VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Z hlubin se vynořila zatopená „Atlantida“

Orlická přehrada – Hladina Orlické přehrady klesla o osm  metrů. Tak nízko ve své historii ještě nebyla. Pohled na odhalené základy domů, dlažbu nebo asfalt starých cest  a pařezy stromů, které je lemovaly, vzbuzují lítost nad osudy lidí, kteří odtud museli odejít.

16.10.2015
SDÍLEJ:

Bývalý vorař Václav Husa na místech Novomlýnské elektrárny.Foto: Radka Velková

 „Nevzpomínám si, že by hladina řeky byla někdy tak nízko, jako je teď, a nechalo se přejít z jednoho břehu na druhý," říkal rodák z Hladné u Albrechtic nad Vltavou, pětaosmdesátiletý Václav Husa, kterého na stará místa doprovázela Radka Velková, autorka knihy Lidé od vody. Právě  vzpomínky Václava Husy a dalších pamětníků kniha přináší společně s historickými fotografiemi.

Přehrady na Vltavské kaskádě podle Václava Husy nemusely být tak megalomanské jako Orlík nebo Slapy a říční kaňon, o kterém už na počátku minulého století psal zahraniční tisk jako o nejkrásnějším v celé Evropě, mohl zůstat zachován.

Říční koryto plné bahna je podle Radky Velkové smutným mementem. Společně s Václavem Husou navštívili torzo Novomlýnské elektrárny pod Hladnou, kde se natáčel dokument o Vltavě. „Pamatuji si, jak jsme právě tady, u elektrárny, kterou nechal postavit kníže Schwarzenberg z Hluboké v roce 1929, chytali jako kluci parmy. Měli jsme tehdy jen lískové pruty. Na jalováku,  kudy odtékala nadbytečná, takzvaná jalová voda, kterou elektrárna nemohla využít, se mi jednou podařilo chytit parádní kousek. Zápasil jsem s tou parmou nějakou chvíli, nechtěl jsem jí pustit, nakonec to dopadlo tak, že mě stáhla do vody. Parmy mají velkou sílu a já byl tenkrát malý kluk," vzpomínal s úsměvem Václav Husa, který pochází z vorařské rodiny.

S vory až do Prahy nebo dokonce do Hamburku plul jeho dědeček, otec i strýcové a on sám plul na vorech již od dětských let a byl také na jednom z posledních vorů, které v září 1960 udělaly tečku za voroplavbou na Vltavě. Kdo by chtěl spatřit Václava Husu přímo na voru, má možnost 
v úterý 27. října na prvním programu České televize v pořadu Tajemství rodu.

Lodě musí přečkat  zimu na vodě

Nárazové snižování hladiny způsobilo, že některé lodě a hausbóty jejich majitelé nemohli dostat na břeh na zazimování. Přes 110 lodí jim pomáhalo bezplatně vyzdvihnout z vody za pomoci jeřábu Povodí Vltavy v prvním říjnovém týdnu. Velké výletní lodě společnosti Quarter, která zajišťuje lodní dopravu na přehradě, ale na hladině zůstaly. „Letos musíme zimovat na vodě, kde se budeme muset o lodě starat. Znamená to pro nás vysoké náklady navíc, se kterými jsme nepočítali," uvedl dispečer lodní dopravy společnosti Quarter Jiří Kortánek. Na vodě mají šest velkých lodí, jednu menší a čtyři hausbóty.

Pokud přehrada zamrzne, budou muset kolem lodí odsekávat led a hlídat poklesy hladiny. Při odpouštění vody na elektrárnu totiž obvykle klesne hladina během krátké doby o deset až třicet centimetrů. Při častějším odpouštění může být rozdíl vyšší. „Pokud bude mrznout, musíme lodě hlídat. Po upouštění vody z přehrady vzniká mezi hladinou     a ledem prostor a podle toho, jak je led silný, se může propadnout, a kdyby se s ním propadly i lodě, mohlo by je to vážně poškodit," upřesnil Jiří Kortánek.

Vyhlídkové plavby provozují o víkendech až do konce října. Zájemci si tedy mohou díky nim prohlédnout břehy také z vodní hladiny. Musí však počítat s tím, že schody    v přístavištích končí o hodně metrů výš, než je hladina,  a k molu se dostanou jen po písku nebo kamení. Pro starší nebo handicapované lidi je teď přístup k lodi náročný.

Zůstane hladina stále nízko?

