáte?
Já si myslím, že jsme tam s Markem podali dobrý výkon. Ale je to jeden turnaj, nevyvozoval bych z toho nějakou sebechválu nebo uspokojení. Jeden balon nerozhoduje o tom, jak jste dobří.

Přesto ale obrana v poli je vaší silnou stránkou. Kde máte podle vás rezervy?
Tak třeba na podání. Co se týče obrany v poli, to je jistě má nejsilnější stránka. Pokud bych chtěl ale uspět na světové úrovni, musel bych na sobě ještě hodně zapracovat.

A neplánujete, že byste se věnoval beachvolejbalu profesionálně? Vždyť v Praze na Pankráci letos profesionální klub vznikl.
Klub po chvíli zanikl, protože sponzoři nebyli spokojeni s výsledky, a tak odstoupili ze smlouvy. Vůbec u nás se nyní odehrály velké rošády. Když jsem se bavil se Španěly, ptali se, co se to v českém beachvolejbalu děje. Divili se, že předtím jezdilo pět českých dvojic na světové turnaje a teď téměř nikdo. Prý se ale nyní rýsuje nový projekt kolem Michala Bízy, který ukončil kariéru šestkového volejbalisty v Dukle Liberec. Ještě se o tom moc neví, ale možná v Praze vznikne nový, zřejmě profesionální klub.

Jak si český beachvolejbalista vůbec dokáže vydělávat tím, že jezdí po turnajích?
Je to dobrý přivýdělek, ale zas tak velké peníze to nejsou. Třeba nyní jsme v Lichtenštejnsku vyhráli za druhé místo patnáct set dolarů. Jenže většinu spolknou náklady na cestu a bydlení, navíc Dolar už není to, co býval.

O víkendu vás čeká turnaj v Českých Budějovicích, co bude následovat dále?
Tento týden zakončím sezonu s Markem Šimkem v Českých Budějovicích, pak odjíždím na dva měsíce do Lipska na stáž. Ale i tam bych měl hrát volejbal. Těším se, že poznám nové lidi, získám nové zkušnosti. Musím se ale také připravovat na šestkový volejbal. S Holubicemi jsme totiž postoupili z krajského přeboru do třetí nejvyšší soutěže. Na druhou stranu bych ale šestkový volejbal chtěl omezit, protože mám problémy s kolenem. Jinak přes zimu budeme hrát opět s Martinem Tichým zimní ligu, kterou jsme letos vyhráli, i když jsme pak na halovém mistrovství republiky byli druzí. Jsme takoví sběratelé druhých míst. Za ty dvě sezony, co s Martinem hráváme, jsme většinu turnajů dokončili na druhém místě.

Vaše mladší sestra Eva si v ženské kategorii vede rovněž velice dobře, jak vnímáte její úspěchy? Odehrává se mezi vámi nějaký souboj?
Vůbec ne, se sestrou se dost podporujeme, žádná závist nebo předhánění se mezi námi vůbec není. Přejeme si to, fandíme si, jednou se daří tomu, jednou tomu druhému.

Jak si letos vedl:

Zimní extraliga 1. místo
halové MČR 2. místo
World Tour - Open 57. místo
Kooperativa Cup 5. místo
Sony Ericsson Cup 7.,3. a 2. místo
Akademické MČR 1. místo
Akademické ME 2. místo
Akademické MS 13. místo
Rakouský B-Cup 1. místo
MČR 7. místo
World Tour-Satellite 2. místo
– juniorský mistr ČR, 2. místo King of the beach 2006, 3x 2. místo halové MČR mužů (2005, 2006, 2008).