Jak se kde ztrácí zboží

Linec - Podle „globálního barometru zlodějny" 2014-15 zmizelo v Evropě v obchodech zboží za 37 miliard eur. Rakousko je se 700 miliony (1,03 procenta obratu) ve středu pole. „Hlavní příčinou těchto ztrát jsou krádeže ze strany zákazníků," píší linecké OÖN a dodávají, že v Rakousku mají největší podíl na těchto škodách. Podle statistiky sedmdesátiprocentní, když o zbytek se rovným dílem dělí „malé domů" zaměstnanců, dodavatelů nebo výrobců a vnitřní chyby.
Nejčastěji se krade příslušenství k mobilům, módní doplňky, baterie, elektronářadí, víno, lihoviny, holicí čepelky, boty, kosmetika, smartphony a sýry. „V jiných státech Evropy zaznamenávají sice méně krádeží nakupujícími, ale zato víc odcizování vlastním personálem a ztrát chybami. V evropském průměru se o 42 procent ztrát starají zloději, o 25 procent zaměstnanci, o 9 procent dodavatelé či výrobci a o 24 procent zmíněné chyby," píší OÖN. Průměrné „ztratné" 2015-15 bylo v Evropě 0,96 procenta obratu, meziročně o 0,06 procenta méně. Největší ztráty mají v Nizozemsku (1,48 %), ve Finsku 1,38 a ve Španělsku 1,33 %, nejmenší ve Švýcarsku 0,76 a v Norsku 0,75.
Průměrné výdaje na zabezpečení zboží před odcizením činí v evropském maloobchodě průměrně 1,07 procenta obratu, v Rakousku 1,25 %. (870 milionů eur).

Běženec mistrem světa – za Rakousko

Vybojoval titul pro novou vlast.Afghánec Mohammad Rezai (26, na snímku) přišel v roce 2008 do Welsu. Od svých jedenácti let dělá kung-fu, přesněji jeho formu "Kung Fu To'A" rozvíjenou od šedesátých let v Iránu. „Letos dostal rakouský pas, zúčastnil se mistrovství světa ve Španělsku – a vyhrál," píší linecké OÖN. Na šampionátu startovalo v různých kategoriích 900 borců ze 32 zemí.
Mistr, který doma ve Welsu opatruje seniory v městském domově Neustadt a trénuje mládež kung-fu, zůstává skromným: „Jsem dobrý, ale nejsem nejlepší - jsem jen žákem mistra," říká. Myslí tím člena v Afhánistánu pronásledované etnické skupiny Hazara, který ho v Iránu tomuto sportu naučil. Rezai tam utekl s rodinou. Někteří z ní se později vrátili, ostatní chtěli do Německa. V létě 2008 se 19letý Mohammad vydal na cestu sám. „54 hodin jsem na cestě z Řecka do Tyrolska ležel pod návěsem tahače," vypráví.
V Rakousku požádal o azyl a z přijímacího střediska v Traiskirchenu přišel do opatrování charity ve Welsu. „Dokončil jsem základní školu, vzdělání k opatrovnictví seniorů a jsem tady moc šťastný. Děkuji mé nové rakouské rodině a státu za pomoc, které se mi dostalo," říká. A svým novým krajanům radí: „Mluvte s uprchlíky, učte se je poznávat, udělejte si o nich obrázek sami a nekonzumujte jenom média." Pro nové příchozí pak podle něho platí především naučit se řeč – pak mohou získat bydlení a práci. A nejdůležitější poselství? „Běženci a domácí si musí podat ruce," končí OÖN.