VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Divoké koně znovu vrátili do přírody také jihočeští vědci

Milovice, České Budějovice – První dny v novém prostředí, více než 1200 kilometrů od svého původního domova v anglickém Exmooru, má za sebou skupina čtrnácti divokých koní. O jejich přítomnost v bývalém vojenském prostoru Milovice se společně s ochranářskou společností Česká krajina zasloužili také vědci 
z Jihočeské univerzity.

6.2.2015
SDÍLEJ:

Divocí koně si zvykají na české pastviny.Foto: Gita Matlášková

„Moderní genetické analýzy tisíce let starých kostí koní před a po domestikaci ukázaly, že původním zbarvením divokých koní v celé Eurasii byl hnědák," říká Miloslav Jirků z Institutu parazitologie Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Je spoluautorem studie nazvané Divoký kůň a pratur: klíčové druhy pro formování české krajiny, na které se čeští vědci podíleli.

Vědci pokládají za vzhledem nejvíce podobné původnímu evropskému divokému koni anglické plemeno Exmoor pony. „Psaní studie zabralo asi dva roky, ale podklady jsme dávali dohromady nejméně od roku 2010," pokračuje Miloslav Jirků. „Zkompletovali jsme existující objevy učiněné různými vědci z celého světa od historických až po nejnovější a poprvé je prezentujeme uceleně," vyzdvihuje unikátnost projektu.

„Na této práci mě bavilo hlavně to, že i u tak nejdůležitějšího zvířete z hlediska rozvoje lidské civilizace zůstává nezodpovězeno tolik zásadních otázek. Mnohé z nich byly až teprve v posledních pěti až deseti letech zodpovězeny díky raketovému rozvoji genetických analýz subfosilního kosterního materiálu z dávno vyhynulých zvířat. Samozřejmě, že mě baví obrovské množství nových informací na straně jedné a na druhé straně spousta myšlenek, které po jejich načtení začnou vyvstávat v mysli," usmívá se vědec.

Za koňmi podobnými těm, které kdysi dávno lovila hladová Mamutíkova tlupa a které maloval i známý malíž Zdeněk Burian, nemusíte už tedy cestovat do pravěku jako kluci ze známého filmu režiséra Karla Zemana, nebo někam daleko za hranice, ale do Milovic.

„Autentické koně můžeme vidět v národním parku Exmoor v Anglii, na Iberském poloostrove, místy i na Balkáně. Skutečně autentická, byť možná druhotně, je však jen hrstka plemen – Exmoorský pony a některá plemena z Iberskeho poloostrova. Ostatní plemena byla tolikrát vzájemně promíšena, že vzhledově jsou divokému předku na hony vzdálená," pokračuje vědec, kterému cesta do pravěku zprostředkovaná prohlídkou světoznámých jeskynních maleb uniká.

„Paleolitické jeskynní galerie jsem bohužel zatím neměl možnost navštívit, možná ani nikdy mít nebudu. Ty originální jsou, pokud vím, vesměs již léta nepřístupné. Velké množství návštěvníků 
a jimi zvyšovaná vlhkost, protože vydýcháme spoustu vody a CO2, vedly k degradaci maleb. V současnosti jsou proto přístupné kopie těchto jeskyni, nikoliv originály," dodává Miloslav Jirků.

Klisny z ostrovů si už zvykají na středoevropské podmínky v aklimatizační ohradě ve středočeských Milovicích na Nymbursku, kde se dřív léta úspěšně aklimatizovali sovětští vojáci.

„Zdá se, že se koně cítí v novém prostředí bezpečně, odpočívají vleže a využívají celý prostor ohrady," popisuje první kontakty koní s novým domovem Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi, která vede v lokalitě etologický výzkum.
Ten je soustředěný zejména na sociální vazby mezi jednotlivci a jejich personalitu a kognitivní schopnosti a podílejí se na něm z uctivé vzdálenosti vědci z pražské Univerzity Karlovy a také z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

„Chceme, aby si nadále koně zachovali svou původní divokost," vysvětluje Martina Komárková. Tito koně žijí v tzv. harémech, kdy si hřebec, který do Milovic přijede až na jaře, opečovává své stádo klisen s hříbaty. Když uskupení vzniká, hřebec k sobě přiláká prvních několik klisen, vytvoří si řád, kde každý člen získá pozici na to na základě faktorů, jako jsou bojovnost, zkušenost, věk či kondice. Jeho pozice ve stádě je pak poměrně stálá.

„Nově příchozí se musí utkat se členy stáda, aby se zařadil na své místo v hierarchii. Díky tomu koně neplýtvají silami na půtky a mohou se soustředit na přežití," říká Martina Komárková

„Koně patří mezi zvířata 
s dobrou pamětí, která si udržují dlouhodobé sociální vazby včetně přátelských. Vypozorovali jsme, že některé klisny jsou si bližší než jiné a společně tráví většinu času, ať už pastvou nebo při odpočinku," láká Martina Komárková 
k návštěvě Milovic i jihočeské milovníky čtyřnohé cválající krásy.

Autor: Radek Gális

6.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Takto to vypadá  v některých lesních lokalitách Vojenských lesů a statků.
5

Lesníci varují před vstupem do lesů

Páteční bouřka za sebou nechala obrovské škody na území Národního parku Šumava. Turisté se tak na některá místa nepodívají.
8

Polomy na Šumavě zastaví turisty

Nevím, kde jsou Strakonice, usmívá se před duelem s Plzní Peter Galamboš

České Budějovice – V přípravných zápasech ukazuje, že by mohl být posilou. Urostlý slovenský centr Peter Galamboš (28 let) přišel do ČEZ Motoru před sezonou z Martina. Třikrát už se dokázal trefit do černého a další gól by rád přidal v úterním přátelském utkání s extraligovou Plzní, které českobudějovičtí hokejisté odehrají netradičně ve Strakonicích (17.30).

Dobrovolný hasič při zásahu zkolaboval

Deštná - Dobrovolní hasiči z Deštné na Jindřichohradecku se od písknutí prvního poplachu kvůli bouřce nezastavili až do sobotního odpoledne.

Řídil opilý, odnesla to lavička

České Budějovice – Hodně toho vypil 35letý muž z krajského města před tím, než v noci počátkem srpna havaroval. V Peugeotu 407 se proháněl městem opilý, až spadla klec.

Nebezpečné řidiče mají zklidnit v Jírovcovce semafory

České Budějovice – Budějovická radnice ale musí opakovat výběrové řízení na úpravy křižovatky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení