Rozhodlo to digitální přeměření lineckého chrámu za pomoci dronu. Od podlahy katedrály k nejvyššímu bodu vrcholového kříže měří 133,53 metru, „Štěpán“ ale 136,56 metru. Rozdíl je tedy větší, než se udávalo, napsaly OÖN. Ulice kolem dómu byla totiž v roce 1862 ještě asi 1,45 metru pod úrovní podlahy chrámu, do kterého vedly schody, takže stavba byla oficiálně vysoká 134,8 metru. Po dorovnání terénu se snížila…

Kam o víkendu

Operetní gala, procházka nejkrásnějšími melodiemi žánru, obohatí Kulturní léto ve Welsu v sobotu 21. července od 20 hodin.

U kamzičí GP je legrace!Zdroj: Deník/repro

Lidová slavnost „Gamsjagatage“ - snad Dny lovců kamzíků - s lidovou muzikou, řemesly, zábavním parkem, vyhlídkovými lety atd., je od pátku (19 h) do neděle (vždy od 10) v Ebensee v Solné komoře. Součástí je nepříliš vážně míněný závod o „kamzičí trofej“ v parkurové jízdě na asi 9 km v dirndlech a na starých, nejlépe válečných kolech Vstupné se od diváků nevybírá.

1800 kilometrů na kole na fotbal

Na startu cesty do Norska na fotbal.Zdroj: Deník/repro

Student Michael Forstner (26) ze St. Marienu (okr. Linec-venkov) vyrazil 5. července na kole se dvěma cyklobrašnami, spacákem a batohem do norského Lillestrømu na kvalifikační zápas domácích s „jeho“ LASKem v předkole Evropské ligy, který se bude hrát za čtyři týdny, píší OÖN. Míří tam ještě nejméně dva hornorakouští fandové - Michaelovi rodiče Christa a Toni, ale ti cestují letecky, uvedl list.

Z asi 1800 kilometrů cesty má kolař za sebou už víc než třetinu. Jel přes Pasov, Lipsko a Berlín, a momentálně je v Rostocku. Odtud OÖN řekl, že všechno funguje překvapivě hladce. Student matematiky ve Vídni měl výlet na kole na sever Evropy v hlavě dlouho, protože letos má poslední prázdniny, a když los přidělil LASKu právě Lillestrøm, bylo mu jasné, kam pojede – je velkým fandou tohoto týmu. A kdyby Linec postoupil? Dovede si prý přestavit, že by jel na kole i za dalším soupeřem, ale nechtěl by, aby to bylo moc daleko…

Na deset dnů do minulosti

Vyzkoušejí si minulost.Zdroj: Deník/repro
V neděli 22. července se experti kolem archeoložky Jutty Leskovarové z Hornorakouského zemského muzea opět nastěhují do skanzenu v Mitterkirchenu. „Je to už skoro jako přijít domů,“ směje se odbornice na textilie Helga Rösel-Mautendorferová v OÖN. Společně s rodinou tráví část léta v této keltské vesničce už několik let.

Skupina vědců, která tu zkoumá staré řemeslné techniky, přitom chce návštěvníkům od 24. do 29. července „naživo“ předvádět, s jakým uměním lidé v Machlandu před více než dvěma tisíci roky zvládali výzvy všedního dne. Začnou textiliemi, budou pokračovat zpracováním kůží a keramikou. Jedním z vrcholů bude 28. července lití bronzu. (www.keltendorf-mitterkirchen.at)

Zoo inovovala svůj web

Linecká zoologická zahrada upravila své webové stránky, kterými chce oslovit i uživatele smartphonů a tabletů. Na nové adrese www.zoo-linz.at se prezentují areál a jeho 600 obyvatel 110 druhů slovem a obrazem. Stránky informují i o nabídkách zaměstnání a vzdělávacích možnostech v zahradě, o pedagogické práci ve školní zoo, o provádění, o patronátech zvířat atd.

6071 tatínků „s papíry“

Od uzákonění „papá-měsíce“ od 1. března 2017 požádalo v Rakousku o „rodinný časový bonus“ - takzvaný :“papamonat“ - 6070 osob, napsaly OÖN. 163 podání bylo odmítnuto, nárok byl povolen 5907 tatínkům, uvedla ministryně Juliane Bogner-Straußová. Nejvíc žádostí bylo v Horních Rakousích (1345), nejmenší zájem měli tátové v Burgenlandsku (130). Pro srovnání, mezi březny obou let se narodilo 94 500 dětí. O výhodu této „rodičovské“ požádalo také 20 žen, žádná nebyla odmítnuta.

60 procent žádostí podali zaměstnanci, 20 procent pracující, pět procent úředníci, jen 124krát zažádali živnostníci (dvě procenta).

Rodinný časový bonus byl u sousedů uzákoněn1. března 2017. Otcové dětí mohou zůstávat doma 31 dnů a dostávat 700 eur dětského příspěvku, pokud s tím zaměstnavatel souhlasí, vysvětluje list.

Oběd jako poděkování

Skupina vzdělávacího střediska v St. Wolfgangu pojedla v úterý v restauraci na Tereziánském náměstí ve Straubingu k oslavě končícího školního roku. Vychovatelé s sebou měli deset postižených dětí ve věku od dvanácti do čtrnácti let. „Místo účtu dostali od hospodského anonymní poděkování, které v podniku zanechal neznámý dárce. Psal v něm: Mnoho díků za to, že se tak bezvadně staráte o tyto neobvyklé děti. Podepsal se D. H. Jestli má nějaký vztah ke středisku St. Wolfgang, není známo, nečekaný dar ale všechny zúčastněné těší,“ uzavřela PNP.

„Prodával“ nebožtíky?!

„Pohřebák ze Schweinfurtu měl dopravovat nebožtíky ke cvičením do Spolkového vzdělávacího centra pohřebních služeb v Münnerstadtu (okr. Bad Kissingen), a to bez vědomí pozůstalých,“ napsala PNP. Je stíhán pro rušení klidu mrtvých, řekla vedoucí vrchního státního zastupitelství Ursula Haderleinová. Vysvětlila, že péčí o zemřelé jsou obvykle nadáni rodinní příslušníci. „Nyní musí být zjištěno, co se stalo v jednotlivých případech, co pozůstalí věděli a jaké úkony byly na mrtvých prováděny. Se zesnulými nesí být proti nebo bez vůle pozůstalých manipulováno,“ řekla žalobkyně.

Pasovský list vysvětluje, že na ostatcích měla být nacvičována hygienická péče o mrtvé. K tomu podle spolkového svazu pohřebnictví patří kromě jiného jejich omývání, úprava vlasů, lehké kosmetika, oblékání a uložení do rakve.

Požehnaně jahod

Bavorští pěstitelé se díky teplému počasí minulých měsíců mohou těšit na lepší úrodu jahod než loni, napsala PNP. V zemi se očekává výnos 11 100 tun, tedy o 12,7 procenta víc než v minulém roce, sdělil na základě předběžných odhadů statistický úřad ve Wiesbadenu. V roce 2017 bylo sklizeno „jen“ 9851 tun. Pěstební plocha se přitom zmenšila z asi 1500 na 1400 hektarů.