VYBRAT REGION
Zavřít mapu

3000 sousedů pomáhá dobrovolně běžencům

Linec - Zástupci dobrovolných uskupení, která v Horních Rakousích pomáhají azylantům, se sešli u kulatého stolu na pozvání rady Rudiho Anschobera k výměně zkušeností a lepšímu vzájemnému propojení.

20.8.2015
SDÍLEJ:

Stany pro běžence ještě všude nezmizely.Foto: Deník/repro

„Momentálně se v zemi v různých iniciativách zapojuje kolem tří tisíc lidí do pomoci běžencům řešit drobné problémy všedního dne," shrnul Anschober. Jejich nasazení ani nemůže být dostatečně vysoko oceněno, tím spíš, že ministerstvo vnitra počítá s tím, že v Rakousku se bude v příštím roce zdržovat až 120 000 uprchlíků, píší OÖN. Rada vyzval zemského hejtmana Josefa Pühringera a sociální radní Gertraud Jahnovou, aby vytvořili menší rozpočtovou rezervu, ze které by určitá práce dobrovolníků mohla být nebyrokraticky hrazena. Myslí prý třeba kopírování skript výuky němčiny či poplatky za jazykové zkoušky. „Není myslitelné, aby lidé, kteří se angažují, tyto náklady nesli ze svého," říká Anschober.

Nebezpečné cesty do školy

V Rakousku bylo loni při cestě do školy nebo z ní zraněno při 490 dopravních nehodách 517 dětí, meziročně o 24 víc. Týdně tedy docházelo průměrně ke dvanácti takovým událostem. Dopravní klub Rakouska odstartoval akci „Bezpečná školní cesta", v níž vyzval rodiče, aby zanesli nebezpečné místo na cestě jejich ratolestí (křižovatky, chybějící přechody atd.) do online-mapy (schulweg.vcoe.at). Ta bude předána odpovědným orgánům, píší OÖN. Klub zdůrazňuje, že cesta pěšky do školy je pro děti šancí naučit se správnému chování v dopravním provozu a navíc se denně trošku hýbat. Obojí je při přepravě „rodičovskými taxíky" nemožné. Podle deníku je to druhé právě v Horních Rakousích většinové - podle rady pro životní prostředí Rudiho Anschobera je v této zemi jen čtvrtina cest do školy absolvována pěšky nebo na kole, zatím co 28 procent dětí se vozí auty, v okrese Ried dokonce 36 procent. Nejvíc „pěšákocyklistů" v zemi je ve Steyru – 43 procent. V Linci a Rohrbachu jezdí nejvíc dětí autobusy – 20 procent.

Z českého vězení do rakouského

V úterý kolem 17.50 hodiny zajistili rakouští policisté v Linci 37letého Čecha, na něhož byl vypsán zatykač pro různé drogové delikty, především v souvislosti s pervitinem. „I přes tento zatykač a zákaz vstupu do Rakouska znovu přijel," píší OÖN. „Jen několik dnů předtím byl propuštěn z českého vězení. Při zadržování kladl vehementní odpor a lehce zranil jednoho z policistů. Kromě obvinění z nedovoleného nakládání s psychotropními látkami tak je vyšetřován i pro podezření z ublížení na zdraví a protivení se státní moci. Byl vzat do vazby."

Nevyučení

Linecký Volksblatt uvedl čísla Hospodářské komory, podle nichž loni z 57 589 učňů, kteří nastoupili k závěrečným zkouškám, 10.543 propadlo. Procento „propadlíků" stouplo na 18,3 procenta proti 17,7 procenta v roce 2013. Jen 4730 z oněch loňských neúspěšných zkoušky opakovalo, většina k opravám „hodila ručník" a vzdělání neukončila. Z těch, kteří mají jen základní školu, bylo v zemi nezaměstnaných 23,1 procenta, u osob s ukončeným vzděláním jen 6,6 procenta, připomíná list.
Zvlášť vysoký počet propadajících je už léta v učení se malířem a natěračem – z loňských 970 zkoušených propadlo 364. Nadprůměrný je nezdar i u učňů automechaniků a kovozpracování.

Horko zastavilo zedníky

Dva roky platí v Rakousku nařízení, že dělníci na stavbách mohou dostat volno při teplotách 35 stupňů a víc, napsal Volksblatt. V tom případě dostávají 60 procent mzdy. Jak řekl předseda odborového svazu stavba Josef Muchitsch, v červenci dostalo toto volno 6100 zaměstnanců z 885 firem. Nepracovali celkem 15.619 hodin. Při poslední vlně horka v roce 2013 bylo uvolněno 8571 pracovníků 670 firem na 24 307 hodin. Letos bude podle odborů tento rekord se srpnovými vedry nejspíš překonán. Zmíněná náhrada je vyplácena z fondu špatného počasí, do něhož přispívají zaměstnavatelé i zaměstnanci.

Sex si odpykají

Mladý pár (18 a 19 let) půjde do vězení za sexuální styk o Vánocích ve veřejných lázních, který podle soudu vzbudil veřejné pohoršení– chlapec na čtrnáct dnů, dívka na týden. K tomu musí odpracovat 32 hodin obecně prospěšných prací. Mladíkovo odvolání proti rozsudku první instance okresní soud v Augsburgu zamítl. Obhájci argumentovali, že chlapec byl „odvázán" alkoholem. Šlo prý sice o erotické chování, ale nedošlo k pohlavnímu styku. Dvojice se cítila nerušena a o kamerách nic nevěděla. „Diskusi vyvolalo rozhodnutí soudce pro mladistvé promítnout doličnou nahrávku v soudní síni. Obhajoba protestovala, ale podle soudu transparentnost soudního líčení vyžaduje veřejné dokazování," uvedla PNP.

Cyklisté smí do lesa

Jízda na kolech po lesních cestách je zásadně povolena. Rozhodl to Bavorský správní soud v Mnichově a zrušil rozhodnutí správního soudu v Augsburgu, který zamítl žalobu na rozhodnutí obce Ottobeurenu z dolního Allgäu. Ta „k ochraně chodců" zakázala jízdu na kolech po užitkových lesních cestách. Podle správního soudu takový zákaz není oprávněný. „Jízda na kole ve volné přírodě je kryta bavorskou ústavou," řekl soud. Podle něj cyklistům nemůže být předem generálně podsouváno, že se nebudou chovat dle dopravních pravidel.

Bude na bavorsko-české výstavě o Karlu IV.Bavorsko-česká výstava se rýsuje

„První bavorsko-česká zemská výstava k 700 letům císaře Karla IV. (1316-1378) získává konkrétní rysy," napsal deník PNP. Zástupci čtyř muzeí a vědeckých institucí podepsali v Praze společnou smlouvu o kooperaci. „Umění a kultura dosáhly pod Karlem IV. evropských dimenzí," řekl při setkání Daniel Hess z Germánského národního muzea v Norimberku.
Karel IV. má být na výstavě prezentován z mnoha pohledů. Jiří Fajt, ředitel Národní galerie v Praze, připomněl, že učený vládce mimo jiné napsal vlastní autobiografii. Byl také sběratelem relikvií a svou Zlatou bulou vyhlásil „ústavní zákon" Svaté říše římské, uvádí PNP. I tato listina bude na výstavě. Další významnou zápůjčkou má být věrná kopie říšské koruny z Cách, diváci uvidí umělecká díla z pokladu pražského dómu a významné rukopisy, atd.
Výstava bude od května do září 2016 v Praze a od října 2016 do března 2017 v Norimberku. Její koncept vypracovaly Národní galerie v Praze a Dům bavorských dějin ve spolupráci s centrem dějin a kultury středovýchodní Evropy v Lipsku, berlínsko-brandenburskou akademií věd, Německým historickým institutem v Římě, Univerzitou Heinricha Heineho v Düsseldorfu, Karlovou univerzitou a Germánským národním muzeem. Výstava se pokouší o kritické zhodnocení vládnoucí osobnosti, konceptu Karlova vládnutí, o přiblížení jeho významu pro rezidenční města Prahu a Norimberk i jeho prezentaci v umění. „Součástí budou i velmi rozdílné pohledy na něho z české a z německé strany," dodává PNP.
Na snímku je jeden z chystaných exponátů, pískovcový lev z mostní věže na Starém Městě v Praze, která se začala stavět pod Karlem IV. v roce 1380. Dnes je v lapidáriu Národního muzea v Praze.

Čápi už odlétají

Několik čápů bílých už opustilo Bavorsko a zamířilo k přezimování na jih. Jejich let sledují výzkumníci přes satelit, uvedla PNP. Deset mladých čápů bylo letos vybaveno vysílačkami o hmotnosti 57 gramů, tedy asi dvou procent tělesné váhy těchto „pilotů", kteří břemeno nesou jako malý batůžek. Vysílačky už pracují a veřejnost může trasu letu sledovat na www.lbv.de/senderstoerche.
Dárky státníkům – za 249,73 eura
Na interpelaci poslankyně Zelených v bavorském sněmu Kathariny Schulzeové informovala zemská vláda o obsahu balíčku dárků, které dostalo 191 členů delegací summitu G7 na zámku Elmau začátkem června. „Spolupracovníci šéfů států a vlád dostali při setkání bavorské suvenýry v hodnotě 249,73 eura na každého," píše PNP. „Zemská vláda potěšila hosty batohem, knihou o Bavorsku, porcelánovým lvem v historické hutschenreutherovské podobě, deštníkem, vínem a psací sadou. Nejdražší byl lev v ceně 99,23 eura za kus. Celkově akce stála vládu 47 700 eur. Upomínkové dárky této velikosti jsou při obdobných příležitostech z hlediska státního kancléřství obvyklé, sdělil úřad poslankyni. Ta ale došla k jinému závěru: Peníze bavorských daňových poplatníků jsou v mnoha případech silně lehkovážně prohýřeny…"

Ekologie stranou

Bavorští zemědělci smějí „výjimečně", jak zdůraznilo ministerstvo zemědělství, sklidit k zajištění krmiva i plochy ležící ladem a okraje polí, které jsou jinak vyčleněny z obhospodařování z ekologických důvodů, k udržení biotopů druhů zvířat a přírodních rostlin. „Ministr Helmut Brunner rozhodnutím reagoval na dlouhé sucho tohoto léta, které v mnoha regionech způsobilo velké výpadky sklizně. Srážky v tomto týdnu na tom sotva něco změnily," uvedla PNP. Tiskový mluvčí svazu zemědělců Markus Peters označil opatření za naléhavě nutné. Především na podzim a v zimě by mohlo kvůli špatné úrodě dojít k nedostatku krmiva a sedláci by je museli draze přikupovat. Díky výjimce může být využito asi 30 500 hektarů lad a 2000 hektarů okrajů polí. Podle Peterse ani to ale celý problém nevyřeší, prý by bylo ještě třeba moci využít meziplodin jako hořčičného semínka či jetele ke krmení. Těchto 170 000 hektarů navíc by prý situaci významně vylepšilo. Ministr Brunner je stejného názoru.

Pod vrcholem Hochkönigu.Přeběhl za čtyři dny Alpy

Naši sousedé jsou vskutku mimořádně vytrvalí. Extrémní vrchař Andreas Wiesinger z Jenbachu v tyrolském okrese Schwaz přeběhl mezi 12. a 15. srpnem kompletní masiv Berchtesgadenských Alp, napsala PNP. Zvládl 27 vrcholů, mezi nimi Watzmann, Hochkalter, Hochkönig a Hoher Göll. Trasa měřila 122 kilometrů, v nejtěžší oblasti pak bylo i kolem 40 kilometrů lezeckých cest. Šlo o těžký nezajištěný terén se 12 300 výškovými metry stoupání a 12 100 metry sestupů.
Přitom když Wiesinger před dvanácti lety nedokončil túru na Zuckerhüttl ve Stubaiských Alpách a v noci dostal astmatický záchvat, dozvěděl se od lékařů, že má chronickou obstrukční plicní nemoc. Lékař mu tehdy zakázal kouřit a provozovat fyzicky náročné sporty, jinak prý ve čtyřiceti letech nebude moci chodit do hor a v padesáti ani do schodů, popisuje linecký list.
Wiesinger tenkrát kouřil dvě krabičky cigaret denně. S tím skončil ihned, ale láska k horám ho neopustila. Začal na ně ale trénovat vytrvalost a po několika letech přípravy v horách začal znovu běhat – zprvu jen s cílem závod dokončit. Loni už stal ale vicemistrem Tyrolska v horském maratonu. K tomu začal fascinující krajinu fotografovat.
Na přeběh Berchtensgadenských Alp se připravoval dva roky. Odstartoval 12. srpna a po 69 hodinách byl 15. srpna ve tři hodiny v noci v cíli  na Obersalzbergu Běžel 45 hodin čistého času. Něco takového se ještě nikomu nepodařilo, uzavírá PNP.

Autor: Vladimír Majer

20.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jednotka SDH Netolice od 2:10 hodin odklízela polomy spojené s bouřkou, která přešla přes okolí. Obě cisterny se vrátily v 6 hodin na základnu.
12

Turisté mají po bouřce omezený pohyb po Šumavě

Purkarec zaplavili voraři. Spolek "Vltavan" oslavil 115. výročí své existence. Letos se rozhodli k výročí nestavět vor, ale zrekonstruovat kapličku svatého Jana Nepomuka, patrona všech plavců.
21

OBRAZEM: 115. výročí spolku "Vltavan"

OBRAZEM: Staročeské dožínky v Boršově

Boršov nad Vltavou - Baráčníci z Boršova letos pozvali na dožínky 16 povozů s koňmi. Ty se sem sjeli z celých jižních Čech a vyšperkovali tak tradiční vesnickou slavnost.

OBRAZEM: Mladošovice slaví 650 let i štěstí při bouřce

Mladošovice - Mladošovice slaví velké výročí, na které se sjíždí místní rodáci.

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala jihem Čech, zastavila i vlaky

Jižní Čechy - Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani jižní Čechy.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Jaroslavice – Na místě, kde kdysi stála vesnice Jaroslavice, je nyní Hněvkovická přehrada. V sobotu se na loučce u přehrady setkají rodáci této zatopené vesnice a zavzpomínají na staré časy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení