VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hospodářská komora u sousedů „provokuje“: zaměstnanci čtvrtinu roku nedělají

Pasov – Na veverku si „hrálo" auto 28letého řidiče se dvěma mladými spolucestujícími v sobotu odpoledne při cestě z lyžování na Javoru.  Sklouzlo ze silnice 2137 a zůstalo vertikálně opřeno o strom. Nikdo nebyl zraněn.

18.2.2013
SDÍLEJ:

Pozoruhodné přistání...Foto: Deník/repro PNP

Linec – Hornorakouská Hospodářská komora spočítala, kolik platí zaměstnavatelé dnů v roce, ve kterých jejich zaměstnanci produktivně nepracují.  Takových má být prý 26,5 procenta. Za více než čtvrtinu hodin tedy pracující dostávají plat „za nic"…

Komora je rozpočítává: 25 dnů dovolené, 13 svátků ze zákona, průměrně 13,5 dne pracovní neschopnosti, průměrně 2,9 dne placeného volna k návštěvě lékaře, ošetřování, stěhování apod. Celkově průměrně 14,5 dne prý dají soukromé činnosti zaměstnanců během pracovní doby jako privátní telefonáty, kuřácké pauzy, surfování po internetu. Podle průzkumu institutu Imas zaměstnanci takto tráví denně průměrně 29 minut.

„Při 260 pracovních dnech v roce tak zaměstnanec odvádí jen po 191 dnů smluvený výkon," dovozuje komora podle deníku OÖN. To je v mezinárodním srovnání málo. List cituje prezidenta komory Rudolfa Traunera: „Zaměstnanci jsou sice pilní a angažovaní, ale na svém pracovišti  málo hodin produktivní."

Komora o tyto argumenty opírá svůj požadavek na neproplácení prvních dnů pracovní neschopnosti, jak se to osvědčilo například ve Švédsku. Dále mj. kritizuje, že 75 procent všech nehod představují úrazy ve volném čase, ale pracovní neschopnost jde ze sto procent k tíži zaměstnavatele.

Prezident Zaměstnanecké komory Johann Kalliauer oponuje, že počet dnů pracovní neschopnosti už leta klesá. Obavy prý vzbuzuje spíše rostoucí dlouhodobá nemocnost. Návrhy odmítá – prý mu vadí, že komora sugeruje dojem, že zaměstnance zajímá všechno možné jen ne práce.

Dál budou propadat

V Hamburku zrušili opakování školních ročníků, v Porýní-Falcku to zkoušejí v modelovém pokusu, jiné řešení pro slabší žáky zatím hledá Dolní Sasko, ale Bavorsko rozhodně trvá na zachování propadání. Ministr školství Ludwig Spaenle jeho zrušení označuje za čistý nesmysl. Také šéf Svazu německých učitelů Josef Kraus, pocházející z Dolního Bavorska, ujišťuje v deníku PNP, že je to naivní utopie, pro kterou není žádné pedagogické odůvodnění. Míní, že absolvování školy by se stalo „nekrytým šekem" – pak prý by se mohlo rovnou nabízet „maturitní havarijní pojištění".

V Bavorsku loni opakovalo ročník 2,3 procenta gymnazistů, 2,6 procenta žáků reálek a 1,1 procenta dalších středoškoláků. Spaenle varuje, že zrušení propadání by bylo zbytečným vzdáním se pedagogického nástroje, který školákům dává možnost dohnat zanedbané – to nemá nic společného s trestem. „Důležité je s žáky pracovat individuálně a je-li to nutné, poskytnout jim ke zvládnutí látky víc času," říká. „Zrušení propadání by jim nepomohlo."

Bavorská sociální demokracie chce při případném vítězství ve volbách opakování celého školního ročníku zrušit. Není prý nutné, pokud bude systém nastaven na potřeby dětí a mladistvých a učitelé odpovídajícím způsobem dále vzděláváni. „Pro mnoho dětí je propadnutí vysoce zostouzející a začátek prohlubující se spirály neúspěchů," míní mluvčí SPD Martin Güll.

Bavorský svaz rodičů má propadání za příliš drahé opatření – už zlomek toho, kolik to stojí, by prý postačil k individuální pomoci neúspěšným školákům.

Pořádková služba Lince má problémy.Strážníci pod lupou

Nedostatky při výkonu služby, příliš dlouhé přestávky a bezúčelné „projížďky" městskou hromadnou dopravou, to jsou některá zjištění profesionálních detektivů najatých vedením městské pořádkové služby Lince ke sledování zaměstnanců při hlídkové činnosti.

Znalec poměrů, který si nepřál být jmenován, řekl deníku OÖN, že průměrná pracovní morálka služby je skutečně na nízké úrovni. Udávaný stav 30 strážníků je jen plánovaný, v průměru 20 až 25 dnů za rok každý promarodí a ve službě na ulicích je tak pravidelně prý zhruba polovina z nich. Angažovaní nováčci se zájmem o práci se rychle „srovnají" s přístupem „zkušených" kolegů.

