Gymnaziálního profesora přírodopisu sehrál Jindřich Plachta, okouzlující herečku Evu ztělesnila Vlasta Fabianová, rodačka z ukrajinského Lvova. Ta se na stříbrném plátně poprvé objevila u Otakara Vávry v roce 1940 v roli Ríšovy bytné (Pohádka máje). Do Jihočeského kraje se vrátila natáčet ještě jednou v roce 1958 do Chlumu u Třeboně Vávrovu Srpnovou neděli (ČTĚTE ZDE). V Červené ještěrce představuje herečku, která vlakem přijíždí do malého města Pěknice nad Nežárkou. Městečkem se ve filmu stal Jindřichův Hradec.

Tento snímek je z Kardašovy Řečice. Herečka se ptá výpravčího na cestu.

Dialogy z vlakového nádraží pocházejí odjinud z blízkého Jarošova nad Nežárkou a Kardašovy Řečice. Potvrdil to starosta Jarošova Bohumil Rod. „Scény s příjezdem vlaku a několik dalších záběrů vznikly na našem nádraží a aby to nebylo tak jednoduché, točilo se ještě na nádraží v Kardašově Řečici. V naší kronice ale tato událost není uvedena," uvedl Bohumil Rod.

Ačkoliv je snímek starý téměř 70 let a přímé pamětníky se nepodařilo Deníku dohledat, jindřichohradecké ulice a domy jsou v ději dobře poznat Pražská, Mlýnská, Panská, Klášterská, Janderova, Masarykovo náměstí a náměstí Míru. Snadno je identifikovali František Fürbach a Vladislav Burian z Muzea Jindřichohradecka. „Místa se zase až tak razantně nezměnila, možná kolem Vajgaru ano, ale domy a ulice ne. Pouze v Mlýnské není dřevěný plot, ale tuším drátěný," uvedl Vladislav Burian.

Atlanti u vchodu do úřední budovy. Ve filmu tato stavba představuje pěknické gymnázium.

V ději kamera několikrát krásně zabere filmové gymnázium v Pěknicích (v dnešní Janderově ulici), které ve skutečnosti sloužilo od roku 1903 jako spořitelna a dnes je třípatrový objekt součástí městského úřadu. Vchod zdobí tzv. atlanti, mohutné mužské svalnaté postavy plnící architektonickou roli podpůrných sloupů. Jsou vyrobeny z vídeňského vápence. V černobílém filmu působí mnohem mystičtěji než v reálné podobě.

Snímek zachycuje také dva rybníky. Jedním je jindřichohradecký Vajgar, kde si herečka půjčuje loďku a vyráží na vodní výlet směrem k ostrovu Lásky. Filmový střih pak příběh rychle přenese na rybník Hejtman na povodí Hamerského potoka nedaleko vesničky Střížovice východně od Hradce. Rybník byl vybudován v letech 1567 - 1571.

Červená ještěrka (1948).Červená ještěrka (1948)DĚJ: Profesor gymnázia Bláha se v honbě za červenou ještěrkou zraní a leží na samotě u Šantrůčků. Listonoš, který našel Bláhův plášť a klobouk ve vodě, oznámí ve městě, že se profesor utopil. Měšťany však více zajímá divadlo s krásnou herečkou Evou Gazdovou. Podaří se jim, aby společnost místo vážného kusu sehrála bulvární operetku Červená ještěrka. Eva vystoupí v titulní roli s podmínkou, že se bude hrát i původně plánované představení Žebrácké opery. Gymnázium pořádá za profesora tryznu, na níž se objeví uzdravený Bláha. Večer se město sejde v divadle. Úspěch Žebrácké opery je obrovský a mladý profesor Vojtěch odpouští Evě její účast v kýčovité Červené ještěrce.
Režie: František Sádek
Hrají: Jindřich Plachta (profesor přírodopisu Bláha), Vlasta Fabianová (herečka Eva Gazdová), Václav Voska (mladý profesor), Oldřich Musil (ředitel divadelní společnosti Mach), František Kreuzmann (okresní hejtman), Jaroslav Seník (velkostatkář), Vojtěch Plachý-Tůma (ředitel gymnázia Koníček), Zdeněk Šavrda (lékárník), František Vnouček (hodinář), Felix le Breux (notář), Milada SmolíkováBláhová (hospodyně Stehlíková), František Filipovský (listonoš), Miloš Vavruška (oktaván Černý), Alena Kreuzmannová (oktavánka Hamrová), Otto Motyčka (Šantrůček), Marie Ježková (Šantrůčková)