VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mlýn, to je moje velká srdeční záležitost

Hoslovice /ROZHOVOR/ – Středověký jednokolový vodní mlýn v Hoslovicích je fenomén, který jiná památka překoná asi jen velmi těžko. Dýchá z něj atmosféra dávno zašlé poctivé práce, život ve své ryzí podobě a úcta k přírodě. „Kdo ho navštíví a pozná jeho duchovní cenu, už na něj nikdy nezapomene," říká správce mlýnu a „otec" Jaroslav Janout.

17.11.2016
SDÍLEJ:

Jaroslav Janout (vlevo) s "krajánkem" ze StrakonicFoto: Deník/Petr Škotko

Na mlýnu jste už od roku 2008, tedy od samotného začátku, kdy ho kraj koupil a přešel pod správu strakonického muzea. Ale určitě jste ho znal z dřívějška – jste z nedalekých Čestic.
Bydlím v Česticích, ale vyrůstal jsem v nedalekém Škrobočově. Do školy jsem chodil do Hodějova a jako školáci jsme jezdili vystupovat na vánoční besídky i do Hoslovic. Takže mlýn v Hoslovicích jsem znal už jako malý kluk. Zajímá mě historie tohoto kraje, takže už než jsem nastoupil jako správce do mlýna, jsem toho o mlýně dost věděl. Kamarádil jsem už tehdy s Jaroslavem Guttem, který sousedí přímo s mlýnem. Při jeho návštěvách jsem potkával i majitele mlýna, kteří vedle pásli kravku. Když zemřel poslední majitel Karel Harant, zajímalo mě, co s mlýnem bude.

Jaké byly vaše začátky na mlýnu?
Na mlýn jsem se dostal již asi jeden rok před jeho otevřením. Opravoval jsem ještě jako soukromý truhlář různé věci do mlýna. Některé skříně nešly vynést z místnosti, a tak se musely opravovat na místě. Před otevřením mi nabídl tehdejší ředitel muzea Mirek Špecián, zda bych nechtěl pracovat na mlýně jako správce. Do mlýna jsem nastoupil začátkem března roku 2008.

Když byl poprvé otevřen pro veřejnost, kdy to bylo, jaká akce a co si z ní vybavujete?
Mlýn se pro veřejnost otevřel 5. dubna 2008. Na otevření byla dosti velká návštěvnost. První akci na mlýně jsme nazvali „Hoslovické cepobití". Pekař Augustin Sobotovič upekl v místní peci dobré česnekové placky, houstičky a chleba. Zaměstnanci muzea ukazovali mlácení obilí cepy a na mlátičce tažené žentourem. Pouštěl se mlýn a to vše za zvuku harmoniky. V sobotu byli ve mlýně všichni zaměstnanci muzea, tak to bylo dobré, horší už to bylo v neděli, kdy jsem na celý provoz mlýna zůstal sám, a přišlo přes 300 návštěvníků. S tím ale nikdo nepočítal.

Od začátku jste „otec" – mlynář, hlava rodiny. Co spadá do vašich povinností? A nebo také práv?
Ze začátku to bylo jednodušší. Pokladna byla v malé budce za vrátky, kde nebyla elektřina ani počítač. Lístky se trhaly z bloku. Pracovní náplň byla údržba mlýna a jeho okolí. Při otevření mlýna bylo vše nové, takže větších oprav nebylo třeba. Na mlýn se přistěhovali další obyvatelé a to ovečky, koza a králíci, o které je také potřeba se postarat. Před pálením větví z prořezávky ovocných stromů se mně stala úsměvná historka. Když jsem chtěl nahlásit pálení větví na hasičský sbor, bylo mně odpovězeno, že to mám poslat emailem. Napadla mě spásná myšlenka a optal jsem se, co to ten email vlastně je, že jsem z mlýna z Hoslovic a že nám zavedli teprve letos elektřinu. V telefonu nastalo hrobové ticho a po chvilce mně bylo sděleno, že můžu pálit, že to nahlásí sami.

Musel jste se o historii mlýnu hodně naučit? A také některá řemesla? Co vám dělalo největší potíže?
Pocházím ze statku, takže práci v zemědělství jsem zažil už jako malý kluk. Sám jsem zažil i dobu bez elektřiny, ve Škrobočově byla zavedena až v 70. letech. Hodně jsem se naučil od svého dědy. Práce se dřevem mě bavila, a tak jsem se vyučil truhlářem. O historii mlýna jsem sháněl dokumenty, kde se dalo. Na matrice v Česticích jsem vyhledal, že bylo dokonce 12 dětí a ne jen 9, protože dvě zemřely hned po narození a Jan se v 7 letech utopil. Zajímavé věci jsem se také dozvěděl od starých lidí z Hoslovic a okolí, zajímavé věci jsou také v kronice Hoslovic. O mlynařině zase od starých mlynářů Františka Krejsy ze Zdíkova a Josefa Vanického ze Sudslavic. Když je zájem, tak se materiál o mlýně sehnat dá.

