Mladík z Bodenmaisu byl ve finále Alpské Grand Prix už podruhé. „Přes své mládí je v muzice profesionálem," píše deník PNP. „V osmi letech se z podnětu dědečka začal učit hrát na harmoniku, od devíti lety zpíval před publikem, především v restaurantu rodičů."

Důležité spoje

Údržba místních cest stála v Horních Rakousích v uplynulých deseti letech 50 milionů eur. 37 milionů šlo ze zemského rozpočtu, přestože cesty nepatří státu (vlastní je obce nebo fyzické osoby), zbytek dodal spolkový fond katastrof. „Údržba jednoho kilometru těchto cest stojí v průměru 2000 eur za rok," řekl v deníku OÖN referent pro silniční výstavbu Franz Hiesl. „Místní cesty jsou dnes životními tepnami venkovského prostoru a mají pro lidi i hospodářství velký význam." Také letos chce na ně vláda vynaložit 24 miliony.

Nespokojeni v práci

Každý pátý Rakušan si hledá nové zaměstnání, nebo alespoň na změnu myslí. Podle průzkumu GfK každý druhý čte nabídky zaměstnání v novinách nebo na internetu. K pravidelným čtenářům této rubriky patří především lidé ve věku 20 až 39 let. Roli při tom hraje i vzdělání. Tyto inzeráty sleduje šest z deseti akademiků, ale jen čtyři z deseti lidí se základním vzděláním. Ženy až do 40 let hledají hlavně částečné úvazky.

Euru nevěří

I přes rostoucí nedůvěru v euro krizemi posledních let si jen 26 procent Rakušanů přeje vystoupení země z Evropské unie. 17 procent se přimlouvá za návrat k šilinku. Dvě třetiny si myslí, že euro dlouhodobě přežije. Zatím co v březnu 2010 mělo velmi velkou nebo velkou důvěru ve společnou měnu 70 procent občanů, dnes to není ani čtvrtina. Podíl těch, kteří nemají spíše žádnou nebo vůbec žádnou důvěru v euro, stoupl z 29 na 60 procent.  „Ne měna, ale především způsob, jak národní a mezinárodní aktéři krizi zvládají a svá opatření komunikují, vyvolává nejistotu," říká v deníkuVolksblatt expert Paul Schmidt.

Bez nočních panáků?

Jako opatření v boji proti násilnostem a bitkám podél mnichovské takzvané „zábavní míle" požaduje mnichovský policejní prezident Wilhelm Schmidbauer zákaz prodeje tvrdého alkoholu po půlnoci. Znepokojuje ho totiž hlavně enormní nárůst násilných činů pod vlivem alkoholu. V roce 2002 byl alkohol u zhruba každého čtvrtého přečinu, loni už u každého třetího. „Zákaz nalévání tvrdého po půlnoci zní pro mnohé momentálně asi nerealisticky, ale nesmíme zavírat oči před špatným trendem a hlavně před obětmi," říká v deníku PNP.

Viceprezient policejního prezídia Dolního Bavorska ve Straubingu Anton Scherl iniciativu mnichovského kolegy vítá a upozorňuje, že v Dolním Bavorsku hraje alkohol roli dokonce u poloviny trestných činů. Přitom zjišťované hladiny rostou jak u pachatelů, tak u obětí, dodává.

Proti školnému

Bavorský ústavní soud připustil návrh Svobodných voličů na uspořádání všelidového hlasování proti studijním poplatkům na bavorských vysokých školách. Problém mu předložilo ministerstvo vnitra, protože návrh považuje za protiústavní. Podle bavorské ústavy jsou totiž referenda ke státnímu rozpočtu nepřípustná a studijní poplatky jsou podle ministerstva součástí rozpočtového financování vysokých škol. Ústavní soud se ale přiklonil k názoru navrhovatelů, že tomu tak není.

Čech zabloudil

Velké štěstí měl 57letý český turista s nemocným srdcem a údajně více promile v neděli, který při túře v Bavorském lese v oblasti mezi Velkým a Malým Falkensteinem v okrese Regen zabloudil. „Společně po něm pátrali záchranáři z Bavorska a Česka a kolem 22. hodiny se jim podařilo ho najít," píše deník PNP.

Uvádí, že dvě hodiny předtím muž poslal tísňové volání policejní centrále v Plzni. Odtud informovali společné centrum německo-české policejní a celní spolupráce. „Naštěstí měl u sebe mobil, který v lesní oblasti fungoval," uvádí list. „Záchranné skupiny ho tak mohly opakovaně přes tlumočníka kontaktovat a upřesňovat  jeho polohu. Vyžadovaný vrtulník nemohl pro hustou mlhu startovat, takže Horská služba a policie hledaly turistu pěšky. Nakonec ho našli rangeři českého národního parku na německém území poblíž Železné Rudy – lehce podchlazeného a silně podnapilého, ale celkoě v pořádku. Byl dopraven k lékařské prohlídce do nemocnice."

Zpoplatní televizi

Také Rakousko se chystá na povinné zpoplatnění televizního příjmu, které má dopadnout i na domácnosti nevlastnící žádný televizor. Podle představ generánlího ředitele ORF Alexandera Wrabetze by měla norma začít platit od roku 2015/16. Neznamená to prý ovšem, že by veřejnoprávní vysílání upustilo od reklam. Politici až na Svobodné návrh vítají, dosavadní vázání poplatku na držení televizoru je například podle šéfa poslanců SPÖ Capa anachronismem. V Německu bude tato „daň" zavedena od příštího roku. Každá domácnost bude odvádět 17,98 eura měsíčně.