Hned dva náročné případy během jediného dne zaměstnaly v úterý 5. června specialisty ze Skupiny pátrání na 1. Oddělení obecné kriminality českobudějovické policie. Obě akce se podařilo dotáhnout do zdárného konce. Podle kriminalisty Jana Jungwirtha se o to výraznou měrou zasloužila veřejnost, která naštěstí není k podobným událostem lhostejná.

„Do hledání chlapce se hned zapojily desítky ochotných lidí. Byli mezi nimi třeba místní dobrovolní hasiči i jejich kolegové z okolních obcí, kde se zpráva rychle rozkřikla. Přicházeli za námi, a když zjistili, co se stalo, neváhali a okamžitě nabídli pomocnou ruku," oceňuje kriminalista. Rodiče oznámili chlapcovo pohřešování krátce před půl devátou večer. Tou dobou se rychle smrákalo a foukal studený vítr. Policisté si proto povolali z Prahy na pomoc  vrtulník. Jeho nasazení však nakonec nebylo zapotřebí.

Zhruba po hodině pátrání se totiž přihlásila žena, která hošíka spatřila.  Vykukoval prý zvědavě za stromem, a protože měl jen tričko s krátkým rukávem a byla zima, naložila ho do auta a předala hasičům.  Bohužel ale nezanechala kontakt, takže nebylo možné ji dohledat. Kriminalisté jí proto chtějí poděkovat alespoň touto cestou. „Chlapec nám vyprávěl, že se mu zaběhl pejsek a nechtěl o něj přijít. Vydal se za ním a urazil asi tři kilometry neznámým terénem," zmínil Jan Jungwirth. Pouhých pár hodin před odjezdem na Srubec se policejní pátrači vrátili z lesů na pomezí Křemežska a Českobudějovicka, kde hledali asi pětatřicetiletého sebevraha. Muž z krajského města oznámil svůj úmysl nejprve kolegovi z práce. Následně zavolal sestře a řekl jí, kde najde ukryté jeho platební karty i vkladní knížky. Prozradil jí dokonce i přístupová hesla.

„Žena tím byla řádně vyplašená a okamžitě nás kontaktovala. Snažili jsme se od ní zjistit co nejvíc informací o bratrových zálibách a mimo jiné se dozvěděli, že rád jezdí na kole. A to hlavně lesem," popisuje kriminalista Jungwirth. Protože nešťastník běžně najezdil čtyřicet až osmdesát kilometrů denně, rozšířilo se pátrání i za hranice budějovického okresu. Policisté si nechali od poskytovatele mobilních služeb opakovaně zaměřovat jeho telefon, až zjistili, kde se zhruba nachází.

„Operátor nám vytipoval lokalitu o rozloze šedesáti až sedmdesáti hektarů, kterou ale není v lidských silách propátrat. Paradoxní přitom je, že muž měl telefon s navigací, který je operátor schopen zaměřit s přesností na půl metru," zdůrazňuje kriminalista. Po nějaké chvíli se sebevrah ozval svému spolupracovníkovi. Údajně mu řekl, že se snaží v lese skoncovat se životem, ale nedaří se mu to. A požádal ho, aby přijel, protože začíná být zima. Poté už ho konečně objevili policisté. Poskytli mu první pomoc a převezli ho na stanici, kde vyčkal na příjezd kolegy. Ten ho potom doprovázel na psychiatrii. Laskavé chování i profesionální přístup kriminalistů záhy ocenila i sebevrahova sestra.  Bratrovým jednáním byla podle svých slov zaskočena, a je proto hlavně ráda, že vše dobře dopadlo.

„Chtěla bych oběma pátračům od srdce moc moc poděkovat. Hlavně za dodání naděje a vynaložení všech možných prostředků k nalezení mého bratra. Nakonec vše dobře dopadlo a děkuji jim za velkou psychickou podporu a pomoc," řekla na adresu policie Pavla Š. z Budějovic.