Mlýn si získal mezi lidmi obrovský respekt. Ročně ho navštíví tisíce lidí nejen z Česka, ale Evropy i světa. Čím si to vysvětlujete?
Mlýn je ojedinělá historická památka a pohnutá historie rodu Harantů je velice zajímavá. Návštěvníky bych rozdělil na dvě skupiny. První jsou turisté, kteří se přijeli podívat na mlýn a stará řemesla, která zde ukazujeme, a druzí jsou lidé, kteří mají zájem o mlýn a to jsou mlynářské rodiny a jejich potomci, řemeslníci jako jsou sekerníci a lidé, kteří mlýny vlastní. Ty zajímá, jak vypadá mlýnice a co se zde dochovalo. Podle nás třeba i své mlýny vylepšují. Ti se pak ptají, kdo nám dělal vodní kolo, jakou má sílu, kolik vody proteče vantrokovým žlabem atd. Návštěvníkům se u nás líbí, a tak se opětovně vracejí. Návštěvnost také zvyšují pohádky, které se na mlýně natočily.

Kolik lidí na mlýnu pracuje – v sezoně i mimo ni? Jaká je náplň práce?
Mimo sezonu jsem na mlýně sám. Je třeba opravit, co se v sezoně rozbilo a provádí se běžná údržba. Od roku 2011 máme nové zázemí, kde se musí přes zimu topit. Na větší opravy volám pomocníky z muzea. Když začne sezona, je třeba zajistit služby, to znamená obsadit pokladní a průvodce, které nám zajišťují studenti. V sezoně jsou na mlýně dva zaměstnanci muzea a čtyři studenti a podle potřeby přijímáme další brigádníky z řad studentů. Mimo hlavní sezonu zajišťujeme služby sami, takže mě můžete potkat jako správce, pokladníka i jako průvodce.

V sezoně je vždy připraven bohatý program plný řemesel a tradic včetně jídla. Jak takový program vzniká?
Program na celý rok vzniká už v listopadu předchozího roku. Kdy se snažíme kromě stálých akcí do programu zařadit něco nového. Letos to byla konopická ve spolupráci se svazem žen z Čestic. Myslím, že tato akce se povedla a lidem se líbila.

Letošní sezona skončila 31. října. Jaká byla? A co vás čeká přes zimu?
Některé akce nám sice propršely, ale i v dešti lidé přišli, za což jim velice děkujeme. Po skončení sezony začínáme s úklidem listí, kterého je všude dost. Je třeba také připravit dřevo na zimu a v neposlední řadě provést větší opravy, které se nemohou dělat během provozu. Letos opravíme střechu nad lednicí, ve které je uloženo vodní kolo, také je potřeba opravit pec a vybílit kuchyň a předsíň. Takže letošní sezona se poměrně vydařila.

Co pro vás osobně práce na mlýnu znamená? Máte ještě nějaký cíl nebo sen, který byste tady chtěl uskutečnit?
Mlýn je moje srdeční záležitost a práce na mlýně je mým koníčkem. Proto také někteří lidé nemohou pochopit, že práce na mlýně nekončí s koncem pracovní doby, ale podle toho, jak je potřeba. Vedle zázemí jsme postavili přístřešek na stroje, které bychom chtěli postupně všechny zrenovovat, aby lidé věděli, jak naši předkové byli šikovní, vynalézaví a jak hospodařili. Rád bych také poděkoval místním občanům za vstřícnost a toleranci.

Když byste měl někomu stručně říct, proč by měl Hoslovice navštívit, co byste mu řekl?
Národní kulturní památka vodní mlýn Hoslovice je unikát, který široko daleko nenajdete. Když přijedete na některou akci a dostanete ochutnat čerstvý chléb přímo z pece nebo dobroty ze zabijačky, dlouho na krásnou atmosféru na mlýně budete vzpomínat a rádi se budete do mlýna vracet.

Autor: Petr Škotko

17.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Setkání rodáků v roce 2013 při příležitosti svěcení kapličky.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

MARTA WEBEROVÁ byla za Vlastimila vdaná 24 let, měli spolu téměř dvanáctiletého syna Martina a dvaadvacetiletou dceru Janu, když přišel 31. srpen 2002 a vše změnil.
8

Povodně 2002: Poslední oběť zemřela tři týdny po velké vodě

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala Hradeckem, u Vlachova Březí zavřela silnici

Jindřichohradecko, Jižní Čechy - Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani Jindřichohradecko.

Nehoda na objízdné trase na Netolice

Podeřiště u Malovic - Kamion s pick upem se srazili v Podeřišti, tedy na objízdné trase do Netolic.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Dobrá zpráva pro řidiče: Sobotní ráno už se Švehlovým mostem

Tábor - Táborský deník dostal pozitivní zprávu. V noci z pátku na sobotu začne provoz přes Švehlův most.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení