VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pitnou vodu dodávájí téměř 374 tisícům Jihočechů

Jižní Čechy - Otočíte-li doma pákovou baterií, abyste si napustili pitnou vodu, pomyslete na to, že nad bezproblémovou dodávkou životadárné tekutiny z římovské přehradní nádrže až do vaší domácnosti bdí 70 zaměstnanců Jihočeského vodárenského svazu. Tato organizace založená jihočeskými městy a obcemi provozuje Úpravnu vody v Plavu na Českobudějovicku, největší továrnu na pitnou vodu v kraji, a také zhruba 530 kilometrů dlouhé potrubí, jímž voda proudí do jednotlivých měst a obcí. Jak náročné je garantovat kvalitu pitné vody, přibližuje v rozhovoru ředitel Jihočeského vodárenského svazu Antonín Princ.

23.4.2015
SDÍLEJ:

Antonín Princ, ředitel Jihočeského vodárenského svazu.Foto: JVS

Vodu dodáváte 374 tisícům lidí. Cítíte velkou zodpovědnost při jejím zpracování?

Bylo by špatné, kdyby tomu tak nebylo. Tato odpovědnost za kvalitu pitné vody je dokonce daná zákonem. Naše normy pro výrobu vody jsou jedněmi z nejpřísnějších v Evropské unii. Ostatně jedním z důvodů vzniku Jihočeského vodárenského svazu jako instituce založené obcemi bylo i to, abychom mohli tuto kvalitu garantovat stále, a to za co nepříznivější cenu. Náš jihočeský model je svou strukturou i velikostí v rámci České republiky ojedinělý, nehrozí tady žádné přeprodávání majetku či smluv mezi zahraničními vlastníky.

Hygienické normy se zpřísňují, na druhou stranu se vyvíjejí nové technologie. Je tedy pro vás stále snadnější, nebo obtížnější vodu upravit do požadované kvality?

Dá se říct, že standard je v tomto směru pořád stejný, pouze technologie se inovuje. Ale nejen kvůli přísnějším hygienickým normám, nýbrž i vzhledem k poměrně významným klimatickým výkyvům, kterých jsem v posledních letech svědky. Jednou je velké sucho, jindy zase povodně. Přestože odebíráme vodu z údolní nádrže, kde jsou podmínky lepší než z toku řeky, musíme být připraveni na všechny možné výkyvy. Abychom mohli garantovat bezproblémovou výrobu vody za všech okolností, musíme stále investovat do nových technologií. I za cenu toho, že se pak výroba vody oproti současnému stavu trochu prodraží.

Hrozí, že se Jihočeši mohou ocitnout takzvaně na suchu?

Nemělo by se to stát, na dlouhodobé sucho jsme připraveni. Římovská údolní nádrž není jediným zdrojem pitné vody pro Jihočechy. Máme i další spolupracující zdroje, stejně jako vrty na podzemní vodu ty si uchováváme coby jakési rodinné stříbro.

Vodárenská soustava v jižních Čechách měří zhruba 530 kilometrů. V jakém je stavu?

Při stavbě potrubí byly použity tři typy materiálů. Někde je litina, někde ocelové roury, zejména na Strakonicku pak speciální plast, což je obdoba laminátového potrubí. Toto potrubí je sice z hygienického hlediska velmi příznivé, na druhou stranu je hodně křehké. Jak známo, půda se při změnách teplot pohybuje a pokud někde dojde k větším zámrazům, potrubí vykazuje poruchy.

Budou tedy třeba větší investice do obnovy potrubí?

V horizontu deseti dvaceti let na ně budeme muset být připraveni. Některým potrubím skončí životnost a budeme je muset vyměnit. Větší problém je ale dimenze toho potrubí. Stavělo se v 70. letech minulého století s předpokladem obrovských odběrů vody i pro zemědělství a průmysl. Ale nyní se s vodou více šetří, továrny i podniky, stejně jako domácnosti přecházejí na úspornější režim, přitom náklady na výrobu a distribuci vody zůstávají pořád stejné. I za těchto okolností se na obnovu vodárenské soustavy snažíme odkládat peníze stranou.

