Herci, štáb i komparzisté se shodují, že extrémní podmínky pro natáčení dělají z Lazarové „opus magnum", vrcholné dílo. Snímek se rodil také ve Svánkově u Světlíku. Tamní lidé nezapomněli. František Píšek vozil filmařům na vybranou lokaci techniku. „Ráno tam a večer zpátky. Všechno na pásáku, protože přes bahno by se tam nikdo nedostal," řekl čtyřiasedmdesátiletý muž. Vybavil si, že dostával padesát korun na den. „Bylo alespoň na pivo," usmál se.

Poetický snímek, na němž se v zimě piškoty občerstvují Magda Vášáryová a Vladimír Menšík. Ve Světlíku na Krumlovsku měl štáb ustájené huculské koně. Krmil je místní člověk Jiří Gajda, který dnes už nežije. Na filmu pracovala i řada dalších vesničanů. Jako šestnáctiletý kluk vodil koně na natáčení domorodec Štefan Vávra. „Občas nás na nich nechali svézt," řekl Štefan Vávra, který tenkrát začínal pracovat u státních statků.

Herci měli kantýnu poblíž natáčení, ale samozřejmě chodili i do světlíkovské hospody. Lidé si tu dodnes vypravují, že Vladimíru Menšíkovi chutnal chléb se sádlem a cibulí. Herce Menšíka se týká i jiná historka.

Beraní sperma

Jako s potulným mnichem s ním chodila ovce, ale nebyla dost poslušná a blízko u něho. Herec Ivan Palúch vysvětlil, že práce se zvířaty je složitá. „Nějaký chovatel poradil, aby se kostým Menšíka natřel beraním spermatem. Fungovalo to, ovce se ho držela, ale Vláďa strašně smrděl,"smál se Ivan Palúch, který si také užil své. V Lenoře v lese na něho režisér František Vláčil kvůli větší autenticitě jedné scény házel oštěpy.

Lazarová se točila dlouho osmnáct měsíců. S různými přestávkami záběry vznikaly od roku 1964 do roku 1966. Na Šumavě tenkrát herci nocovali hlavně v hornoplánském hotelu Smrčina. Existuje dodnes. Tehdy šestnáctiletá studentka Magda Vášáryová, která s sebou měla soukromou učitelku, bydlela odděleně, aby byla ušetřena „nástrahám filmu".

Manžela jsem v kostýmu vůbec nepoznala

Vlasta Tůmová ukazuje fotografie, které vznikly během natáčení filmu o Marketě.Seniorka Vlasta Tůmová ze Světlíku na Českokrumlovsku drží v rukách otřepané fotografie. Mají pro ni velkou cenu. V kostýmech z filmu Marketa Lazarová jsou na ní její muž Miroslav a jeho kamarád Václav Brůha. Oba muži, kteří jsou už nebožtíky, si ve filmu zahráli v komparzu.

„Jezdili ve filmu na koních. Zkušenosti s tím neměli, ale když někoho filmaři ve vsi sháněli, přihlásili se," řekla pětasedmdesátiletá žena, která se chodila na manžela dívat. Když se k místu natáčení poprvé vypravila, nějaký muž v dobovém kostýmu se jí ptal: „Co potřebuješ?" „Hledám svého muže," odpověděla paní Vlasta. „To jsem přece já," pravil její manžel, kterého v převleku nepoznala. Kostým tvořila středověká kytlice z hrubých provazů. Na hlavě měl Miroslav Tůma divokou paruku. „Ten kostým byl prý hodně těžký. Manžel se vracel domů a stěžoval si, že ho bolí záda," dodala pamětnice.

Ivan Palúch hrál v mrazu skoro nahý

Adam Jednoručka (uprostřed) se vzpouzí hejtmanovi Pivo (Zdeněk Kryzánek). V pozadí herec Jan Pohan, jenž je spjatý se Šumavou.Historku za historkou ze zákulisí filmu chrlí po letech představitel Kozlíkova syna Adama zvaného Jednoručka Ivan Palúch. Například tu, jak malou dceru Pavla Landovského vytáhl na Kvildě zpod kopyt koní, které se splašili, když se jim motala mezi nohama. „Zachránil jsem jí život. Potom jsme si to s Lanďákem vypravovali," řekl Palúch, který ve filmu za mrazu minus 20 stupňů a často v hlubokém sněhu, hrál skoro nahý. „Měl jsem jen suspensor a takový hadr jako košili. Jako jeden z mála herců jsem měl povolenou kapku rumu," vzpomíná. Byl však mladý (24-26 let) a namáhavé natáčení zvládal. Dokonce v některých těžkých scénách dubloval staršího kolegu Josefa Kemra. „Točil jsem v jeho kostýmu náročné scény ve sněhu," řekl Palúch, který měl opravdu dobrou fyzickou kondici. Jednou chytil na poli zajíce a v hotelu ho pak kuchaři udělali na smetaně.

