Absolvent střední technické školy ve Steyru začal rýt z vášně, ale už 18 let to dělá jako řemeslo, nyní v nenápadné provozovně "The Engraver" na Urfahru. Se čtyřmi zaměstnanci se tu snaží postihnout celou šíři řemesla, které patří k nejstarším na světě, uvádí list. Povrchy kovových, skleněných a umělohmotných předmětů tady opatřují rytím textů. Na okraj list vysvětluje, že ke gravírování se vztahuje i pojem Eingraben, tedy zahrabání, zakopání, a Kainerstorfer přikyvuje: Zakopáváme se do materiálu…

… a jeho dílo.Zdroj: Deník/repro

„Handwerk Live“ prezentuje ve třetím rozšířeném vydání 52 řemeslných dílen, ve kterých je ruční práce široce zastoupena. Spektrum je od tradičních pekařství přes ševcovství po houslařství. V branži působí ve městě kolem 1200 firmiček se 36 000 zaměstnanci a 1200 učni, jen letos bylo v Linci založeno 270 takových subjektů. Brožura je k dostání mimo jiné v Hospodářské komoře Linec-město a na svazu turistiky.

Japonská pomsta

Letos v lednu objevili linečtí policisté před inspekcí v Kaarstrasse poškození privátních i služebních aut. To se opakovalo celý rok, až minulý týden po dlouhém pátrání pachatele odhalili. Škody napáchal 28letý Japonec a při výslechu všechno doznal. „Důvodem jeho počínání měly být ,potíže v sociálním prostředí´,“ napsaly OÖN. Špatně znal jazyk, což podle něho vedlo „k odmítání jeho osoby“. Frustraci chtěl odbourat alkoholem, a v podnapilosti pak poškozoval věci…

Zakáží noční vycházení?

Koaliční rakouská vláda plánuje zavést povinnost pevné noční přítomnosti běženců či uchazečů o azyl ve státní péči, napsal Volksblatt. Má být zakotvena v domovních řádech ubytoven uprchlíků, řekl vicekancléř Heinz-Christian Strache (FPÖ).

S předsedou poslaneckého klubu své strany Johannem Gudenusem tak reagují po vraždách v Innsbrucku a Steyru, z nichž jsou podezíráni afghánští žadateké o azyl. „Kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) upozorňuje, že zákaz vycházení není právně možný, ale ministr vnitra má vypracovat ,jasná pravidla´ do domovních řádů,“ uvádí list. Má jít o povinnou přítomnost ubytovaných od 22 do 06 hodin v domovech, obdobně „jako u armády nebo v lázních“, jak řekl Strache.

„To od lidí, kteří hledají ochranu a jsou opatrováni nonstop, můžeme požadovat,“ míní vicekancléř. Podle něho to může zabránit nočnímu srocování, potulování, excesivnímu konzumu alkoholu a násilnostem.

Povedená „vycházka“

Zemský soud v St. Pöltenu uložil dvěma Polákům ve věku 47 a 32 let tresty 8,5 a 6 roků vězení za přepadení banky v tomto městě, informuje Volksblatt. Za „obzvlášť zavrženíhodné“ označil předseda senátu to, že muži čin spáchali během vycházky z výkonu trestu.

„Oba mají dlouhé záznamy v trestním rejstříku a léta sedí ve vězení“ píše deník. Poznali se tam v roce 2015 – podle staršího z nich byli ve volnějším, tzv. otevřeném režimu. Oba uvedli, že kvůli drogové závislosti mají velké dluhy, které mají v uložené době splatit. Rozhodli se proto využít několikadenní vycházky k přepadení banky v Rakousku. „Neměli jsme jinou možnost, jinak by naše rodiny měly potíže,“ vysvětloval starší z nich. Vzhledem k blízkosti dálnice dostali tip na St. Pölten.
Při předchozí vycházce z basy koupil 47letý auto a uzavřel pojištění na jeden měsíc. Opatřili si také softguny velmi podobné Berettě 92FS. 12. července 2016 odjeli do St. Pöltenu. Obhlédli si ještě zavřenou banku ve čtvrti Unterradlberg, jeli dál a vrátili se maskováni slunečními brýlemi a kapucemi. 32letý, který podle vlastních dlužil miliony, předtím vzal drogy a vypil větší množství vodky. Také jeho komplic přiznal, že před přepadem pil alkohol.

Starší vešel do banky první a řekl německy Ruce vzhůru a Je to přepadení. Těhotnou úřednici a zákazníka ohrožovali atrapami zbraní. Starší lupič vytahal svazky bankovek ze šuplat a nastrkal je do tašky. Druhý držel pod zbraní 74lého klienta. „Když spustil ruce, přetáhl ho lupič pistolí,“ uvedl muž u soudu jako svědek. Utrpěl tržnou ránu na spánku, kterou mu sešili na univerzitní klinice. Dvojice uprchla v autě a jela zpátky do Polska. Podle obžaloby uloupila přes 17 320 eur. Zaplatila z nich dluhy a nakoupila další drogy.

Maskování, oděvy a softguny vyhodili útočníci na cestě u motorestu poblíž Stockerau pro případ, že by už někdo útok oznámil na hranici. 18. července se vrátili do věznice. Odhaleni byli podle policejních údajů pomocí DNA, záznamy videokamer a svědky.

Taky nesvítí

Deník PNP se vydal „na čekanou“ a během třiceti minut pozorování v noci odhalil na Innstrasse u Nikolského kláštera v Pasově 28 cyklistů jedoucích bez osvětlení. „Přinejmenším dvakrát tolik jich mělo fungující přední i zadní světla, ale 28 kolařů pohybujíích se po setmění v pozdním odpoledni nervózního víkendového dopravního provozu pracovního dne ,neviditelně´, i mimo ochranný svit pouličních lamp, je pořád přespříliš,“ píše deník.

Hraběnkou nebude

Německý nejvyšší soud nedovolil 35leté učitelce tance Silke Nicole V. „přejmenování“ na Silia Valentina Mariella Gräfin von Fürstenstein, jak si přála, napsala PNP. Podle soudu by to nebylo slučitelné s obecným pořádkem. Od Výmarské republiky nesmějí být propůjčována šlechtická označení. Podle soudu v Karlsruhe odpovídá státoprávní občanské rovnosti, je-li „odepřena součinnost“ „snaze jedince získat izolovanou změnou jména dojem nad jiné vyzdvižené osoby, sociálně nebo společensky výše postavené“.

K případu PNP uvádí, že V. se narodila v Erlangenu, v roce 1999 se vystěhovala do Londýna a momentálně má také britské občanství. Během pobytu ve Švýcarsku se nechala v roce 2011 na britském velvyslanectví v Bernu přejmenovat na hraběnku z Fürstensteinu. Podle britského práva je možné si jednoduše vyhledat nové jméno. Mezitím se V. jako hraběnka z Fürstensteinu provdala a měla děti. V jejím britském pasu je uvedeno nové jméno, ale v Německu je matrika odmítla zaregistrovat.

„Normálně právo na volný pohyb v Evropské unii zakazuje neuznat jméno přijaté v jiné zemi unie,“ komentuje PNP. „To má zabránit eventuálním problémům například při cestování. Evropský soudní dvůr v roce 2016 už ale v podobném případě z Německa rozhodl, že udělení šlechtického příjmení může být odmítnuto, aby byla zajištěna rovnost všech občanů. Na to se odvolal i německý Nejvyšší soud při tomto rozhodnutí.“