VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sousedé pomáhají dětem v Rumunsku i v Brazílii

V roce 1990 si misionář Gerd Brandstetter z bavorského Neuöttingu vyzvedl v Brazílii z vězení zoufajícího si mladíka Cicera Deodata a začal se o něho starat. Druhý den se k němu přidal Cicerův bratr Mauricio. „Když se na Padre Geralda, duchovního z daleké ,Alemanhi´, začalo obracet stále víc mladých lidí bez domova, založil v Guarabiře na severovýchodě země dětskou vesničku. Ta dnes poskytuje domov, vzdělání, přípravu na povolání a tím šanci pro budoucnost 270 dětem," píše deník PNP. V místě se o ně stará 38 spolupracovníků.

30.10.2013
SDÍLEJ:

Padre Geraldo mezi svými.Foto: Deník/repro PNP

Nyní pan Brandstetter tráví ve východobavorském domově dovolenou, ale nezastaví se. Přednáší, navštěvuje školy, spolky a firmy, zprostředkovává partnery pro své děti – v Bavorsku už vytvořil celou síť podporovatelů vesničky v Guarabiře. Tak navštívil i pasovské gymnázium Leopoldinum, kde převzal šek z uskutečněné sbírky. Sám v této škole v roce 1954 maturoval, poznamenává list. V pasovském dómu pak byl vysvěcen na kněze. V roce 1969 převzal misi v Brazílii.

8. listopadu se ke svým chráněncům vrací.

Proti bídě Sedmihradska

Dvakrát za rok jezdí Joachim Klinger a Inge Pittertschatscherová do Rumunska pomáhat „dětem ulice". „První transport pomoci venkovským obcím v Sedmihradsku jsme zorganizovali po pádu Ceascescuova režimu s přispěním přátel z linecké fary Dobrý pastýř," říká Klinger v deníku OÖN. „Teď je země sice součástí Evropské unie, ale často v ní stále panuje chudoba."

Linecká dvojice podporuje v praxi myšlenku františkánského pátera Csaby vytvářet pro děti v Sedmihradsku záchytné ostrůvky. „Nadále se účastníme projektu v Petrosani v Karpatech, kde jsou nezaměstnanost a bída obzvlášť velké, a často to odnášejí právě děti."

Několik let se Klinger und Pittertschatscherová pokoušejí pomoci nástupnickým organizacím bývalých nechvalně pověstných rumunských dětských domovů.  „Nyní děti a mladiství žijí v normálních domech ve skupinách a jsou s láskou opatrovány," ujišťuje Klinger, otec tří dětí. Systém v Rumunsku funguje jako dětské vesničky SOS.

„Hledáme kmotry, kteří by byli ochotni převzít za 30 eur měsíčně, tedy za jedno euro denně, patronát nad projektem," říká 65letý linecký knihkupec v OÖN. „Co se s penězi stalo, o tom si dárci přečtou v dopisech psaných po každé návštěvě." Doplňuje, že rumunským dětem pomáhají i vánoční akcí. Lidé mohou pro ně naplnit krabici od bot věcnými dárky, zabalit a odevzdat v Linci k přepravě. (Kinderhilfswerk Rumänien má telefonní číslo 0676/4048420)

Taxikář vrátil čtvrt milionu

Opravdu čestný taxikář.Taxikář Thomas Güntner (na snímku z PNP) z Würzburgu naložil před bankou starší manžele a odvezl je domů. Když chtěl nastoupit další pasažér, povšiml si řidič látkové taštičky ve voze. Nahlédl do ní a spatřil spoustu pětiseeurových bankovek. „Byl jsem perplex z toho, že lidé mají tolik peněz u sebe a ještě je zapomenou," říká v deníku PNP. Prý ani na vteřinu nepomyslel na to, že by si sumu nechal, ty lidi by to prý snad zabilo. Za půl hodiny zajel znovu na jejich adresu a seniorům taštičku s asi čtvrt milionem eur předal. Byli prý bledí jako stěny a řekli, že jim zachránil život.

Nálezné čestný taxikář odmítl – přijal jen 12,30 eura za novou jízdu k jejich bydlišti, uzavírá pasovský list.

Při studiu pracují

Dvanáctihodinové denní „směny" nejsou pro 29letou Jasmin Standhartingerovou, učitelku studující ještě magisterský obor politického směru na linecké Keplerově univerzitě, žádnou zvláštností, píše   list OÖN. Kromě studia pracuje týdně dvacet hodin ve školce a angažuje se ve studentském výboru.

„Že takto žije mnoho vysokoškoláků, ukazuje aktuální studie, které se online zúčastnilo 2363 studentů zimního semestru 2012/13," uvádí deník. „Při studiu podle ní pracuje 73 procent posluchačů linecké univerzity, což je víc než je rakouský průměr 63 procent."

Roste také počet těch, kteří „normálně" pracují a studiem si chtějí při zaměstnání zlepšit  kvalifikaci. Počet posluchačů, kteří na univerzitu nastupují rovnou po maturitě, klesá. Přibývání „dálkařů" si ovšem vyžaduje rozšířený servis školy. 27 procent pracujících posluchačů Keplerovy univerzity za současných podmínek zvažuje, že studium přeruší. „Jsou v konfliktní situaci mezi studiem, povoláním, partnerskými vztahem a často také dětmi," říká autorka studie Carola Illerová, vedoucí oddělení pedagogiky práce a vzdělávání dospělých. Zasazuje se o „zpružnění" výuky elektronickými formami a o udílení dílčích certifikátů za dosažení určitých cílů těmto studentům jako formy ysvědčení.

Studentům je zima

Jedenáct procent studentů v Rakousku nemá ve svých bytech přiměřené teplo, zjistil institut sociologie vídeňské univerzity. Nejtíže problém dopadá na ty, kteří žijí v bytových společenstvích nebo školních domovech. Studie vyhodnocovala online-dotazníky vyplněné asi 5000 studenty.

Podle ní bydlí 43 procenta ve vlastních domácnostech, 29 procent v bytových společenstvích, 18 procent u rodičů nebo příbuzných a 10 procent v domovech (kolejích). Průměrná bytová plocha je 33 metrů čtverečních (v domovech 15 metrů) , průměrné náklady bydlení jsou 311 eur měsíčně.

Jako konkrétní problémy s bydlením uváděli respondenti netěsná okna a dveře (28 procent), hluk (21), málo místa na věci (19), plísně (13), nedostatečné topení (10), nepříjemný zápach (7) a málo denního světla (6 procent). Alespoň jeden z těchto problémů má 58 procent studentů, alespoň tři pak osm procent.

K nespokojenosti přispívají i rostoucí ceny ubytování na kolejích. Za jednu místnost o ploše 9-12 metrů čtverečních se platí podle místa studia 280 až 340 eur měsíčně.

Autor: Vladimír Majer

30.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vlastimil Dostálek

Vítězná premiéra trenéra Jelínka, ČEZ Motor veze z Litoměřic tři body

Ilustrační foto

Lehké zranění ze současného odbočování a předjíždění

Hledá se ukradená motorka

České Budějovice – Majitel černé motorky značky SYM AZ s registrační značkou 7C3 3404 nemá na čem jezdit. Jeho zaparkovaný dopravní prostředek mu někdo v sobotu ukradl v ulici Slunečná. Svědkové, kteří motorku po krádeži viděli nebo mají informace, kde by se mohla nacházet či kdo na ní odjel, nechť volají na 158.

Dokončit cyklostezku stihnou možná dřív

Zliv – Řidiči mířící do Zlivi si konečně oddychnou, cyklisté a chodci ze zas budou moci už zanedlouho bezpečně procházet po jindy frekventované silnici. Do finále totiž míří práce na nové cyklostezce vedoucí právě kolem hlavní silnice na Zliv a bude končit u odbočky na Vondrov.

Teplé počasí přepsalo rekord z roku 1885

Jižní Čechy – 132 let starý teplotní rekord pro České Budějovice a 16. říjen neplatí. Pondělní léto ustanovilo nový.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení