Déšť uvítali i rybáři v Hluboké nad Vltavou. Těm po mnoha horkých dnech konečně přestaly klesat hladiny obhospodařovaných vodních ploch. „Už nám v rybnících neubývá denně tři čtvrtě centimetru, ale nijak výrazně voda také nepřibyla," komentoval poslední dva dešťové dny Josef Tůma, šéf rybniční soustavy rybářství Hluboká nad Vltavou.

Zhruba z deseti procent rybníků tak mohli dle jeho slov hlubočtí rybáři stáhnout čeřidla, která sem kvůli nutnosti okysličování vody nainstalovali v tropických dnech. „Někde se kyslíkové poměry zlepšily, ale není to nic zásadního," řekl Josef Tůma. „My bychom potřebovali, aby pršelo mnohem déle," přál si šéf rybniční sítě.

Zároveň však řekl, že i přes teplotní extrém uhynulé ryby zatím počítat nemusí. „Ztráty na rybách zatím nebyly, ale uvidíme, jaká bude průměrná váha ryb při kontrolním výlovu," poukázal na možný problém šéf rybniční sítě. Aby u šupináčů snížili spotřebu kyslíku, museli omezit krmení, a tak teď hrozí, že ryby, které budou lovit letos na podzim, budou menší než obvykle.

Podobně vidí hlavní problémy rybáři Lesů a rybníků města Českých Budějovic. „V množství vody se srážky neprojevily. Voda se ale zchladila," popsal hlavní efekt dešťů Pavel Oberreiter, vedoucí rybničního hospodářství. Padesát milimetrů vody mělo podle Pavla Oberreitera význam jen pro hladiny, na které déšť přímo spadl. Ve stokách a přítocích se srážky téměř neprojevily, protože se vsákly do vyprahlé země. Půda by napřed musela něco nasát a musely by přijít větší deště, aby se začal snižovat velký deficit, který mají rybníky nabraný z minulých měsíců.

I když se vedra podařilo třeba kaprům přežít jen s minimálními ztrátami, bez následků extrémní počasí nezůstalo. Špatně dopadli dravci, zejména candáti, kde je velký úhyn. A protože také budějovičtí rybáři sáhli k omezení krmení, oproti jiným letům očekávají o 20 až 30% nižší přírůstky. Skutečnou váhu ryb ukážou podle Pavla Oberreitera ale až podzimní výlovy.

Kromě rybářů kapky z nebe potěšily i zemědělce. „Čekali jsme na déšť jak na smilování," říká předseda ZOD Blata Sedlec Milan Pešek. V Sedlci začínají sít řepky a vláhu nutně potřebovali. I tady ale upozorňují, že dosavadní sucho bylo příliš velké. „Oráme a v hloubce patnáct, dvacet centimetrů je stejně země suchá," říká Milan Pešek, jedním dechem ale dodává, že i za menší deště jsou zemědělci rádi.

Hlavní otázkou teď bude, jestli se podaří alespoň něco zachránit z úrody kukuřice, která je důležitou plodinou pro krmení. Hosínští už museli nad jedním z polí udělat kříž. „Kukuřice, která byla na poli se skalnatým podložím, ta už je hotová, uschla nastojato. Museli jsme ji sklidit asi o měsíc dříve, než jsme plánovali," neradostně konstatoval Jiří Severa, předseda ZD Hosín.

Předčasně tak zemědělci odepsali asi 30 hektarů kukuřice. V Opatovicích a jinde na těžších půdách by déšť ještě mohl pomoci. Zelené stvoly už sice nebudou růst, ale palice by alespoň mohly nabrat potřebný škrob. „Hmota už nepřiroste, ale dotáhne se škrob," říká Jiří Severa.

Srážky prospěly i lukám. Dosud je sena o 40% méně než v jiných letech. „Uvidíme, jestli na loukách narostou třetí seče. Doufáme, že tahle voda tomu pomůže," neztrácí naději hosínský zemědělec, ale zároveň by si přál i další deště. Krmivo je pro Hosínské důležité, protože se celkem starají o 1100 kusů skotu, 480 dojnic a dále býky, jalovice a mladý skot. Býci už také pocítili omezení krmných dávek a částečné přimíchávání slámy.

První dvě pole s usychající kukuřicí už chtěli začít sklízet i v Olešníku. Kvůli dešti museli ještě den, dva počkat. Ale čekají, že na jiných pozemcích, kde je situace příznivější, by pozdní vláha ještě mohla prospět. „Kukuřice by dala alespoň škrob," říká agronom ZOD Olešník Petr Šesták. Celkem má podnik kukuřici na 340 hektarech. Vláhu Olešničtí potřebují i pro jetele nebo jílky. Možná, že se podaří zachránit některá pole s pícninami, kterým hrozí zaorání. „Záleží na tom, jestli budou pokračovat v dohledné době deště," říká Petr Šesták a vítá vláhu i kvůli řepce, kterou začínají sít. „Ta by byla v prachu," dodal olešnický agronom.