Miroslava Horníčka uvěznili v rychtě U Kubatů

Třikrát využily filmové štáby pro natáčení půvaby vesnice Zbudov na Českobudějovicku. Nejznámějším snímkem, který částečně pochází odsud, je bezesporu Kam čert nemůže, zvláštní mystery komedie Zdeňka Podskalského, rodáka z jižních Čech. Rybníky, blatská krajina a zdejší selské baroko vetknuté do statků nejsou pro tento film tolik důležité jako v dalších dvou titulech – Mlhy na blatech a Sedmý kontinent. Těm se budeme věnovat v jiném dílu.

Zbudov, proslavený odbojným rychtářem Jakubem Kubatou, poznávají místní lidé 
v komedii Kam čert nemůže  na první pohled. Přesně vyjmenovávají statky, které se 
v ději objevují. Od natáčení uplynulo více půl století.

Václavu Novotnému z památného statku U Kubatů bylo při filmování jedenáct let, chodil do páté třídy. „Byli jsme kluci a pobíhali jsme po návsi. Byl červen a točilo se tu asi měsíc," řekl Václav Novotný a hned ukazuje dveře od rychty na statku kde bydlí. Tam v ději zavřeli doktora Fausta alias Miroslava Horníčka. „Tady u nás U Kubatů s ním šli dovnitř. Pak se dostaví Hrušínský jako doktor Vágner a mluví u dveří. Zevnitř mu čertovsky odpovídá Jana Hlaváčová. Pamatuji si, že na dvoře stála mlátička. Ve filmu je to  vidět," popisuje Václav Novotný.

Záběr, kdy Miroslav Horníček a Jana Hlaváčová vylézají z „vězení" oknem ven přímo do rybníka, se podle místních lidí točil na Pražáku u Vodňan. Václav Novotný přidává ještě jednu historku. „Díval jsem se na Horníčkovy Hovory H. Říkal tam, že točil jednou v jižních Čechách, kde ho neustále polévali vodou a sedmkrát se musel převlékat. To byl film Kam čert nemůže," řekl Václav Novotný.

Kamera často zabírá detaily „barokních" statků. Noční záběr míří na stavení Irových, které se tehdy muselo natřít na zeleno. Stopy zelené barvy na fasádě jsou patrné dodnes. Přímo z vrat Irových je řada záběrů do návsi směrem na někdejší hasičárnu s kovárnou, bývalou hospodu se zvoničkou, kde kdysi sídlila i školka. Dokumentární hodnotu má záběr zemědělské váhy, která je už zbouraná.

Ve filmu přijíždí ke konci 
auto s doktorem Vágnerem 
(R. Hrušínským). Před kamerou na návsi je patrná žena se dvěma konvemi na mléko. „To by měla být moje maminka. Už nežije. Ženu s konvemi hrála," hlásí Miluše Marešová ze statku U Říhů. I další obyvatelé Zbudova, vesměs už nebožtíci, hráli v komparzu. Pamětnice Růžena Štěpková o tom vypráví: „Vím, že tam šla s hráběmi Anděla Dvořáková, její syn Ladislav vede tele. Bývalý mlynář Josef Svoboda jezdil v traktoru za Horníčka."

Ve filmu Josef Svoboda také herce napomíná, aby se neopíral o holubník, protože spadne. Scéna s holubníkem, což byla malá filmová stavbička, vznikla ve dvoře statku U Koh-
lů. Ve filmových encyklopediích se často objevuje pohled na statek čp. 27, před nímž zastaví muž s renaultem. Podoba stavení je dnes dost jiná: je zjevné, že je fasáda v rekonstrukci.

V komedii nechybí statek Holých. Po zazvonění vychází Oldřich Holý. V době natáčení měl deset let a patřil k partě kluků, kteří filmaře okukovali. „Pamatuji si, jak si z nás herec Jiří Sovák dělal šoufky. Znáte to, takové ty srandičky na malé kluky," směje se Oldřich Holý, který si není jist, že ve filmu figuruje. Spousta záběrů ve filmu vůbec není. Padly za oběť ve střižně.

Starostka Dívčic (pod něž Zbudov patří) Milada Pokorná potvrzuje, že blatskou ves snímek Kam čert nemůže kdysi proslavil. „Zbudov je kromě toho zachycen v dokumentu Zdeňka Flídra. Film se jmenuje Karel Kostermann – básník Šumavy a Zbudovských Blat," řekl starostka. Kameru dělal Andrej Barla. Vystupují tu baráčníci z Pištína i Blaťácký soubor ze Ševětína.

Když vidím ty moje kluky běhat ve filmu, jsem vždycky dojatá

Šestaosmdesátiletá Růžena Štěpková je dodnes velmi čiperná a paměť jí pořád úžasně slouží. K filmu Kam čert nemůže má velmi osobní až dojemný vztah. Umí o něm poutavě vyprávět. V ději totiž nepochybně poznává své dva syny, tehdy malé caparty, kteří běží po zbudovské návsi.

„Bylo to tak, že mí kluci stáli za rohem statku, někdo jim dal povel a oni pak vyběhli. Pak se zase schovali za roh. Kdykoli to znovu ve filmu vidím, mám samozřejmě radost, jsem až dojatá," řekla Růžena Štěpková.

Jejím synům Václavovi a Jaroslavovi je dnes už také nějaký pátek – 62 a 60 let. Podle jejich maminky je pravděpodobné, že se v komedii objevují vícekrát, třeba ve scéně, kdy brzdí auto s Rudoĺfem Hrušínským u statku Irových. Na pozadí jsou vidět dva chlapci s kolem.

Přímo Růžena Štěpková ale v komparzu nehrála. „Neměla jsem na to kdy. Pracovala jsem tenkrát v družstvu," řekl žena, která žije ve Zbudově od roku 1949, tedy dlouhých třiašedesát let.

„Přednosta" Josef Bulík říká: Horníček i Sovák byli kamarádi

Dvakrát diváci v komedii vidí přednostu železniční stanice. Ztělesnil ho populární jihočeský herec Josef Bulík. „Znali jsme se s Jiřinkou Jiráskovou, ženou Podskalského. Asi potřeboval někoho mimo Prahu na menší roli. Vyslali za mnou jeho asistenta," vybavuje si Josef Bulík, který v březnu oslavil 87. narozeniny.

Ve filmu nejprve hovoří s Miroslavem Horníčkem, který se ho ptá, zda za ním někoho nestojí. Scéna se točila na nádraží ve Vodňanech. „Neměl jsem moc textu. Šlo spíše o napětí. Horníček byl kamarád. Kdykoliv hrál na jihu, zašel za mnou a mou paní. To trvalo dlouhá léta," řekl Josef Bulík.

Ve druhém záběru vede telefonický hovor s Jiřím Sovákem, dalším svým přítelem. „Tohle jsme točili v Praze na Barrandově," ví přesně Josef Bulík.