Zmínil jste se o šetření vodou. Jsme opravdu tak spořiví, nebo za to mohou modernější technologie ve výrobních prostorách a spotřebiče v domácnostech?

Faktorů je více. Příznivé je, že se hlavně v obcích významně snížily ztráty vody z potrubí. To je dáno tím, že obce rekonstruují své rozvodné sítě. Když jsme začínali, odhadovaly se ztráty mezi 30 a 40 procenty, což bylo hodně. Toto číslo se výrazně snížilo. Řada průmyslových podniků navíc ukončila svoji činnost a vodu už neodebírá, mnoho jich přešlo na úspornější režim, stejně jako domácnosti. Například v USA jsou oblasti, kdy lokální vlády vybízejí k šetření vodou. Spotřeba vody v USA je totiž zhruba 380 litrů na osobu a den, zatímco v Česku je to 78 litrů na osobu a den. Dá se říct, že Češi šetří vodou. Na druhou stranu nakupují v supermarketech balenou vodu za nesrovnatelně více peněz, něž kolik stojí ta kohoutková.

Kdo je největším odběratelem vámi vyrobené pitné vody?

Jednoznačně město České Budějovice, přestože vlastní svůj spolupracující zdroj, který vyrábí vodu pro část obyvatel města.

Lze jednoduše popsat cestu vody od zdroje až do domácností?

V údolní nádrži Římov se shromažďuje voda z toku Malše. Pod hrází je předávací místo, kde od Povodí Vltavy neupravenou vodu kupujeme a přívodním řadem dlouhým přes 8,5 kilometru ji odvádíme do Úpravny vody Plav. To je jakási továrna, kde voda z údolní nádrže prochází usazovacími nádržemi. Tady se nečistoty takzvaně navločkují, usadí se, voda pak dál postupuje do pískových filtrů a na cestě se upravuje ještě použitím chemikálií. Už nevyužíváme chlor, přešli jsme na bezpečnější chloran sodný. Vodu pak distribuujeme přes přečerpávací stanice do vodojemu. V některých úsecích voda teče potrubím samospádem.

Daří se vám čerpat dotace na opravy a další investice?

Měli jsme dva zlomové dotační tituly. Prvním byly povodňové dotace z Evropské unie. Naše soustava sice po povodni v roce 2002 nezaznamenala žádnou poruchu, byla schopna dodávat vodu bez přerušení, přesto povodeň rozebrala břehovou část pod přehradou a přívodní řad tam visel v úseku asi 80 metrů ve vzduchu. Takže z povodňové dotace jsme vyměnili celou část přívodního řadu od předávacího objektu, kde odebíráme vodu od Povodí Vltavy, až po přemostění Malše pod přehradou. Získali jsme také dotaci na zásobení Blatenska vodou. Blatná byla do té doby závislá na jednom zdroji a při povodních nebo větších deštích byl značně znečištěn. Čerpali jsme rovněž dotační peníze od Ministerstva zemědělství na přivaděč až do Blatné. Další dotace byla z Evropské unie, a to ve výši zhruba 180 milionů. Využili jsme ji na zajištění standardů EU ve vodárenské soustavě sanovali jsme potrubí na Písecku.

Získali jsme i řadu menších dotací od Ministerstva zemědělství. S jejich pomocí jsme například rozšířili zásobení pitnou vodou v oblasti Třeboňska. Nyní jsme dokončili zásobení obcí severního Písecka první etapu do Mirotic, letos bychom měli v této lokalitě pokračovat. Je paradoxní, že sice žijeme v kraji bohatém na vodu, přesto na jihu Čech jsou obce, kde mají velký problém s pitnou vodou. V současné době čerpáme historicky největší dotaci z fondů soudržnosti EU prostřednictvím Operačního programu životní prostředí na rekonstrukci Úpravny vody Plav.

Mnoho lidí kupuje balenou vodu. Je to podle vás nutné?

Jsem propagátorem kohoutkové vody. A to z několika důvodů. Než voda urazí cestu ke kohoutku domácnosti, putuje potrubím, a tak není vystavena ultrafialovému záření a případnému nesprávnému skladování. Je tu i ekologický důvod naši republiku křižují kamiony, které vozí vodu regionálních stáčíren po celé zemi v plastových lahvích. Velký problém je, jak mají obce naložit s množstvím použitých plastů. Cenově pak vychází tisíc litrů pitné vody z kohoutku včetně odvedení a vyčištění v čističkách v průměru kolem 80 korun. Balená pitná voda má svůj význam pro zásobení v krizových situacích, ale v současné době převládají spíš aromatizované a slazené nápoje.

Kolik má JVS zaměstnanců?

Do roku 2011 jsme fungovali s 12 zaměstnanci a vodárenskou soustavu spravovali prostřednictvím provozovatelské smlouvy s provozní společností VAK, dnes ČEVAK. V roce 2011 jsme uzavřeli dohodu o ukončení této činnosti a převzali jsme celé provozní středisko, které zajišťuje výrobu vody a její další distribuci, takže počet zaměstnanců narostl na 70.

Jaké jim nabízíte benefity?

Stravenky, příspěvek na penzijní připojištění, pět týdnů dovolené a garantujeme mzdy navíc na letní a zimní dovolenou. Myslím, že JVS je dobrým zaměstnavatelem.

Máte nějaké bonusy také pro obce a města?

Vytváříme fond podpory investic, který slouží hlavně menším obcím. Investice do vodohospodářské infrastruktury totiž výrazně zatěžují rozpočty obcí, přitom jde o nevděčné investice. Lidé nejdříve zakopávají o výkopy a když se zahrnou, nové potrubí není vidět. Pro tento účel obcím poskytujeme bezúročné půjčky, fond je velmi populární. V minulých letech se v něm protočilo už asi 160 milionů korun. Dalším je nevratný příspěvek na napojení obyvatel příslušné obce či města na vodárenskou soustavu.

Autor: Martin Tröster

23.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Antonín Stavjaňa

Motor v Benátkách inkasoval dvakrát při vlastní přesilovce a nečekaně prohrál

Ilustrační foto.

Viděli jste tyto dopravní nehody? Pomozte policistům

V ulicích si s muzikanty můžete zahrát i vy

Týn nad Vltavou - Po úspěšném buskerské slavnosti Odpoledne s muzikanty v ulicích v Týně nad Vltavou ve čtvrtek začíná buskingový minifestival Hudebníci v ulicích.

Zpěvačku Annu K operovali v krumlovské nemocnici

Český Krumlov – Populární zpěvačka Anna K podstoupila ve středu operační zákrok v českokrumlovské nemocnici. Den předtím o tom informovala na svém profilu na internetové sociální síti. Umělkyni se letos po osmi letech vrátila rakovina, při kontrole u lékaře jí našli nádor v prsu. V létě podstoupila chemoterapii, v té době dál koncertovala.

AKTUALIZOVÁNO

Letadlo po nouzovém přistání uvízlo v bažině

Horní Planá – Horní Planá – Nehoda postihla pilota ultralehkého letadla v pondělí ráno v blízkosti Horní Plané. V 8.41 hodin o tom obdrželi hlášení jihočeští hasiči.

Hokejoví amatéři z Německa, Slovenska a Česka v Pouzar centru

České Budějovice – O tomto víkendu se v Hokejovém centru Pouzar v Č. Budějovicích uskuteční tradiční mezinárodní hokejový turnaj amatérských týmů Bohemia Hockey Cup, kterého se zúčastní týmy z Německa, Slovenska a Česka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení