Zatím je podoba tak zvaného čelákovického upíra před veřejností střežena, nicméně některá média, a mezi nimi i Táborský deník, dostala možnost o práci odborníků informovat ještě dříve, než se za dva týdny otevře chystaná výstava.

Už nyní je ale jasné, jak středověký upír z Čelákovic zřejmě vypadal a jak se práce odborníkům, tedy i Jiřímu Šindeláři a jeho kolegům, podařila. Podle hodnocení žen, výborně.
„Kolega Cicero Moraes říká, že se do něj ženy houfně zamilovávají," mluví Jiří Šindelář o muži, u něhož se upírství nakonec nepotvrdilo, a zmiňuje i brazilského specialistu na 3D animaci.
Geofyzik Jiří Šindelář pracuje ve firmě Geo-cz a již se podílel například na hledání hrobu sv. Anežky České, ve vyšebrodském klášteře v rožmberské hrobce svými přístroji našel a zadokumentoval cínovou rakev posledního člena nejvýznamnějšího jihočeského rodu Petra Voka, hleděl do hrobky Karla IV. Nyní se podílí na vytvoření tváře neobvykle pohřbeného muže.

Jiří Šindelář. Zdroj: Alena ŠatrováDíky práci antropologů dnes vědí, že zkoumaný objekt upírem nebyl, ale mají co do činění se středověkým Slovanem rezavých vlasů a vousů, jenž násilnou smrtí zemřel ve věku nad 35 let a vyznačoval se mohutnější postavou. První výzkumy staré již 50 let se ale tehdy přikláněly k domněnce o upírství.
„To se odehrálo v roce 1966, kdy se v Čelákovicích prováděl výzkum a archeologové narazili na velice prazvláštní hroby, v nichž bylo čtrnáct lidí. Všichni byli pohřbeni za zvláštních okolností, vedoucí týmu, archeolog Jaroslav Špaček, mluvil o raně středověkých pohřbech s klasickými protivampyrickými opatřeními," říká geofyzik a velký milovník archeologie.

Zmiňovaná opatření měla zabránit, aby se dotyčný mohl vrátit mezi živé a škodit jim. Proto měli například za zády svázané ruce, kůl zaražený do srdce nebo hlavu oddělenou od těla.
Takové znaky našli i u čelákovických mrtvých. Muž, jemuž modelují obličej a výsledek své práce vystaví v tomto měsíci v Čelákovicích, měl nejen svázané ruce, ale i oddělenou hlavu. Jak se ale později ukázalo, tu ztratil až v pohřebišti, tedy bez cizího zavinění. Nové zkušenosti a poznatky tedy původní domněnky o upírovi vyvrátily a uvedly vše na pravou míru. Antropologové totiž zpochybnili i dobu, v níž mrtví měli žít. Jejich život z raného středověku (10. – 12. století) posunuli do vrcholného až pozdního středověku. Tedy do doby mezi 13. až 15. století.

„Jde tedy o nějaké vyděděnce, trestance nebo o lidi z okraje společnosti, kteří se něčím provinili a byli popraveni. Kvůli tomu je pohřbili mimo klasický ritus té doby, ale s takovými opatřeními, aby se ukázalo, že to byli vyvrhelové," vysvětluje Jiří Šindelář z Chotovin. 

Odborníkům se podařilo získat sérii fotografií lebky jednoho z mrtvých mužů a z nich sestrojit přesný 3D počítačový model. Pracovali pod vedením renomovaného brazilského profesora Moraese, s ním vykonstruovali obličej a alespoň počítačově probudili rádoby upíra. Po dlouhých staletích je tak zřejmé, jak onen provinilec ze 14. století vypadal. 

Cílem připravované výstavy je poutavou formou upozornit jak na variantní interpretace příslušného archeologického výzkumu, tak na aktuální stav poznání, neboť od 60. let se významně rozšířily možnosti moderní vědy i znalosti. Náplní výstavy je proto prezentace moderně pojatého výzkumu, který se místy blíží kriminálnímu vyšetřování.