Živě si vybavuje, když musel Magdu Vášáryovou táhnout tři až čtyři metry za vlasy. „Že to vydržela, to nechápu. Chvílemi šlo při natáčení o život," míní Ivan Palúch, který si jednou šel v kostýmu koupit do trafiky cigarety. Přišel k němu nějaký cizinec a začal si ho fotit.

„Myslel si, že jsem žebrák. Strčil mi do ruky zmačkaný papírek. Bylo to padesát marek. Tři dny jsme pak měli se štábem hostinu. Jinak jsme měli diety 24 korun na den," uvedl Ivan Palúch, který se cítil na Šumavě jako doma. Pochází totiž z vesnice u Banské Bystrice, která leží 1200 metrů vysoko.

Vlastimil Harapes: Hlavu mi obarvili na blondýna

Tanečník Vlastimil Harapes ztvárnil mladého německého henavského biskupa.Mladého německého henavského biskupa, kterého zajmou Kozlíkovi synové, ztělesnil tanečník Vlastimil Harapes. Na začátku natáčení mu bylo osmnáct let. „Dělal jsem na film důkladné zkoušky. Vybrali mě, ale řekli, že mě musí obarvit na blond, abych byl dost německý," směje se Vlastimil Harapes. Barva na vlasy ulpívala doma na polštáři a maminka se zlobila. Kvůli filmu se učil jezdit na koni. Při filmování se mu koník splašil, vyhodil ho a herec letěl do závěje sněhu. Když ho vyhrabali, držel v ruce historické sedlo, jehož se nepustil.

Jednou ho slovenští kolegové Palúch a Velecký v hotelu v Horní Plané opili. „Dotáhli šílenou pálenku," vzpomíná tanečník, kterému nebyla při filmování zima. Měl na sobě šlechtický kostým. Stále ale cítí ostrý šumavský vzduch.

František Vláčil: Marketa byla mým očistcem

Za tu strašnou spoustu měsíců, ale co říkám, let, mám pocit, že se pro mne film o Markete Lazarové stal jakýmsi svébytným zaměstnáním. Mám pocit úlevy, že práce na něm skončila. Dříve, před Marketou vidíte, dělím život na „před" a „po" jsem točil filmy s radostí, Marketa byla pro mne očistcem. Zmáháte věci, které jdou těžce, nepoddávají se. Měl jsem před sebou milovaného Vančuru, dokonalý literární tvar. Báseň v próze, ano, je to báseň v próze, umím ji skoro celou zpaměti, a zkuste se naučit román! Tedy báseň v próze a podle mého i nejlepší humoristický román, při vší tragédii v ději. Záležitost typicky českou, přesně s tou mírou směšnosti a absurdity, kterou cítím v každé české tragédii.Filmové a televizní noviny 1967, č. 11.

Markéta Lazarová.Marketa Lazarová (1965-67)
DĚJ: Polovina 13. století. Kraj u Boleslavi žije pod krutovládou loupeživého rytíře Kozlíka a jeho synů. S nikým nemají slitování, ničeho se nebojí. Saskému hraběti Kristiánovi zajmou syna, Marketu, dceru zemana Lazara z Obořiště, jež má nastoupit cestu k Bohu, unesou a znásilní…
Premiéra: listopad 1967.
Námět: román Vladislava Vančury.
Scénář: František Pavlíček, František Vláčil.
Režie: František Vláčil.
Kamera: Bedřich Batka.
Hudba: Zdeněk Liška.
Výtvarník: mj. Theodor Pištěk.
Střih: Miroslav Hájek.
Hrají: Josef Kemr (Kozlík), František Velecký (Mikoláš, mluví Petr Kostka), Magda Vášáryová (Marketa Lazarová), Ivan Palúch (Adam, mluví Ladislav Trojan), Pavla Polášková (Alexandra, mluví Karolína Slunéčková), Michal Kožuch (Lazar, mluví Martin Růžek), Vladimír Menšík (Bernard), Zdeněk Kryzánek (hejtman Pivo), Vlastimil Harapes (mladý Kristián, mluví K. P. Thiele) aj.
Exteriéry: Horní Planá, Rabí, Nová Pec, Klokočín u Písku, Kvilda, Lipno, Volary, Třebíč, Dražovice u Nitry, Lány, Želnava, Svánkov u Českého Krumlova.