Podle šéfa odborů služeb Helmuta Woisetschlägera zaměstnavatel nesmí takovým způsobem zaměstnance nechávat sledovat, píší OÖN. Je to prý protiprávní útok na právo na lidskou důstojnost. S „monitoringem" by prý musela souhlasit rada pracujících dotyčného subjektu, což vedení městské pořádkové služby jistě dobře ví. Woisetschläger požádal Zaměstnaneckou komoru, aby prověřila možnosti právních kroků. Místo tajných kontrol by zaměstnavatel měl podle odborového předáka spíše strážníky podchytit a pozitivně je motivovat.

Lineční Zelení prohlásili, že jsou sice proti této službě, ale její tajné sledování mají za skandální.

Za službu odpovědný městský rada Detlev Wimmer k tomu říká, že strážníci o kontrolách „v zásadě" věděli, jen jim nebylo známo, kdo kdy a kde bude sledován.  Takové zjišťování je prý v bezpečnostních službách obvyklé. Kromě toho šlo podle něho o kontroly, které by mohl provádět kterýkoliv občan. Detektivové prý kontrolovali jen namátkově, takže kritika nemůže dopadat na celý personál. Ostatně například konstatované natahování přestávek prý bylo jen nepatrné…

Těžký pád lyžaře

53letý lyžař z České republiky v neděli lyžoval se třemi syny v oblasti zvané Gspoltenen Fluh v Mellau v okrese Bregenzu. „Kolem 13.10 hodiny mu při překování strmého svazu sklouzla lyže na ledové plotně a lyžař spadl do stometrového skalnatého terénu," píše deník OÖN. „Při tom ztratil helmu. Horská služba muže s život ohrožujícími zraněními hlavy vyprostila a vrtulník ho přepravil do nemocnice ve Feldkirchu."

Nahoře je hezky…Nahoře je hezky

Krásnou aktuální fotografií z Třístoličníku (1312 metrů) se deníku PNP pochlubila čtenářka Christina Weißová.  List připomíná, že mezník na snímku trčící ze sněhové vrstvy o výšce 130 centimetrů připomíná německo-českou hranici, která na této hoře měří 370 metrů. Nedaleko odtud je hranice s Rakouskem. „Máme-li věřit pověsti, pak na Třístoličníku kdysi vyjednávali bavorský, český a rakouský král o vedení hranic," uvádí PNP.  „Dnes je to místo, kam lidé rádi chodí v jakoukoliv roční dobu."

Rakušané platí rádi

Od 1. března by měli všichni odběratelé také v Rakousku – včetně veřejných míst -  rychleji platit. V platnost totiž vstoupí směrnice Evropské unie, podle které mají být platby vyrovnávány do 30 dnů, píše linecký deník Volksblatt a zmiňuje dosavadní praxi. Veřejný sektor loni potřeboval v průměru k zaplacení zboží či služby v průměru 42 dnů, podnikatelé 31 dnů, živnostníci 18 dnů. Na rozdíl od veřejného sektoru směrnice ponechává podnikatelům možnost při případně dohodě s dodavatelem zaplatit až za 60 dnů, uvádí list.

Podle něj budou muset být spolkové země na východu Rakouska s platbami o třetinu rychlejší. Daleko od předepsaného limitu jsou Dolní Rakousy (nyní průměr 43 dnů), Štýrsko (44), Horní Rakousy a Vídeň (45), Burgenlandsko je poslední se 46 dny.

V Evropské unii potřebují podnikatelé průměrně 52 dnů k zaplacení dodáver. Rakouští jsou s 31 dny druzí za Finskem 27, následují Norsko 34 a Německo 35 dnů.  Žebříček uzavírají  Španělsko (97), Itálie (96) a shodně Portugalsko a Kypr 90 dnů.

Autor: Vladimír Majer

18.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
AKTUALIZUJEME

Mladý řidič Mercedesu bojuje o život

Dne se StiBusem se zúčastnilo 150 dětí. Ilustrační foto Poskytl Daniel Srb
5

Dne se StiBusem se zúčastnilo 150 dětí

U Škůdry byl v příkopu nalezen mrtvý motorkář

Strakonice - V sobotu 27. května krátce před třetí hodinou odpoledne bylo zahájeno vyšetřování další tragické dopravní nehody.

Pivo milují i ženy

Borovany - To se ukázalo se na Slavnostech malých pivovarů v Borovanech.

Parkovací zóny nejdříve otestují, pak nejspíš rozšíří

České Budějovice - Bydlíte nebo podnikáte na Pražském předměstí? Pak tu budete mít od září snazší parkování. Slibuje si to radnice od záměru zřídit zde zóny placeného stání.

Milan Šmíd v práci klouže, tobogány má „v malíku“

Prachatice - Skluzavky a tobogány Milan Šmíd z Prahy nejen navrhuje, ale sám také kontroluje, zda jsou atrakce bezpečné.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies