Ačkoli se tomu společnosti snaží bránit zjišťováním důvěryhodnosti subjektů, se kterými navazují obchodní vztahy i zálohovými platbami, stoprocentní záruky neexistují.


„Je to hodně těžké. Deset let jsme dělali pro dopravce, který se nakonec rozhodl, že firmu zlikviduje a rozprodá kamiony. A aby je mohl dobře rozprodat, nechal na ně dát nové plachty i pneumatiky. Všechno si objednal na faktury, které nezaplatil, firmu zrušil a zmizel. To je nedobytná pohledávka. Tam se můžeme jen modlit, že jsme prodělali jen několik set tisíc a ne miliony jako jiní dodavatelé této firmy,“ uvedl majitel budějovické plachtařské firmy Robert Jech.


Prvním krokem, který má pomoci k utvoření si obrázku o solidnosti firmy, je rešerše dostupných zdrojů. Základní informace lze zjistit z portálu justice.cz. Obchodní rejstřík například obsahuje i údaje o vlastnických a personálních změnách v orgánech společnosti, což také může mít vliv na chování odběratelů.


Ze sbírek listin, které vedou rejstříkové soudy, je možné dovědět se účetní závěrky podnikatelských subjektů. Některé prezentují i svou výroční zprávu s podrobným popisem vývoje hospodaření. Dlužníky zveřejňuje Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Zdrojem pro analýzu bonity firem je také internet a další zpravodajská média.

Prověření firem ve výběrovém řízení

Jinak se prověřují firmy ve výběrovém řízení. Tam jsou podmínky již nastaveny. Záleží na dodavatelích, jak moc je splňují. Společnosti se samy aktivně představují, důležité jsou reference, kterými se mohou pochlubit. Pomoci mohou i stálí obchodní partneři, kteří se podělí o zkušenosti, jak se s danou společností spolupracuje.


Indikátorem důvěryhodnosti společnosti je rating od specializované agentury. Díky němu se dají získat informace o zadluženosti, platební morálce a majetku potencionálního zákazníka. Souhrnné vyhodnocení pak obsahuje i doporučení, zda je bezpečné do obchodování s tímto subjektem jít. Když rating například označí firmu za velmi rizikovou, je třeba zvážit rizika obchodu.


„U nových partnerů požadujeme platbu v hotovosti předem a pak mu vyrobíme zakázku. Jenže velké firmy jsou opatrnější platit předem, takže o nich se snažíme získat co nejvíc referencí. Fakt je, že řada dopravců nedodržuje čtrnáctidenní lhůtu splatnosti a platí za měsíc či dva. Kdybychom jim nevyšli vstříc s delší splatností, nestanou se našimi obchodními partnery. Máme i zákazníka, který nám zaplatil po dvou letech. To jsme šli oslavit, s tím už nikdo nepočítal,“ popsal Jech.


Také v zahraničí je vysoké riziko, že firma spadne do konkurzu a nebude schopna zaplatit. Proto zejména velké společnosti v regionu využívají služeb renomovaných poradenských firem, které vedou podrobné databáze podniků. „Především u firem, s nimiž chceme začít obchodovat, si objednáváme rešerši od poradenské společnosti. Sami si vedeme bankovní informace a vycházíme z různých veřejných databází. Proti rizikům nezaplacení ve vztahu k zahraničním zákazníkům se snažíme jistit v začátcích kontraktu hlavně zálohovými platbami nebo bankovními garancemi,“ popsal praxi ve strojírenské firmě ČZ Strakonice mluvčí Jan Pěnkava.