Jiří Zimola k tomu pro Deník minulý týden uvedl: „Jak jsem již několikrát avizoval, mé definitivní rozhodnutí oznámím nejpozději v dubnu tohoto roku v souladu s vnitrostranickým usnesením ČSSD. Celou tuto mediální kampaň považuji za snahu odvést pozornost od velkých potíží, které nyní provázejí mnohem důležitější záležitost, a to je sestavování funkční vlády," uvedl hejtman Jihočeského kraje.

Výzvu vůči hejtmanům-poslancům sledují i další sociální demokraté. Jihočeský poslanec Vítězslav Jandák má jasno: „Překvapuje mě to. Proč předseda Sobotka neprotestoval, když hejtmani kandidovali ve volbách? Mohl už tehdy říci názor: Vážení, teď se musíte rozhodnout, jestli zůstáváte hejtmany, nebo ne. Teď je jeho výzva velmi zvláštní, nelogická, neopodstatněná. Nelíbí se mi, že se  vůči hejtmanům takto vymezuje," řekl Vítězslav Jandák.  

Ten je názoru, že vyzývaní hejtmani dostali ve svých krajích důvěru a měli by tam zůstat. „Voliči nejsou hloupí, jejich práci sledují. Případně jim to spočítají při příštích krajských volbách. Teď bych hejtmany do ničeho netlačil," uvedl poslanec Vítězslav Jandák. Připomněl zmíněnou půlroční lhůtu, což znamená, že na definitivní rozhodnutí mají hejtmani ještě několik měsíců čas.

Někteří jihočeští politici mají zkušenosti se souběhem funkcí. Senátor Pavel Eybert (ODS) je zároveň starostou malého města Chýnov u Tábora (cca 2400 obyvatel). „Stihnout dvě funkce najednou je hodně náročné. Málokdo to dělá vždy na sto procent. Vím z vlastní zkušenosti, že mám problémy s časem. Obě funkce zatím zvládám, což je dáno dlouhodobým nastavením kompetencí a úkolů 
v našem městě. I tak ale cítím, že jsou dny a okamžiky,
kdy mi to dává zabrat," uvedl Pavel Eybert.

V případě Jiřího Zimoly záleží podle senátora na tom, zda ho jihočeská politická reprezentace podrží, nebo nikoliv. Jinými slovy –  jestli je pro krajské vedení ČSSD přínosné a přípustné, že Jiří Zimola bude poslancovat a zároveň vést kraj.

„Nikdo nemáme funkci na doživotí. V podstatě jste starostou nebo hejtmanem jen od zasedání zastupitelstva k dalšímu zastupitelstvu, které vás může kdykoli odvolat," uvedl Pavel Eybert. Ten dodal malou poznámku: Čím větší je vzdálenost regionálního úřadu od Prahy, tím je souběh funkcí časově problematičtější.

Tomáš Jirsa (ODS), který je již dvacátým rokem starostou Hluboké nad Vltavou a devět let zastupuje Jihočechy 
v Senátu, považuje souběh svých funkcí za výhodu. „Být starostou malého města a zároveň senátorem je jen ku prospěchu věci, neboť denně slýchám názory občanů a kolegů starostů. K tématům projednávaným v Senátu mám pak mnohem pragmatičtější postoj. Několikrát jsem proto hlasoval proti vůli Senátu 
i ODS," zmínil Tomáš Jirsa.

Doplnil, že lidé jej do obou funkcí zvolili s vědomím, že takzvaně nebude sedět jen na jedné židli. „Musím ale říct, že je velký rozdíl mezi prací v Poslanecké sněmovně a Senátu, především co se týká časové náročnosti. Zatímco v Poslanecké sněmovně se zákony projednávají ve třech čteních a vyjadřuje se k nim 200 poslanců, 
v Senátu se hlasuje jen pro, nebo proti a své si k tématu může říct 81 lidí," porovnal Tomáš Jirsa a zdůraznil, že po celých devět let, kdy je senátorem, řídí Hlubokou z pozice neuvolněného starosty.

V reakci na vyjádření předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky bere Tomáš Jirsa jako zásadní dřívější výrok Jiřího Zimoly, že o pokračování ve výkonu svých politických funkcí se vyjádří do šesti měsíců od voleb.