Svérázné putování nesourodé trojice na parním válci směřovalo z Prahy do Budějovic. Hned na úvod parní stroj projíždí malou vesničkou. Tou ve filmu je obec Žďár severně od Protivína na Písecku a její místní část Žďárské Chalupy. Na natáčení si osobně vzpomíná tehdejší starosta František Kouba. Vybavuje si, že parní válec jel právě Žďárem a jeho osadou. Specializovaný internetový server filmovamista.cz záběry označuje takto: Na kraji vesnice, Vesnička, Na silnici a U Křížku.

„Pamatuji si, že jsem poseděl a pohovořil s hercem Luborem Tokošem u kávy a u piva. Bavili jsme se ovšem možném. Klára Issová se tehdy stávala známou herečkou. Také vím, že filmaři měli před obcí postavený stanový tábor. Tam odtud jezdili na natáčení," zmínil František Kouba, kterému je dnes 66 let. Ještě před tím, než začala produkce České televize v obcích natáčet, zastavila se na radnici a přišla vše oznámit. „Nic od nás nechtěli. Domluvili jsme se, že jim budeme k dispozici," řekl bývalý starosta.

Domková zástavba v osadě Žďárské Chalupy. Na prvním snímku válec přijíždí a silně kouří z komína.Podle něho místní lidé Žďárské Chalupy ve filmu poznávají. Parní válec tu jede kolem domů z mírného kopečku. „Ta silnička dál nikam nevede, v obci končí," popsal František Kouba.

Další využitou lokalitou je vlaková zastávka Vrcovice severně od Písku na trati od Milevska. Postava Edy chce jet vlakem a ptá se výpravčího, kdy jede nejbližší spoj do Písku. Výpravčí mu řekne, že se po něm ptala jedna dívka (Hanka) a že za ní má přijít do hospody. Vrcovická zastávka „nehrála" ve filmu poprvé. Natáčel tu Vojtěch Jasný kousíček svého povídkového filmu Touha (1958) letní epizodu Lidé na zemi a hvězdy na nebi. Odehrává se tu loučení mezi Jiřím Valou a Janou Brejchovou, která odjíždí vlakem do Prahy na výtvarná studia. Zastávka se pak objevuje také v televizním seriálu Hop nebo trop (Deník psal 10. srpna 2013).

V Kachyňově „suché a mokré Cestě" se objevuje také Žižkův památník u Sudoměře, který připomíná slavnou bitvu z 25. března roku 1420 v lokalitě mezi rybníky Markovec, Škaredý a Prostřední na Strakonicku. Postava Edy se rozhněvá, jde loukou k monumentální soše z 20. let minulého století od sochaře Emanuela Kodeta a leze po ní nahoru. Hanka za ním běží a volá na něho, aby slezl.

Film pak končí. Stroj míří do průmyslového areálu do Budějovic, ale městem, kudy projíždí, je v reálu Kladno.

Cesta byla suchá, místy mokrá (2003)DĚJ: Televizní film se zamýšlí nad obecnými otázkami lidského života, nad tím, proč životní cesta není vždy „suchá", ale proč je provázená nezdary, nejistotou, překážkami i prohrami, proč bývá často i strastiplná a „mokrá". Ústřední trojici tvoří starý strojník Zborník, poněkud lehčí dívka Hanka a Eda.Tato podivná, na první pohled věkově i povahově nesourodá trojice, spolu během několika dní na cestě z Prahy do Budějovic na parním válci prožije řadu peripetií i krizí, komediálních i značně dramatických, aby společně i každý po svém, dospěla k poznání, že život není procházka po zelené louce ani ušlapaná „suchá" cestička ale že za každou lehkomyslnost, hloupost, nezodpovědnost či zradu se musí tvrdě zaplatit.
Režie: Karel Kachyňa
Scénář: Karel Čabrádek, Karel Kachyňa
Kamera: Andrej Barla
Hudba: Petr Hapka
Hrají: Lubor Tokoš (Zborník), Klára Issová (Hanka), David Novotný (pasák), Vojtěch Štěpánek (Eda), Pavel Vondruška, Jaroslava Obermaierová (hostinská), Miroslava Babůrková, Zdeněk David, Jan Skopeček aj.