VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rakouská slečna postavila školu v Africe

Linec - Teprve 24letá Verena Rösslhumerová z hornorakouského Puppingu, původně učitelka v jeslích, dokázala bez zaštiťujících humanitárních organizací vybudovat v Ghaně školu. Navštěvuje ji už 120 dětí.

21.8.2012
SDÍLEJ:

Co dokáže zařídit slečna.Foto: Deník/repro

Při krátké návštěvě doma shání sponzory na další výstavbu. Místnímu tisku se mimo jiné pochlubila, že od tohoto školního roku má její zařízení v Africe k dispozici i autobus, takže může svážet děti z odlehlých vesnic.

Do výstavby školy se nevrhala bezhlavě. „Když se od známého sociálního pracovníka dozvěděla o vesnici Pepawani/Kwamekrom, která naléhavě potřebuje školu, obešla servisní místa, školy a školky kolem Welsu, představila svůj projekt  a shromáždila základní sponzorské příspěvky," píší OÖN. Loni v únoru se ve škole začalo učit. Největší problémy prý Verena měla s učiteli, kteří děti za sebemenší přestupky tělesně trestali a chtěli od nich, aby se učili jen to nejnutnější. Zakázala jim používat rákosku, která je v Ghaně obvyklá, a  učila je modernějším formám vzdělávání i řešení konfliktů.

Vedle její školy se sanitárními zařízeními vzniklo basketbalové a fotbalové hřiště, pro děti z mateřské školy byl založen pohybový park. Rösslhumerová nechala vyhloubit 90metrovou studnu a instalovat zásobník vody. V malé prodejně lze koupit věci denní a školní potřeby. Nejnovějším počinem je fotovoltaické zařízení, které dívka zčásti financovala ze svých prostředků. „Díky tomu má škola konečně světlo, děti mohou poslouchat anglické CD a dívat se na filmy," píší OÖN.

11. září se Verena Rösslhumerová vrátí do své školy v Ghaně.

Sousedé chudnou

Studie švýcarské velkobanky UBS se zabývala reálnými příjmy v jedenácti zemích EU. Zjistila, že v roce 2010 měl Rakušan v průměru o deset procent menší disponobilní příjem, tedy očistěný o inflaci, než v roce 2000, píše deník OÖN. Čísla tedy porovnala, kolik má rodina pro běžnou spotřebu. Ztratilo všech deset příjmových skupin, do nichž UBS obyvatelstvo rozdělila. Právě ti nejchudší tratili nejvíc - 35 procent. Nejmenší ztrátu zaznamenali nejbohatší.

V Itálii si polepšily dvě nejchudší vrstvy, ve Španělsku, Portugalsku, Řecku a ve Finsku všechny. Příjmy eurozemí se sblížily, i když nejchudší desetina Francouzů má k dispozici reálně dvakrát víc prostředků než srovnatelní Řekové.

Pošťáci z autobusů

Pošťáci v tramvajích vadí?Rakouská pošta a linecký dopravní podnik měly po léta dohodu, že listonoši při rozvážení  zásilek s přepravními vozíčky mohou k cestě do dalšího roznáškového rajonu na jednu, dvě zastávky používat tramvaje a autobusy . „Bylo sjednáno, že doručovatelé budou v MHD jezdit pokud možno mimo špičkové časy přepravy, tedy před sedmou a po osmé hodině," říká mluvčí Linz AG Karin Pennová v deníku OÖN. V poslední době se ale zmnožily stížnosti cestujících na pošťáky. Jejich vozíčky jsou prý stále větší a upínací pouta v prostoru pro kočárky příliš slabá, než aby vozíky při nouzovém brzdění udržela. Někdy prý jeli v jednom voze i čtyři pošťáci najednou.

Mluvčí vídeňské centrály Rakouské pošty připustil, že se očividně více cestujících v Linci cítilo pošťáky rušeno. Management napsal Linz AG, že pošta je „v konečné fázi přestavby logistiky" v Linci a  snaží se nejrychleji, jak je to možné, přejít s doručováním zásilek v tomto městě na jízdní kola. Listonoši jsou opakovaně vyzýváni, aby doručovali pěšky a na větší vzdálenosti aby používali kola a mopedy.

„Méně uvolněně nahlíží tyto posuny předseda poštovních odborů v Horních Rakousích Markus Sammer," píší OÖN. „Firma prý teď bude muset investovat do kol a mopedů a zaměstnanci budou nuceni ušetřit jinde. Připomíná, že s koly či mopedy by doručovatelé směli roznášet jen asi dvacet kilogramů pošty. K vyřešení problému by pak prý zřejmě bylo třeba budovat na veřejných místech dodatečné betonové schránky k bezpečnému meziuskladnění dopisů. Varuje před takovým zastavěním chodníků."

Nezdárné děti

Kolem 800 000 dětí a mladistvých v Rakousku trpí nadváhou nebo otylostí, řekla viceprezidentka Fóra Alpbach Ursula Schmidt-Erfurthová při zahájení lékařských dnů k tématu zdraví mládeže. Upozornila ale i na další problémy. „Jen 40 procent dospělých si umí představit výchovu dětí bez tělesných sankcí," uvedla.

Podle statistiky Světové zdravotnické organizace kouří v Rakousku sedm procent třináctiletých děvčat a pět procent chlapců, čímž je země v žebříčku 39 států Evropy a Severní Ameriky dvanáctá nejhorší. V kategorii do 15 let je dokonce třetí (29 procent děvčat, čtvrtina chlapců). V konzumaci alkoholu patnáctiletými je Rakousko páté nejhorší (28 procent dívek, 37 procent chlapců).

Na druhé straně jsou děti alespoň hodinu pohybově aktivní u chlapců jen 5,37 (11letí) až 3,48 dne (17letí) v týdnu, u děvčat 4,86 až 2,84 dne.

Země spolků

Oblíbená bavorská kratochvíle - přetahovaná.V Bavorsku vzkvétá spolkový život. Zatím co před dvaceti lety bylo v zemi 47 000 sdružení a klubů, loni jich bylo 85 000 s asi 1,7 milionu členů.  Jen v okresech Deggendorf a Regen přibylo v posledních šesti letech 287 nových spolků na celkových 1724. Jen 77 ubylo. V Pasově zapisují každoročně kolem padesáti nových klubů. Momentálně jich je 2170, od folklorních spolků, které zaznamenávají boom, přes vyznavače grilování po odborná sdružení třeba lékařů nebo advokátů. A ovšem proti Temelínu, nebo klub kuřáků, atd.

Bavoři se skutečně sdružují k čemukoliv. Kromě početných spolků „přetahovačů prsty" tu najdete třeba spolky šetřičů postelí (nesmějí odcházet z hospody před půlnocí), četná sdružení vyznavačů lidových zvyků, ale třeba i přátel sladké hořčice, o sdruženích fandů Bayernu nemluvě. Množí se i náboženstvím inspirované organizace, třeba buddhistické nebo islámské. Přibývá ovšem i dobročinných a podpůrných sdružení, třeba k rozvoji místních škol. A to odhadem 30-40 procent spolků se nenechalo registrovat, ačkoliv je to velmi jednoduché a má to své výhody.

Změní si SPZ?

U sousedů chtějí změnu SPZ.Bavorský ministr dopravy Peter Ramsauer chce vrátit staré okresní poznávací značky motorových vozidel. Téměř sto starých okresů a statutárních měst mělo do roku 1972 na SPZ svá písmena – Landau například LAN, Grafenau GRA  atd.  Představě musí ale kývnout zemský sněm a Spolková rada potvrdit změny řádu přihlašování vozidel. Ramsauer chce dále umožnit zcela nové označení podle volby majitelů aut.

Při územní reformě v začátku 70. let byly zrušeny například okresy Burglengenfeld (BUL) v Horním Falcku či Wolfratshausen (WOR), bydliště bývalého ministerského předsedy   Edmunda Stoibera. Ve všech těchto místech by si nově mohli občané rozhodnout, zda si přejí návrat starých značek.  Města jsou většinou pro, okresní hejtmani ale změnu odmítají.

Deník PNP srovnává, jak je to s SPZ v jiných zemích. Ve Francii nezasvěcený nepozná, z jakého departementu auto je, protože jej označuje jen číslo v malém modrém poli vedle státem přidělených dvou písmen, tří číslic a dalších dvou písmen. Ve Španělsku je označení jako M (Madrid) už jedenáct let „výběhovým modelem", auta dostávají čtyři číslice a tři písmena na Kanárech i v Baskicku.

Na vazbu na region rezignovali i v Beneluxu. V Nizozemsku si číslo zvolí majitel (momentálně z kombinace dvou číslic, tří písmen a jedné číslice). Podobně Belgičan může volit z kombinace šesti až sedmi znaků. „Strach z paparazzi očividně královská rodina nemá, protože svůj vozový park má označen číslicemi jedna a deset," píše PNP. Lucemburský arcivévoda Henri zase jezdí s číslem 1, jeho „poddaní" si mohou vybrat ze dvou písmen a až pěti číslic. A to jde o zemičku jen o málo větší než okres Pasov.

Švýcaři jsou lokálpatriotičtější, čísla jsou občanovi přidělována, přičemž první dvě písmena udávají domovskýí kanton, ZH třeba Curych. V Rusku se dá zjistit administrativní území vozidla, ale jen podle číslic – Petrohrad má například čísla 78 a 98. Na Slovensku označují první dvě písmena okres, následujících pět míst si může majitel koupit za 331 eur. „V Čechách brzy nastane za zhruba 400 eur naprostá volnost kombinace," věští PNP a připomíná, že momentálně jsou možnosti výběru vyhrazeny VIPs – kdo prý jezdí s 0007 nebo 6666, je v očích veřejnosti mafián.

„Také v Rakousku jsou extra přání drahá," uzavírá pasovský deník. Kombinace tří až šesti cifer a čísel je k výběru za 250 eur. Zkratka registračního úřadu (třeba Vídeň W či Salcburk S) je ale povinná.

Sto hodin na kole

Vyhrál objezd Rakouska.37letý Eduard Fuchs ze Štýrska vyhrál potřetí za sebou extrémní cyklistický nonstopzávod Race Around Austria. Má být evropskou alternativou pro všechny, ktzeří už absolvovali cyklistickou čtyřiadvacetihodinovku, ale nemají nebo si netroufají na start napříč Amerikou. Trasa kolem rakouských hranic měří kolem 2150 km. Fuchs ji absolvoval v rekordu, za tři dny, 23 hodiny a dvě minuty. Šlapal tedy průměre 22,62 km/h. „Měl tak rezervu téměř pět hodin na svůj avizovaný cíl zajel závod pod 100 hodin," napsal linecký deník OÖN. Start a cíl byl v St. Georgenu v Attergau.

20 minut za Fuchsem dokončil Švýcar Simon Ruff, 1:33 hodiny Eisenbraun z Vorarlberska. Čtvrtý byl Bischoff 6:04 hodiny zpět.  Jezdci mimo jiné vyjížděli Grossglockner. Každý byl po trase doprovázen automobilem, v noci museli mít osvětlení.  Podrobné informace s přesnými pravidly na www.racearoundaustria.at.

Buldoci jedou za papežem

Staré traktory míří přes Alpy.Jedenáct katolických traktoristů vyrazilo ze Schlindingu v okrese Freyung v Hannibalových stopách, tedy přes Alpy do Říma – jen ne na slonech, ale na traktorových „buldocích", veteránech starých i více než 50 let. Čeká je trasa 2999 km. Na její závěr 29. srpna chtějí navštívit papeže.

Podle organizátora Andrease Bauera jde o poutní cestu, která má upozornit na současná nejrůznější ohrožení světa a na to, že s přírodou je třeba zacházet opatrně a s lidmi vycházet, napsal deník PNP. K tomu se prý právě staré traktory hodí, protože pocházejí z časů, kdy šlo hlavně o to lidem trochu ulehčit dřinu, umožnit jim lépe se živit a přitom být šetrní k životnímu prostředí. Z výtěžku cesty má být podpořen projekt studny s čističkou v Kongu.

Autor: Vladimír Majer

21.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dynamo České Budějovice - FC Hradec Králové.
30

Přímý souboj o post lídra se chvílemi měnil v exhibici

Energetici spolu s lesníky nají plno práce u spadlých drátů před Žďárem.
118

Bouřka odstřihla od elektřiny tisíce domácností

Ztratily se děti. Našly je kamery

České Budějovice – Obsluha městského kamerového systému vypátrala v sobotu pohřešované děti.

Malého Péťu režisér objevil při americkém fotbalu v Českém Krumlově

Český Krumlov/ROZHOVOR/ - Režisér filmu Václav Malhour, který před několika dny natáčel v Českém Krumlově další záběry do filmu Nabarvené ptáče, říká, že už je v Českém Krumlově pomalu jako doma.

OBRAZEM: Už na Novohradsku rostou

Českobudějovicko - Stovky hub našli Vladimír Kumpoch a Iveta Zuklínová z Českých Budějovic,v okolí rybníka Žár na Novohradsku.

Rajčata si na sluníčku libují, jabloně trápí sucho

Českobudějovicko - Počasí letos ukazuje zahrádkářům dvojí tvář. Prospívá, ale i škodí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení