VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kácov i Šafářova Lhota pro film Tchán se natočily v Chlumci

Jižní Čechy - /JIHOČESKÉ FILMOVÁNÍ/ Komedie z roku 1979 vznikla v jihočeských reáliích. Štáb využil statky a družstvo ve vesnici Chlumec u Olešníku a náměstí a obřadní síň v Týně nad Vltavou. Ve scéně, kdy hrdinka odjíždí vlakem na studia do Prahy, se objevuje nádraží v Lomnici nad Lužnicí na Třeboňsku.

13.7.2013 1
SDÍLEJ:

Záběr z filmu Tchán.Foto: printscreen

Dodnes reprízovanou komedii Tchán v hlavní roli s Josefem Bláhou prý vidělo začátkem 80. let minulého století přes milion diváků. Přispěly k tomu i jihočeské reálie: statky a družstvo ve vesnici Chlumec u Olešníku. Obec najdete nedaleko Vltavy, když uhnete z hlavní silnice z Hluboké na Týn směrem na Purkarec. Ve  filmu se představuje i Týn nad Vltavou, přesněji jeho náměstí 
a také obřadní síň, kde se koná tajná svatba Štěpánky (Dagmar Veškrnová-Havlová) s Tomášem (Svatopluk Skopal). Jako svědkyni pozorný divák pozná tehdy dvacetiletou Zlatu Adamovskou.

Pro film je stěžejní ráz jihočeské vesnice, resp.  obou obcí, kde žije mladá dvojice. Zatímco Štěpánka bydlí podle děje v Kácově, Tomáš v Šafářově Lhotě.  Obě vsi zvládl „zahrát" Chlumec. Pamatuje si to například zdejší obyvatel Václav Matíska.   „Statek toho kluka se natáčel u Jozů, to je, když jdete po vsi dolů. Dneska je to tam už drobet předělané," řekl domorodec.

Dům rodiny Reitingerů si filmaři vybrali pro sídlo otce Vavřince, dcery Štěpánky a dalších. Dnes má dům jiné střechy a je opravený. Klíčovou roli měl statek čp. 2 – v komedii rodové sídlo Vavřinců, ve skutečnosti majetek rodiny Reitingerů. Josefu Reitingerovi, který tam bydlí, bylo při natáčení deset let.  Velmi dobře si pamatuje, jak si štáb jejich dům vybral. „Seděli jsme v neděli u oběda, když přijeli dva pánové v nezvykle velkých autech. Říkali, že jsou z Barrandova, a jestli si to mohou u nás vyfotit. Potom přišla mým rodičům nabídka, že si vybrali zrovna náš barák. Naši s natáčením souhlasili," vypráví Josef Reitinger, který má film spojen i s tím, že měl zrovna zlomenou klíční kost.

Štáb, který strávil u rodiny asi měsíc, žádné venkovní úpravy statku nepožadoval. Interiéry jsou točené v ateliérech. „Na naší žumpě si udělali studnu. Na ní postavili falešnou pumpu. U té pumpy byla přivázaná koza, kterou jim půjčil pan Kalous z Olešníku," řekl Josef Reitinger. Vzpomíná si, že on a jeho kamarádi kozu krmili a zřejmě to přehnali, protože zvíře pak nechtělo filmařům žrát kytky.

Ze dvora statku pochází scéna se svatbou. Produkce navezla dorty, žádné atrapy. Když bylo po všem, nabízela  je Dagmar Veškrnová tehdy malému Josefovi, ale ten podle vlastních slov odmítl, protože „na sladké nikdy nebyl". Větším zážitkem pro něho bylo, že otec a dědeček hlavní hrdinky odjíždějí na obřad ve veteránském autě. Filmaři 
v něm Josefa svezli.

Tomáš přiváží na kombajnu Štěpánku domů do Kácova neboli do Chlumce.„Ten film mám rád. Pro mě jako pro desetiletého kluka bylo natáčení zpestřením léta.  Když to opakují v televizi, kouknu se. Moc starých fotek našeho domu nemáme, a tady ho máme rovnou nafilmovaný. To se každému nepoštěstí," míní Josef Reitinger. Ve filmu se přímo i objevuje, má na sobě bílou košili a vykukuje mu v záběru hlava.

Pro místní obyvatele je komedie vzpomínkou na sousedy, kteří se ve filmu mihli jako „křoví", a dnes nežijí. Kdo chtěl, ten natáčel. Stačilo ráno dojít do hospody, říct, že člověk bude k dispozici a večer si došel pro 150 korun. Prý se tenkrát vedení družstva zlobilo, že lidé chtěli místo práce na poli raději hrát v komparzu.

Kousek filmu vznikl i na zahradě Karla Pfeffera, který bydlí v čp. 23. „Od nás je okamžik, kdy Dáša Veškrnová přepadne přes dřevěné zábradlí. Když to vidíme v televizi, s manželkou to komentujeme," řekl rodák z Chlumce Karel Pfeffer. Je ročník 1948, ze vsi za dva roky odešel, ale vracel se sem ke strýci, tetě 
a bratrancům. V roce 1996 tu koupil statek s onou „filmovou" zahradou. 

Otec dorazil ke škole s kombajnem

Náměstí Míru v Týně nad Vltavou. Za Dagmar Veškrnovou-Havlovou a Josefem Bláhou jsou k poznání budovy radnice (vlevo) a spořitelny.Nedalekým městem, kam chodí studentka Štěpánka do školy, je Týn nad Vltavou. Budovu školy představuje vltavotýnské městské muzeum na náměstí Míru, které leží v mírném kopečku. Ve filmu Tchán jsou dobře vidět budova dnešní České spořitelny, kašna, kostel svatého Jakuba nebo radnice s podloubím.

Když dcera školu dokončí, svérázný otec si pro ni v ději přijede nikoliv autem, ale na starším typu červeného kombajnu (s nápisem na předku 
v azbuce) přímo na náměstí. Se strojem pak nazpátek jede Štěpánčin nápadník Tomáš (Svatopluk Skopal).

Město na Českobudějovicku využily filmové štáby nejednou. Vedoucí Městského muzea v Týně nad Vltavou Martina Sudová připomněla, že zdejší lidé zažili filmové natáčení v minulosti už několikrát. V blízkém okolí města se například točilo Ohnivé léto (poměrně slavný romantický film Františka Čápa a Václava Kršky z roku 1939 mj. se sestrami Lídou Baarovou a Zorkou Janů).

„Přímo v Týně vzniklo pak několik záběrů z filmu Dým bramborové natě podle románu Bohumila Říhy Doktor Meluzín, komedie Talíře nad Velkým Malíkovem a v posledních několika letech pak především tři díly Kameňáku režiséra Zdeňka Trošky, v němž si zahrálo mnoho týnských obyvatel," uvedla Martina Sudova.

Před několika lety se režisér Troška na Vltavotýnsko vrátil, aby zde natočil svoji pohádku na motivy Jana Drdy
s názvem Nejkrásnější hádanka. „V komparsu se objevilo opět mnoho známých vltavotýnských tváří, vybraných při castingu převážně 
z řad  herců místního divadelního souboru Vltavan," řekla Martina Sudová. Premiéra pohádky se uskutečnila ve vltavotýnském kině v roce 2008.

Snímku Dým bramborové natě jsme se v seriálu Jihočeské filmování dříve podrobně věnovali (pocházejí odtud scény z fotbalu a ze hřbitova), další „vltavotýnské" filmy nás ještě čekají.

Štěpánka jela vlakem z nádraží v Lomnici

Film Tchán.Pro záběry, kdy Štěpánka Vavřincová odjíždí vlakem na studia do Prahy, si filmaři odskočili několik desítek kilometrů na železniční nádraží 
v Lomnici nad Lužnicí na Třeboňsku.  Místní lidé ho ve filmu poznávají.

Na specializovaném webu loko-film-tv.cz se dokonce píše, jakým herečka odjela vlakem. Jednalo se 
o soupravu M 262.0, červenou lokálku s bílým pruhem, odborně: motorový vůz vzniklý po druhé světové válce jako první velké, čtyřnápravové vozidlo.

Když se vlak rozjel, kamera zabírá lomnickou ulici u nádraží, zřejmě Fr. Sochora. Pak jsou vidět hladiny rybníků, asi se jedná o rybník Velký či Malý Panenský.

Autor: Luboš Dvořák

13.7.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Baráčníci z Boršova letos pozvali na dožínky 16 povozů s koňmi. Ty se sem sjeli z celých jižních Čech a vyšperkovali tak tradiční vesnickou slavnost.
30

OBRAZEM: Staročeské dožínky v Boršově

Rodáci z Mladošovic oslavili v sobotu úctyhodné stáří obce i štěstí, které měli místní v noční bouřce. V zrostlý strom v blízkosti kostela spadl totiž přesně na místo, kde napáchal jen minimální škodu.
11

OBRAZEM: Mladošovice slaví 650 let i štěstí při bouřce

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala jihem Čech, zastavila i vlaky

Jižní Čechy - Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani jižní Čechy.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Jaroslavice – Na místě, kde kdysi stála vesnice Jaroslavice, je nyní Hněvkovická přehrada. V sobotu se na loučce u přehrady setkají rodáci této zatopené vesnice a zavzpomínají na staré časy.

Povodně 2002: Poslední oběť zemřela tři týdny po velké vodě

Jižní Čechy – Povodňový vzpomínkový seriál dnes končíme příběhem Marty a Vlastimila Weberových.

Nehoda na objízdné trase na Netolice

Podeřiště u Malovic - Kamion s pick upem se srazili v Podeřišti, tedy na objízdné trase do Netolic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení