Připomenutí sousedů

V příštím roce chce také Pasov oslavit 70 let od konce války a nacistického režimu. Město k tomu mj. plánuje připomenutí významu kláštera St. Nikola jako útočiště tisíců uprchlíků, kde dosud nic tuto roli místa nepřipomíná. Dalším počinem bude osazení  pamětních dlažebních kostek před domy bývalých židovských spoluobčanů, kteří se stali obětmi nacistů, píše deník PNP.

Na tomto projektu spolupracuje řada partnerů – mládežnické organizace a školy, kulatý stůl proti pravicovému extremismu a další. Městská rada myšlenku jednomyslně podpořila. „Pamětní kostky" jsou nápadem výtvarníka Guntera Demniga. Půjde o čtvercové mosazné tabulky o straně 9,6 centimetru vsazované do chodníků před domy obětí. Podobně už uctila své bývalé občany města Řezno, Vilshofen a Straubing.

První tři kameny budou připomínat osud pěti pasovských občanů, kteří museli pro svůj původ město nedobrovolně opustit a později byli zavražděni v lágrech. O dalších budou partneři projektu diskutovat.

Cizí jména nebrat?

„Lidé s cize znějícími jmény mají na rakouském trhu práce horší vyhlídky," píše deník Volksblatt s odkazem na studii linecké univerzity zadané ministerstvem sociálních věcí. Podle ní lidé s migračním původem musejí rozeslat daleko víc nabídek na vypsaná volná místa, aby vůbec byli zaměstnavateli pozváni k představovacímu rozhovoru.

Autorka studie Doris Weichselbaumerová porovnala fiktivního rodilého Rakušana a lidi se srbskými, tureckými, čínskými a nigerijskými kořeny. Jinak měli všichni „uchazeči" stejné školní vzdělání a stejně pracovních zkušeností. Všichni žadatelé se také vykazovali jako rakouští občané. Jediným rozdílem byl právě původ, rozeznatelný ve všech případech podle jmen a fotografií. Autorka rozeslala na firmy v Rakousku 2142 odpovědí. 642 uchazečů bylo pozváno k pohovoru. Nejčastěji šlo o lidi s rakousky znějícími jmény. Žadatelé zahraničního původu měli podle studie o 25 až 30 procent menší šanci na pozvání k představení se. Nejhůře na tom byli Afričané, kteří museli rozeslat dvakrát víc přihlášek než rodilí Rakušané, aby na ně firmy reagovaly.

Fetišista

Rok a tři měsíce podmíněně, povinnost ambulantního sexuálního léčení a 4000 eur náhrady újmy poškozeným uložil soud v Altöttingu 33letému muži z Emmertingu, už vícekrát trestanému za pohlavní delikty. Je přitom fixován na vlasy obětí, píše PNP.

Loni v únoru si přes agenturu najal dvě modelky k natočení neerotického filmu pro webovou prezentaci. Součástí smlouvy bylo, že se nechají v jeho bytě ostříhat dohola. Poškozené popsaly, co se tam dělo. Řekl, že vizážistka přijde později. Když nešla, pustil se do toho sám, prý je mistr kadeřník. Zapnul kameru na počítači a s třesoucíma se rukama několika střihy nůžkami vlasy odstříhal. Kadeře si ženy mohly ponechat. Hlavy pak něčím potřel a neprofesionálně doholil pánským holicím strojkem. K otázce, proč takovou zakázku přijala, řekla 22letá opatrovnice dětí, že nabízených 12 500 eur se jí mohlo hodit – a vlasy že přece dorostou. „Jenže z gáže dodnes neviděla ani cent," píše PNP. Agentura, která kontakt zprostředkovala, vysvětlovala, že jsou povinni platit, teprve až jim zaplatí zákazník, a platba předem není v branži obvyklá. „To je riziko povolání, taková je smlouva o modelingu…"

Obviněný popřel, že by měl úchylku k hlazení kůže hlavy, jak dovodila jedna ze svědkyň - to ho prý nevzrušuje. Své jednání označil za hloupé a zalitoval. Bližší motiv činu objasňoval psychiatr a na návrh obhajoby byli pro intimnější pasáže posudku z jednací síně vyloučeni přihlížející žáci deváté třídy.

Soudce původně vyšel z údajné škody 25 000 eur. Obhájce opáčil, že takové gáže jsou snad vtip, tolik by prý nedostala ani Claudia Schiffer ve svých nejlepších letech…

Jeho klienta doprovodila k soudu exekutorka vymáhající po něm peněžitý trest 2400 eur za porušení zákona o léčivech.