Moc listnáčů

V německých lesích roste podle prezidenta odborného společenství svazu vlastníků lesů Philippa Guttenberga příliš listnáčů – z mladých stromků je jich 70 procent.  Má to za obrovský problém, píše deník PNP.

Dřevo těchto stromů se nehodí pro řadu účelů, především ne ve stavebnictví, kde je dřevo stále víc žádáno. Doplňování čistě jehličnatých lesů listnáči je sice správné, má porost chránit před změnou klimatu, ale vývoj prý přestřelil. Převaha listnatých stromů se míjí s potřebami společnosti. Také dřevozpracující průmysl je z 90 procent vybaven na dřevo z jehličnanů. „Máme-li uspokojit potřeby společnosti, potřebujeme víc jehličnanů," tvrdí Guttenberg. Listnáče se podle něho hodí na topení nebo nábytek, ale ne třeba na krovy – pro klasické stavění není toto dřevo vhodné z fyzikálních důvodů.

Guttenberg brojí i proti importu tropického dřeva do Německa zhruba v objemu dvou milionů kubíků ročně. Plně je prý mohou nahradit domácí stromy dobře schopné šlechtění.

Víc nehod se zvěří

V uplynulých pěti letech se v Dolním Bavorsku stalo více než 60 000 dopravních nehod se zvěří. Zraněno při nich bylo 430 lidí, jeden člověk zahynul. Jen loni se počet kolizí zvýšil o 8,4 procenta. Ve velké většině šlo o drobné střety s hmotnými škodami. Podle ministra vnitra Erwina Hubera se stále hledají preventivní opatření – zaváděné varovné odrazky nevykázaly prakticky žádnou účinnost a silničáři už je proto neinstalují. Zemská ministerstva budou s bavorským svazem myslivců iniciovat výzkum důvodů zvyšující se četnosti těchto srážek v konkrétních místech a k možným způsobům prevence.

Podobné je tomu i v Horních Rakousích. Loni tam pod koly aut padlo mj. 7400 kusů srnčí.

Dražší výstava

Městská rada v Bad Leonfeldenu se zabývala prodražováním příprav přeshraniční zemské výstavy Horní Rakousy – jižní Čechy. Přestavba leonfeldenských Eyblových domovů rozpočtovaná na 3,5 milionu eur spolkne o 140 000 eur víc, stará lidová nemocnice bude stát místo 1,02 milionu o 140 000 víc. Po dohadování se zemským hejtmanem Pühringerem bylo rozhodnuto, že 20 procent navýšení, tedy 156 000 eur, převezme město, zbytek „dotlačí" země Horní Rakousy.

Neznámý dárce dal na opravu varhan 10 000 eur…To farář koukal!

Když farář Heiko Hermann našel v poštovní schránce evangelické fary ve Zwieselu obálku bez adresy a bez označení odesilatele, jen s nápisem Varhany, trošku se podivil, a když ji otevřel, roztřásla se mu podle PNP kolena – bylo v ní 10 000 eur. „Chvilku mi trvalo, než jsem si uvědomil, že opravdu někdo neznámý daroval tolik peněz na restaurování Steinmeyerových varhan, ale pak už jsem se jen obrovsky radoval," řekl. Dar přišel v pravý čas, oprava historického nástroje z roku 1914 přijde na 35 000 eur a financování půjde výhradně z darů.

Nechtějí se dělit

Německý Ústavní soud v Karlsruhe bude posuzovat finanční vyrovnávání spolkových zemí. Současný způsob a výpočet napadly v pondělí stížností Bavorsko a Hessensko. Jejich premiéři  mluví o aktu politické sebeobrany v nouzi. Nynější systém je podle nich nespravedlivý a nemotivující a musí být reformován. Rozhovory s obdarovávanými zeměmi nikam nevedly, proto dvě dárcovské země zažalovaly.

Loni bylo ve spolkovém vyrovnání přerozdělováno 7,9 miliardy eur. Z toho do fondu „nasypalo" Bavorsko skoro polovinu a Hesensko asi 1,3 miliardy eur. Druhý největší donátor, Bádensko-Württembersko, se k žalobě nepřipojil. Největším příjemcem byl Berlín se 3,3 miliardy. Žalobci považují rozdělování za neústavní, protože v něm občané Berlína, Hamburku a Brém „váží" víc než lidé „nomálních" velkých měst, jako je Mnichov.

Stop pranýři

Bavorský správní soud předběžným opatřením zakázal městu Mnichovu uveřejňovat tzv. pranýř hygieny, publikovat nedostatky zjištěné při kontrolách v restauračních podnicích. „Soudci mají značné pochyby o právní přiměřenosti tohoto zveřejňování," napsala PNP.  Prvostupňový správní soud v Mnichově rozhodl v této věci k žalobě tří dotčených gastronomů stejně a město nyní neuspělo s odvoláním. Než dojde k projednání věci samé, mělo by bavorské ministerstvo zdravotnictví zajistit jednotný postup měst a okresních správ k „pranýři". Není prý únosné, aby některé obce hříšníky v oblasti prodeje potravin a hygieny dál publikovaly a jiné ne.

Internetový „pranýř" byl přijat v září 2012 do potravinového zákona. Umožnil úřadům takto informovat veřejnost o prohřešcích v gastronomii a obchodě s potravinami, pokud lze za ně očekávat uložení pokuty minimálně 350 eur, vysvětluje deník. Tato hranice se zdá soudcům příliš nízká ve srovnání s možnými ekonomickými dopady zveřejnění, a pochybují o formulaci důvodů  zákona s tím, že v době zveřejnění na „pranýři" už jsou napadané nedostatky zpravidla odstraněny. Bavorský správní soud také pochybuje, že by norma byla v souladu s evropským právem – ten připouští takovou informaci veřejnosti jen při důvodném podezření na zdravotní rizika.

Připlaťte matkám!

Ženská unie dolnobavorské CSU se na konferenci v Natternbergu věnovala problému tzv. mateřské renty. Podle předsedkyně Reserl Semové unie požaduje vylepšení započítávání mateřské k důchodu i matkám, které porodily před rokem 1992. „Ty totiž dostávají na dítě rentu jen 28,04 eura měsíčně, zatím co na děti narozené po roce 1992 činí zápočet 84,12 eura," vysvětluje PNP.  Semová volá po zrovnoprávnění starších rodiček, kterým prý dnes hrozí chudoba.

Živo na letišti

Celníci na letišti v Mnichově loni zajistili 120 kilogramů drog, z většiny kokain. Pasažérům zabavili 225 boxerů, bojových „hvězdic" a jiných zbraní. Ze zavazadel „vylovili" 215 živých zvířat, hlavně gekony, želvy a jiné plazy. Zabavili také na 1750 produktů, do nichž byla zpracována chráněná zvířata a rostliny.  Jednalo se převážně o asijské výrobky.

Pašují, ani o tom nevědí.Nevědomí kurýři

„Návštěvníci vietnamských tržnic v Čechách jsou nevědomky zapojeni jako drogoví kurýři," napsal pasovský deník PNP. Podle zjištění bavorských celníků připevňují zločinci v příhraniční oblasti na spodky vozidel cestujících plastikové schránky s omamnými látkami. Malé boxy jsou silnými magnety uchyceny na podlahy. Kromě toho bývají i vybavovány vysílačem GPS. S jeho pomocí pak pašeráci vůz vysledují v Německu a v nestřeženém okamžiku schránku s drogami uvolní.

Jeden takto vybavený box našli celníci při rutinní kontrole. Vůz pak také sledovali a když si pro zboží banda přišla, „spadla klec". Se dvěma muži (34 a 31) a 27leté ženě v domácnosti z oblasti Norimberka začalo v pondělí ve Fürthu hlavní líčení.

Šetří přes recesi

Přes klesající úroky si Rakušané loni v bankách uložili o 1,8 procenta víc než v roce 2011, napsal deník Volksblatt. Koncem roku 2012 měli na spořicích kontech kolem 215 miliard eur. Rok předtím to bylo o 8,5 miliardy méně. Poklesly ale úložky s výpovědní lhůtou do jednoho roku, a to o 4,4 miliardy na 72 miliard. Domácnostem byly poskytnuty nové úvěry za 20,1 miliardy. Předloni to bylo 18,4 miliardy.

Nával na medicínu

K přijímacím zkouškám na medicínu na univerzitách ve Vídni, Štýrském Hradci a Innsbrucku se letos přihlásilo 10 643 zájemců, o 444 víc než loni. Studijních míst pro první semestr je ale celkem jen 1500, tedy pro každého sedmého. Ve Vídni by chtělo studovat 5733 lidí, místo ale bude mít jen 740 z nich.

Kolaři, netelefonujte!

O velikonoční neděli vstoupí v Rakousku v platnost novela zákona o silniční dopravě. Celý balíček změn čeká také cyklisty. Také na ně se bude například vztahovat zákaz telefonování za jízdy, a to pod pokutou 50 eur. Dále obce dostaly pravomoc zrušit povinnost jízdy kolařů po cyklostezkách tam, kde jsou – rychlejší jezdci mohou užívat silnic. V budoucnu budou moci být celé silnice vyhrazeny jen chodcům a cyklistům a auta zásobování se tu budou smět pohybovat jen rychlostí do 30 km/h. Povolen bude také vznik smíšených zón k užívání prý s rovnými právy chodců a motoristů. Ti druzí tu mají mít maximálku 20 km/h.