Linec - 24 procent Rakušanů si už nechalo vytetovat jeden nebo více obrázků, tři čtvrtiny si myslí, že „kerek" bude přibývat. Konstatuje to linecký deník OÖN ze studie institutu Imas, která zahrnula odpovědi 1007 respondentů starších 16 let. Pro tuto tělesnou ozdobu se rozhodly dvě pětiny mladších 35 let. Podle průzkumu přibývá i lidí ze vzdělanějších vrstev.
„Jako hlavní motiv uvádějí všichni tetovaní přání se individualizovat, vyjádřit ,sami sebe´", uvádí list. 69 procent Rakušanů vidí kerky jako čistě privátní záležitost, 27 procent je ale totálně odmítá. Možného poškození zdraví se obává jen 15 procent dotazovaných. Pro 35 procent vede k odmítání představa, že tetování je navždy.

Výročí Bohemiky

Dvacet let oslavilo Bohemicum Řezno-Pasov. Tamní univerzity zahájily v roce 1996 projekt jedinečný v celém Německu, který má studentům poskytnout v doprovodném programu během deseti měsíců základní poznatky o řeči, historii a kultuře České republiky, uvedla PNP. Tento doplněk vzdělávání absolvovalo za tu dobu přes 500 mladých lidí.
Mnozí přijeli ke slavnostnímu jubilejnímu setkání ve čtvrtek do Řezna. Generální konzul ČR Milan Čoupek ocenil Bohemicum za významný příspěvek k rostoucímu zájmu o český jazyk a kulturu v Bavorsku. Prezident řezenské univerzity Udo Hebel připomněl, že tento institut byl loni právem vyznamenán Cenou stavitelů mostů Centra Bavaria Bohemia. „Mezinárodně působivou výkonností ve výzkumu a vzdělávání je Bohemicum pro univerzitu ,pevným a cenným pilířem v kontextu těžiště jejího východo- a jihoevropského zaměření,´" parafrázuje ho PNP. Také prezidentka Univerzity v Pasově Carola Jungwirthová ocenila význam Bohemika pro výzkum a vzdělávání. „Česko patří stejně jako Rakousko k našim nejbližším sousedům, proto je nasnadě vědecké partnerství mezi těmito zeměmi," řekla.
Jako „dvacet let žité porozumění mezi národy na nejvyšší vědecké úrovni" ocenil jubileum státní sekretář bavorského ministerstva školství a vědy Bernd Sibler. Vedoucí Bohemika prof. dr. Marek Nekula informoval o různých projektech institutu, o těžkostech vytváření společné celoevropské kultury paměti promluvil závěrem Christoph Cornelißen z Goethovy univerzity ve Frankfurtu.

Eura na záchranu motýla

Hnědásek chrastavcový.Zdroj: Deník/repro PNPZlatý Hnědásek chrastavcový je motýl ohrožený v celém Německu, obzvlášť ale v Sasku, přestože tu jeho stavy patří na celém světě k největším, píše PNP. Proto má podle spolkového úřadu na ochranu přírody Německo za tento druh o to větší zodpovědnost.
V rámci jeho záchrany tak ve čtvrtek převzal okres Hof 860 000 eur k vylepšení žicvotního prostoru hnědáska podél hranice Bavorska, Saska a České republiky. Nositelem projektu vypsaného loni, kteý má trvat do roku 2021, je vedle německých orgánů také občanské sdružení "Ametyst" z Plzně, uvádí PNP. Tato nezisková organizace podle webu sdružuje lidé z různých prostředí - biology, pedagogy i zástupce dalších profesí, jimž není lhostejný stav životního prostředí. (www.ametyst21.cz)

„Mateřská" poslankyním?

Zelení požadují zavést v bavorském sněmu poslaneckou rodičovskou, píše PNP. Na rozdíl od norem normálního pracovního poměru dosud není pro zákonodárce žádná taková úprava. Vedoucí poslaneckého klubu Zelených Ludwig Hartmann, od loňska sám otec, je pro „čas na děti" v maximální délce šesti měsíců, které by si poslankyně či poslanci mohli vybrat během prvních dvou let věku svého dítěte. Nebylo by to úplné pracovní volno jako mateřská, protože to by podle Zelených bylo i ústavněprávně obtížné, když poslanec je volen občany a jim by také měl být plně k dispozici, ale po dobu „času na děti" by si poslanec mohl podle Hartmanna vzít volno z plenárních i výborových zasedání. Odůvodňuje návrh tím, že poslanci sněmu mají zpravidla mnohem delší pracovní dobu než většina zaměstnanců – obzvlášť o víkendech prý mají na programu spoustu akcí.

To bude procházka!

Günther Herbst zase vyráží.Zdroj: Deník/repro PNP690 kilometrů a 23 000 metrů převýšení čeká Güntera Herbsta (49) z Waldu od pondělka na jeho okružní pěší prázdninové túře. Vede k Chiemsee, tyrolský Kössen, pohoří Karwendel, Zugspitze, Bad Tölz, Rosenheim…
Svou kondici prokázal už vícekrát. První jeho „mamutí" cesta v roce 2009 z Mnichova do Benátek měřila 500 kilometrů, druhá předloni z Waldu do Říma 1560 kilometrů, obě ale byly etapové. Teď chce trasu jít v podstatě nonstop, uvádí PNP. Vyrazí ve čtyři hodiny, ale časový limit pro celou cestu si nestanovil. Zaměstnavatel mu umožnil vzít si 44 dnů dovolené v kuse. Kdyby se prý ale vrátil do 30. července, rozhodně by chtěl hned navázat účastí na cyklisté túře Bavorského rozhlasu – startovní místo už si rezervoval.
Kdy a kde bude na cestě nocovat, o tom se chce rozhodovat spontánně, co se mu zrovna nabídne. Jen několik ubytování si zajistil předem, například na Zugspitze, kde by se měl sejít s manželkou Karin 8. července.
Na otázku PNP, co ho na těchto extrémních cestách fascinuje, říká: „Člověk jde pomalu a všechno dobře vidí…" Proto si na výpravách dělá čas na zajímavosti a je vděčný za tipy od domácích, kvůli kterým své trasy rád pozmění. „Jedním si je ale jistý – jeho batoh nesmí vážit víc než osmnáct kilogramů. A když bude mít za sebou Zugspitzi, bude prý moci vychutnat cestovní úlevu – po manželce totiž pošle domů stoupací železa, která už dál potřebovat nebude," líčí pasovský list.