Na rozhlednu vystoupili v pondělí v 15.30. V každém případě jako prémii  získali týdenní pobyt v Bavorském lese, květiny, dárkový koš a batoh od obce.

V bavorském lese byli už před deseti lety. Nyní strávili pět dnů v Schönbergu, kde se dozvěděli i o Stezce a odskočili si na ni. A vyplatilo se jim to…

Počítačové děti

Patnáct procent dětí mezi šesti a deseti roky v Horních Rakousích má svůj profil na facebooku, ačkoliv uživatelé mají být přinejmenším ve věku 13 let. Průměrné dítě sleduje denně 1,5 hodiny televizi. Třetina dětí má přístup ke smartphonu nebo mobil. Mezi osmi- a desetiletými užívá mobil pravidelně 43 procent. 53 procent mladých užívá internetu převážně k vyhledávání informací, 43 procent takových, které potřebují do školy. 37 procent užívá portálu Youtube. 29 procent hraje počítačové online hry. Pětina dětí píše e-maily. Přesto 48 procent dětí si nejraději hraje venku (v roce 2007 jen 35 procent).

Nač sousedé umírají

Rakušané nejčastěji umírají na nemoci krevního oběhu – loni 32 274, tedy 42,3 procenta. Na druhém místě je rakovina (26,1 procenta). Další příčiny: onemocnění dýchacích  cest 5,3, nemoci zažívacích cest 3,9. Nepřirozených příčin úmrtí bylo 5,5 procenta (zranění, otravy apod.). Loni zemřelo v Rakousku 76 479 osob, z toho 52 procenta žen. Zhruba tři čtvrtiny zesnulých byly starší 70 let a většina z nich zemřela na rakovinu. U mládeže a lidí do 40 let byly nejčastější příčinou smrti nehody.

Malý zájem o češtinu

Zájem východobavorských žáků o sousední Českou republiku poklesl na dno – alespoň pokud jde o poptávku po výuce jazyka, napsal list PNP.  Průzkum agentury dapd ukázal, že ve východobavorském příhraničí se nyní češtině učí jen 39 gymnazistů.

V regionech Horní Francko, Horní Pfalc a Dolní Bavorsko je 105 gymnázií, ale jen ve čtyřech z nich běží letos kurs češtiny – kvůli nedostatečné poptávce. Ještě v uplynulém školním rocde se čeština učila na osmi školách. „Možnost českého jazyka jako volitelného předmětu ale neuvyužilo ani jediné gymnázium," píše PNP.

Dodává, že ještě v minulém měsíci ministerstvo školství hrdě oznámilo, že 62 bavorských žáků získalo evropský certifikát z češtiny – o 20 procent víc než předloni. Na reálkách chodí ale v tomto školním roce do kursu češtiny v celém horním Francku jen 29 žáků, v Dolním Bavorsku stovka. „Jen v Horní Falci to běží opravdu dobře – letos kursy nabízí 24 škol a účastní se jich na 600 žáků," pokračuje pasovský deník.

„U odpovědných jako landshutského ředitele vyšších studií Klause Drauschkeho to vyvolává frustraci. Zpočátku ještě euforickou snahu o živou výměnu mezi školami po obou stranách hranice nahradil v posledních letech stále se zvyšující nezájem.  Jako ministerský pověřenec pro dolnobavorská gymnázia předložil Drauschke už v roce 2007 koncept intenzivního rozvoje zájmu o sousední zemi včetně jazykové výuky, ale zamýšlené koordinační místo Východní Bavorsko – Česko k intenzifikaci výuky češtiny dodnes nevzniklo. Také na ministerstvu školství jsou bezradní. Prostředky pro výuku češtiny jsou k dispozici, ale chybí poptávka žáků, řekla mluvčí."

Také v oblasti vzdělávání dospělých registrují podle pasovského listu odpovědná místa určitou nechuť. „Není to tak, že by kurzy češtiny byly opravdu dobře obsazeny," říká kulantně vedoucí kulturního centra Bavaria – Bohemia (CeBB) v hornofalckém Schönsee Hans Eibauer. Kursy se konají jen při sloučení zájemců z více míst. On sám musel v květnu odříci, protože se mu přihlásili jen dva lidé.

Také ředitelka okresní „lidové univerzity" ve Wunsiedlu Heike Symaová potvrzuje, že „velký boom je pryč". Její zařízení muselo v minulých letech pro nedostatek zájmu program značně redukovat, přestože minimální počty stanovili na absolutní dolní hranici. „To, že zájem učit se česky v příhraničních regionech tolik upadá, má podle ní jednoduchou příčinu – všichni Češi podle ní mluví dobře německy, a když někdo jede přes hranice jen natankovat, nemusí umět ani slovo česky…"

PNP navazuje, že to by se ale mohlo brzy změnit, protože momentálně má také stále méně českých žáků chuť a energii na učení se němčině. Matthias Dörr, ředitel spolkové Ackermannovy obce, vidí situaci dramatickou a volá po změně myšlení v příhraničních regionech. „Postoj se přece musí přizpůsobit realitě," říká. „Jazyková kompetence není jen znamením vzájemného ocenění. Daleko víc jde o to, že Bavoři a Češi jsou dnes nejúžeji propojeni, a kdo ovládá sousedovu řeč, může z toho opravdu profitovat."