Důvodem mimořádně nízké hladiny vody v přehradě je  dlouhodobé sucho a pravidelné odpouštění vody. To způsobilo, že odtok byl dlouhodobě výrazně vyšší než přítok. „Ke dnešnímu dni je hladina   o osm metrů níže, než by byla v tomto období, kdyby nebylo sucho. Je o dvanáct metrů níže oproti nejvyšší hladině zásobního prostoru a o čtrnáct  metrů níže, než je nejvyšší hladina retenčního prostoru  – tam  však může být  hladina pouze  při využití retenčního prostoru při převádění povodně," vysvětlila včera vedoucí kanceláře generálního ředitele Povodí Vltavy Michaela Šeborová. Zlepšit situaci by v současné době mohly jen vydatné dešťové nebo sněhové srážky. Pokud nebudou, bude hladina dále klesat.

Má nízká hladina vliv na výrobu elektřiny v hydroelektrárnách?

„Samozřejmě. Vzhledem k tomu, že rok je klimaticky nepříznivý, pohybuje se letos výroba ve velkých elektrárnách zhruba na 70 procentech dlouhodobého průměru, na malých vodních elektrárnách se jedná o 40 až 50 procent. Je to dané povahou konkrétních elektráren. Velké akumulační elektrárny na Vltavské kaskádě na rozdíl od malých průtočných elektráren nejsou nedostatkem vody postiženy okamžitě a bezprostředně," říká Martin Schreier, tiskový mluvčí Skupiny ČEZ pro obnovitelné zdroje.

Orlická přehrada:

Historie:

Výstavba vodního díla Orlík, součásti Vltavské kaskády, byla zahájena v roce 1956. První plány na stavbu obdobné přehrady vznikaly již koncem 
19. století a po první světové válce. Prvotním cílem bylo splavnění Vltavy. Po druhé světové válce se rozhodlo, že bude sloužit především jako zásobárna vody pro energetiku 
a další hospodářské využití. Vodní dílo bylo úplně dokončeno v roce 1966, zadržovat vodu 
a plnit funkci přehrady začal Orlík již v roce 1960, o rok později dosáhla hladina jezera plánované výšky. Přehrada byla slavnostně uvedena do provozu v prosinci 1961 a v roce 1962 začala fungovat elektrárna.

Technické údaje:

Délka orlické nádrže je 68 km. Zasahuje kromě Vltavy na Otavu a Lužnici. Její objem činí 716,5 milionu metrů krychlových. Hráz přehrady je 81,5 metru vysoká 
a její délka je 450 metrů.
Zdroj: www.vodarenstvi.cz


Tady žili moji předci mlynáři

ALOIS SASSMANN

Stáli jsme s manželkou na Podolsku a nevěřícně se dívali na kamenné ruiny vynořující se z Vltavy.
Je tohle vůbec možné?
Je to setkání se záhrobím?
To jsou patrně základy mlýna, kde před třemi stovkami let žili moji předci, mlynáři Andělové.
Tady žili, pracovali, milovali se, rodili děti…
Pak to bylo zničeno, překryto chladnou vodou, ale příroda dovolila to ještě spatřit.
Vím, že v těch místech teď chodí moji kamarádi a berou si z obnažených zřícenin domů jejich předků kamínky na památku. Atlantida se vynořuje, chvilkové spojení mezi živými a mrtvými, mezi dneškem a dávnem.
Autor je starokatolický kněz

Autor: Stanislava Koblihová, Veronika Pohanková, Václav Koblenc

16.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kostýmy a transparenty si na páteční majálesový průvod chystají studenti Vyšší odborné školy a Střední školy v Českých Budějovích.
4

Žáci jako postavy z komiksů. Budějovický Majáles vrcholí

Radek Prokeš

Radek Prokeš se pokusí porvat o své místo v kádru hokejistů ČEZ Motoru

V Písku si dobijete baterku a budete online

Písek - Nabít si mobil, tablet nebo notebook a přitom se připojit k internetu mohou nyní obyvatelé i návštěvníci Písku.

Samsonovi chybí energie

České Budějovice – Na suchu se tento týden ocitl Samson na centrálním sloupu kašny uprostřed českobudějovického náměstí Přemysla Otakara II. Mimo provoz jsou vodní střiky, které jinak v teplém období roku k této dominantě města neodmyslitelně patří.

Útočník Michal Chovan opouští ČEZ Motor a vrací se domů na Slovensko

České Budějovice - Nepříjemná zpráva se potvrdila. Útočník Michal Chovan definitivně opouští České Budějovice a vrací se domů na Slovensko do Zvolena.

Víly jako učitelky. Říkají dětem, jak funguje příroda

Rudolfov, České Budějovice - Vzdělávat děti tak trochu jiným způsobem a připomenout jim tím třeba věci, na které dnešní společnost dost možná už zapomněla, chtějí manželé Alena a Josef Kučerovi z Českých Budějovic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies