VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do kosmu jsem letěl se Švejkem, vzpomíná Vladimír Remek

České Budějovice - S jediným českým kosmonautem Vladimírem Remkem o Krtečkovi, Gagarinovi a šanci na další cestu do vesmíru.

17.3.2012 5
SDÍLEJ:

Vladimír Remek (vpravo) by rád do kosmu.Foto: Archiv Deníku

Co mají společného Vladimír Remek, dobrý voják Švejk a plyšový Krteček? Trojice pochází z Čech a byla ve vesmíru. Zatímco od letu českobudějovického rodáka Vladimíra Remka se Švejkem uplynulo v březnu 34 let, Krteček se ocitl ve stavu bez tíže loni.

Kromě vás byl z České republiky ve vesmíru i Krteček výtvarníka Zdeňka Milera. Americký astronaut Andrew Feustel, který ho vzal loni s sebou, s úsměvem tvrdí, že tak byl druhý Čech ve vesmíru. Má pravdu?
To skutečně asi byl, protože se mnou letěla  figurka dobrého vojáka Švejka,  a já byl v době letu československý občan. Ale vážně – pochopitelně jsem byl rád, že Krteček opět připoutal pozornost k dění ve vesmíru. Tím spíš, že dobře znám i Krtečkův příběh s raketou,  a myslím si, že je pro děti zajímavým českým pohádkovým hrdinou.

Co jste měl v osobním balíčku při letu do vesmíru tenkrát vy?
Bylo toho víc, i když jsme si moc věcí vzít nemohli. V té době se totiž mnohem víc hlídal každý dekagram váhy, který bylo potřeba vynést na oběžnou dráhu. Vedle zmíněné figurky Švejka ve filcové šedé uniformě, který měl na zádech tele s černobílými fotografiemi, jsem vzal i krojovanou panenku z Moravského Slovácka, rodiště Oldy Pelčáka. Po návratu jsem mu ji zase předal zpět. Byli jsme domluveni, že ten, kdo z nás nakonec poletí, vezme do vesmíru něco od toho druhého.
Měl jsem i pár fotografií, známek a obálek k orazítkování přímo na oběžné dráze.  K tomu jsme měli i speciální razítko a zřídili jsme tak na komplexu Saljut 6 první vesmírnou poštu.
Také jsem si vzal s sebou nášivku 1. československého leteckého stíhacího pluku Zvolenský z Českých Budějovic, u kterého jsem létal.
Měl jsem s sebou i několik svitků filmu, už nevím kolik. Nebyly ale moje, a tak asi skončily, stejně jako fotografie, někde v archivu. Pokud se vůbec všechny zachovaly. Digitální technika k dispozici tehdy ještě zdaleka nebyla.

Maminka Indiry, ženy Feustela, je z Moravy. Ale i několik amerických astronautů má předky, pocházející z Čech, Moravy nebo ze Slovenska. I poslední člověk na Měsíci Eugene Cernan.  
Tahle skutečnost je zajímavá a příjemná. V Americe je běžné, že lidé mají kořeny v Evropě,  a mnohé sahají k nám. I když mezi astronauty není zatím nikdo, kdo by měl rodiče přímo z České republiky, vztahy a vazby sahají většinou o generaci dál.
Mnohé z amerických kolegů s vazbou na naši zemi nebo na Slovensko jsem potkal, nejvíc znám asi Eugena Cernana. Vzpomínám na náš let vrtulníkem, který před lety na jihu Čech málem skončil  tragicky pro nás oba a další lidi na palubě. Jsem rád, že jsme to nakonec všichni přežili.  Poměrně dobře znám Jamese Lovella a z kongresů asociace účastníků kosmických letů  i další, například Johna Blahu.  Někteří jsou spojeni s naší vlastí i přes příbuzenské vztahy nebo původ manželek. Prostě, jak jsem to viděl i z oběžné dráhy na vlastní oči – svět je malý.

Je reálná šance, že do vesmíru poletí další český kosmonaut?
Taková možnost určitě existuje, i když to asi nebude v nejbližší době. Tím, že jsme se stali členy Evropské kosmické agentury (ESA), která vybírá, sestavuje a připravuje z řad zájemců v jednotlivých zemích kandidáty na členství v oddíle evropských kosmonautů, tuto šanci určitě někdo od nás dostane.  Jsem optimista a vím, že mezi mladými zájem o vesmír i kosmonautiku roste. Vidím to ostatně na besedách i podle účasti v projektech, které podporuji – například projekt MARS.

Pro nás hraje i skutečnost, že čeští vědci, zabývající se vesmírnými projekty, mají desítky let zkušeností.  
Jejich pověst je tradičně velmi dobrá. Ostatně bezpochyby přispěla i k tomu, že jsme dostali v roce 1978 přednost před dalšími státy v programu Interkosmos. Mohl jsem tak být ve vesmíru prvním občanem z jiné země, než byli do té doby kosmonauti a astronauti ze Sovětského svazu a Spojených států.  Kdyby naši odborníci neměli i dnes špičkovou úroveň, asi bychom se jen tak nestali členy ESA. Také by bylo určitě těžší získat do Prahy sídlo agentury pro řízení a dohled projektu Galileo.
Navíc mě stále překvapuje, kde všude se kvalitní a zapálení  specialisté od nás uplatňují. Ve Štrasburku, kam jezdím na jednání pléna Evropského parlamentu, jsem zjistil, že tam na Mezinárodní vesmírné univerzitě studoval a nyní i vyučuje mladý architekt Ondřej Doule. Zabývá se vesmírnou architekturou a v oboru už má výraznou pozici.

Zmínil jste navigační projekt  Galileo, jehož centrum bude u nás. Jaká je jeho současnost?
Loni byly dopraveny na oběžnou dráhu  první dvě operační družice evropského navigačního systému Galileo.  Projekt tak vstoupil do další fáze a jsem rád, že se  podařilo překonat složité období, ve kterém se rozhodovalo o další existenci programu.
Asi před měsícem pak byly podepsány v Londýně další smlouvy na výstavbu družic i služby, spojené se starty nosných raket, které satelity na oběžnou dráhu dopravují. Předpokládají  se i úpravy raket Ariane 5 pro použití při naplňování počtu družic v systému Galileo.  Zatím jsou  dopravovány do vesmíru ruskými nosiči Sojuz.
Evropský úřad pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem Galileo (GSA) byl umístěn do Prahy a v polovině roku se připravuje stěhování jeho pracovníků k nám.  Jsem přesvědčen, že sídlo GSA v Praze ještě zvýší prestiž České republiky jako země, která má zájem i potenciál být na špičce nejmodernějších technologií nejen v Evropě.

Do vesmíru se vydaly  stovky lidí. Prvním byl 12. dubna 1961 Jurij Gagarin. Jak jste jeho let jako třináctiletý kluk prožíval?
Na okamžik ani den, kdy jsem se dozvěděl o letu Jurije Gagarina, nikdy nezapomenu. Chodil jsem do sedmé třídy a ve škole v Brně, kde jsme tehdy bydleli, nám zprávu 12. dubna 1961 pustili ze školního rozhlasu. Zapůsobilo to na mne  fantasticky, považoval jsem to za něco absolutně výjimečného a mimořádného. Dokonce jsem si představoval, že by se snad měla kvůli tomu na okamžik zastavit i zeměkoule.  Zážitek z 12.dubna 1961 patřil k nejsilnějším impulzům, které mě vedly k pozdějšímu uskutečnění klukovského snu – stát se kosmonautem.

Sen se vám splnil v březnu 1978, kdy jste letěl do vesmíru. Vzpomínáte na chvíle před startem?
Na to se nedá zapomenout. Když bylo tak dvacet minut před startem, naše nejhlavnější myšlenka s Alexejem Gubarevem byla, abychom už letěli. Vzpomínám si na Alexejevova slova, která řekl, když se raketa odlepovala od země. „Voloďo, tak teď  buď  na vrchol slávy, nebo do pekla. Ale už jen společně.“
Měl jsem tenkrát pocit, že dělám něco mimořádného. Let do vesmíru byl něčím výjimečným, protože kdo má šanci se tam dostat?  Cítil jsem ale ještě navíc adrenalin, tenkrát jsme používali spíš výrazy jako napětí a vzrušení. Samozřejmě, že chcete dobře dopadnout, a to nemyslím doslova, i když to při přistání platí také. Chtěli jsme dobře dopadnout ve smyslu splnění plánovaných úkolů a být úspěšní. Mít čisté svědomí, že jste udělal všechno pro to, aby se vše povedlo. Měli jsme naplánovaný konkrétní vědecký program, a ten jsme celý velmi dobře splnili.

Americký astronaut John Glenn letěl do vesmíru i v 77 letech. Letěl byste znovu?
Samozřejmě, celá léta jsem říkal, že ano. Ale jsem realista, a v mém věku již  nevyhovuji ze zdravotního hlediska všem kritériím, kterým jsem vyhovoval tenkrát před více než  třiceti lety. Můžu  říkat, že chci letět znovu, a těšit se na to. Jenže není šance. Tedy je, ale nulová.     

Autor: Radek Gális

17.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Filip Vlček

Velice slibný výkon i výsledek, hokejisté Motoru zvítězili nad Kladnem 3:1

V Polné na Šumavě se natáčel film Jerzyho Kosińského - Nabarvené ptáče.

Každý z nás se může stát nabarveným ptáčetem, říká režisér Václav

Slavnosti se zúčastní i Přemysl Otakar II.

České Budějovice – Historické městské slavnosti se blíží. Na první ročník z předloňského roku navazují 1. a 2. září stejnojmenné České Budějovice Železné a zlaté.

Medvědář chystá v životě zámeckých medvědů velikou změnu

Český Krumlov – Lešení nyní stojí ve velkém výběhu medvědária na českokrumlovském zámku. Medvědice Marie Terezie ve vedlejším betonovém výběhu si moc klidu neužije.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení