Senátní návrh, který poslanci odmítli, tvrdě kritizovali vědci, ekologické organizace, ředitelé  parků i samotný ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Pro senátní verzi zákona nakonec hlasovalo jen 28 z 158 přítomných poslanců. Proti bylo 109. Pro vládní verzi nakonec zvedlo ruku celkem 117 zákonodárců.

Novela však stále nemá vyhráno. Prezident Zeman se již dříve vyjádřil, že vládní návrh vetuje. Je otázkou, zdali poslanci stihnou jeho veto přehlasovat ještě v tomto funkčním období.

Podle kritiků by senátní verze zákona fakticky vykastrovala poslání národních parků. Děsí se především možnosti rozprodat veřejné pozemky na významné ploše  parků, což by zhoršilo jejich ochranu před developery.  Usnadnil by se i lov všech druhů zvěře. Návrh počítal i s tím, že významná část lesů v parcích se má převést do režimu trvalého hospodářského využívání.

Senátní verzi zákona naopak dlouhodobě podporoval prezident Miloš Zeman, který ho byl i osobně podpořit na jednání sněmovny. Svou podporu zákonu vyjádřilo také vedení Jihočeského a Plzeňského kraje.

Debata ve sněmovně byla velmi ostrá. Z úst poslance TOP 09 Miroslava Laudáta padala slova o „vykořisťování krajiny". Poslanec ODS Vladislav Vilímec se zas pozastavoval nad rolí ekologických aktivistů, kteří podle něj provádějí cílenou lobbystickou kampaň. Podle ministra životního prostředí Brabce věděli zastánci senátní verze zákona, že nemají dost hlasů na její prosazení a jejch cílem proto měla být zdržovací taktika, aby neprošel ani vládní návrh, který považuje za přijatelný kompromis.

"Příroda bez lidí přežije, ale my bez přírody ne" obhajoval vládní verzi zákona poslanec za SPD Jaroslav Holík. Poslanec TOP 09 František Vácha pak ostře zkritizoval chování prezidenta Zemana i některých svých kolegů. Zeman ve svém projevu, který se týkal Šumavy ve sněmovně vzpomínal na ženy, které se připoutaly ke stromům, jež měly být poraženy. "Místo aby je ti dřevorubci přeřízli…," hovořil prezident, což vyvolalo u některých poslanců smích. "Mezi těmi, co se přivazovali ke stromům byli i mí studenti a pokud by chtěl někdo ublížit mým studentkám, má co dělat se mnou," nechal se slyšet Vácha, který působí též jako děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

 Co na to říkají starostové?

Václav Vostradovský, starosta obce KvildaZdroj: Deník/Miroslav FuchsSmutek v hlase měl Václav Vostradovský, starosta Kvildy, když komentoval schválený zákon o národních parcích. „Pro Kvildu je to likvidační," zhodnotil. Podle jeho slov několikrát zákon připomínkovali, přeto byl včera přijat a mimo jiné ohrožuje vodní zdroje pro obec. „Chápu, že sto třicet obyvatel není zajímavých, ale je tu další milion turistů, který na Kvildu ročně přijede," upřesnil. Podle jeho slov se totiž bezzásahová zóna týká i oblasti, kudy je do obce přiváděna voda, a to těsně pod povrchem. V současné době tato místa stíní stromy. Bezzásahovost s sebou může přinést větší přístupnost slunce a tím pádem bude přísun vody ohrožen. „Jedná se o přívod do vodojemu," doplnil.

Jaroslava KRNÁKOVÁ, starostka Lenory:Jaroslava Krnáková. Starostka (ODS), 48 let. Jako nestraník kandidovala za ODS již počtvrté, vždy se dostala do zastupitelstva. Do funkce uvolněné starostky byla zvolena podruhé.Zdroj: Deník/Miroslav Fuchsstarostka Lenory, Jaroslava Krnáková, je spokojená. „Dlouhodobě podporuji Národní park Šumava a jeho koncepci a slibuji si od toho hlavně stabilizaci na Šumavě, protože patnáct let, kdy se nebude bezzásahovost měnit, je důležitých," říká. Myslí si, že nejde jen o novelu, ale o národní park a jeho princip fungování vůbec. „Já jsem jednoznačně pro přírodu," dodala.

Jana HRAZÁNKOVÁ, starostka Borových Lad:Jana Hrazánková.Zdroj: Deník/Miroslav Fuchs„Dalo se to čekat, ale štve mě, že nezvítězil zdravý selský rozum nad demagogickými řečmi ministerstva životního prostředí a jiných ekologických individuí," zhodnotila hlasování. Podle ní je Šumava tak jiná, že národní park by si zasloužil samostatný zákon. „Ti, kdo hlasovali, si nedokáží představit dopad téhle novely na obyčejného člověka na Šumavě," tvrdí. Zdůraznila, že pokud zákon zůstane tak, jak ho poslanci odsouhlasili, je to konec běžeckého lyžování na Šumavě. „Já tam prostě tu rolbu už nedostanu a stopy nebudou. Turisté, kteří k nám přijedou, nebudou křičet na poslance, že nejsou stopy, ale na nás šumavské starosty," uzavřela.