Kliknutím zvětšíteZpůsobuje jej vrtulník, který „cestuje" v rámci vědeckého projektu Interregu. „Při 168 pásových přeletech zachycuje skener uístěný na jeho spodku přeshraniční strukturu lesa," vysvětluje list.
Metoda vyvinutá ve spolupráci s Národním parkem Bavorský les je ve srovnání s lokální a personálně velmi náročnou pozemní lesní inventurou nejen úspornější, ale také přesnější, míní list. Shromážděná data mohou například pomoci vyvinout modely životního prostředí pro ohrožené tetřevy, rozeznat potenciální kůrovcové plochy nebo zmapovat ekologicky cenné staré stromy, pokračuje deník.
„Aby mohli správně porozumět lesu, musejí vědci nejprve vědět, jak je složen, jakou strukturu má," uvádí list. „Dříve bylo získávání takovýchto informací mimořádně časově, finančně a personálně velmi intenzivní, ale ani po lesních inventurách v terénu nebyl získán celoplošný obraz. Proto Národní park Bavorský les ve spolupráci s vysokou školou v Mnichově vyvinul novou výkonnou metodu zjišťování schopnou výtečně zobrazit trojrozměrnou strukturu lesů."
Perfektní přehled o lese je možné získat ze vzduchu. Proto experti namontovali špičkově vyvinutý skener na helikoptéru a přelétávají území parku. Při tom je každou vteřinu „vypáleno" 400 000 laserových paprsků a zaznamenána jejich reflexe. Celkově bude uloženo jedenáct miliard takových odrazů. „S těmito daty může být struktura lesa tak přesně modelována, že jsou poznatelné i jednotlivé stromy," píše PNP.
Kus po kuse tak vzniká databanka s celkově třinácti miliony živými a mrtvými stromy. Každý je zachycen s pozicí, výškou, objemem koruny, průměrem ve výši hrudníku, tedy asi 130 cm, a objemem dřeva. Správa parku tedy už ví velmi přesně, jak to se strukturou lesa vypadá. „Potěšitelné je, že náklady mohly být sníženy ve srovnání s obvyklým postupy na pětinu," tvrdí PNP. Dodává, že laserová technika je užitečná i k lepšímu zjišťování stavu tetřevů, tetřívků, druhů pavouků a brouků, a dokonce hub.
Národní park Šumava o projektu píše na svých webových stránkách, kde se označuje za jeho vedoucího partnera. Výzkum potrvá od 1. ledna tohoto roku do 31. prosince 2019 a má stát 735 576 eur. Z toho Evropská unie poskytuje 625 239,60 eura.
„Cílem je mimo jiné zhodnotit, jaké dopady bude mít odumření mateřských porostů následkem kůrovce a změny klimatu na strukturní vývoj lesů a jejich přirozenou obnovu. Pro zjištění struktury lesa bude použita inovativní metoda laserového leteckého skenování, která výrazně urychlí a zjednoduší terénní práce i ušetří náklady na tyto činnosti. Vznikne společná jednotná mapa struktury a druhového složení lesních porostů pro celé území obou parků. Zároveň bude vytvořena jedna velká přeshraniční plocha v místech bývalé železné opony, která bude sloužit pro dlouhodobé sledování struktury a dynamiky lesa a také jako symbol dobře fungující spolupráce obou národních parků. Dále bude vytvořen model vývoje přirozené obnovy horského lesa po disturbancích," uvádí park.
Budou chybět kněží?
Čtvrtek 29. června je pro katolickou církev významným datem – věřící vzpomínají v tento den apoštoly Petra a Pavla, píše OÖN. Kolem tohoto dne se v Rakousku tradičně koná také svěcení kněží. „Jejich počet by ale letos mohl být nejnižší v historii - pouze osmnáct. Loni ještě bylo 28 svěcení, v roce 2011 dokonce 39," uvádí list. Protože se ale tento obřad už nutně neváže pouze ke svátku Petra a Pavla, jako tomu bylo od čtvrtého století, mohou letošní „přírůstky" ještě stoupnout ve druhé polovině roku.
„Určitě se ale nezvýší v Horních Rakousích," pokračují OÖN. Jak listu sdělil úřad pro komunikaci linecké diecéze, v této zemi byla letos pouze dvě svěcení řádových kněží, a to v klášteře Schlierbach. V květnu tam vysvětil biskup Manfred Scheuer 57letého Markuse Zimmermanna a z Vietnamu pocházejícího Josaphata Pham Van Duye.
Momentálně je v celém Rakousku činných v duchovní péči 4000 farářů, v Horních Rakousích 631.
Otevřené dveře nemocnice
Zemská nemocnice ve Freistadtu letos slaví 70 let trvání a 25 let od přechodu do současného areálu. Při této příležitosti uspořádá 13. června od 10 do 16 hodin den otevřených dveří, „který má veřejnosti nabídnout napínavé vhledy do dění v ústavu s 531 zaměstnanci a bohaté informace," píší OÖN. Návštěvníci budou moci poznat důležité odbornosti jako endoskopii, psychiatrickou denní kliniku, dialýzu, fyzio- a ergoterapii či resustitační oddělení.
Studentka vybírá kontejnery
Kolem 21. hodiny, hodinu po konci prodejní doby, se pasovská studentka Lisa vydává k diskontní filiálce trochu stranou od vnitřního města. „Už tři roky si opatřuje část svých životních potřeb z odpadu supermarketů – chodí ,kontejnerovatˇ," píše deník PNP, jehož redaktorka Lisu při večerním tažení „za kořistí" doprovázela.
„Jako většinou jede na kole. Z prvního kontejneru vytahuje sáček a po krátké ,inspekci´ jej rychle okládá: ,Bohužel jen plast,´ říká. Rutinovaně otevírá ještě několik dalších odpadových krabic, až nachází: vybírá jablka, banány, salát, čekanku, papriku, okurky, rajčata, citrony a jednu hlávkovou kapustu. Některé kousky jsou místy zaplísněné, ale většina je bez viditelné vady. ,Za tohle zboží bych v krámě musela dát hodně peněz,´ uvažuje. Nalezené potraviny ještě jednou prohlédne, než je uloží do jutového pytle, který si přinesla," popisuje PNP.
Pokračuje, že Lise ale nejde v první řadě o peníze. Jak prohlašuje, chce alespoň kousíčkem prospět „naší konzumní společnosti". „Je neuvěřitelné, kolik potravin je jen tak vyhazováno, ačkoliv je tolik potřebných lidí, kteří by z nich měli radost," říká studentka.
List připomíná, že v Německu skutečně končí ročně v odpadu jedenáct milionů tun potravin v hodnotě asi 25 miliard eur. Odpovědné za to jsou mimo jiné prodejny, které ,odsouvají´ výrobky, jejichž vzhled už není z estetických důvodů vhodný k prodeji. „Sama jsem jednu dobu pracovala v supermarketu a vím, co všechno se vyhazuje," uvádí Lisa. „Mnoho obchodů navíc svůj odpad zamyká, abychom k němu neměli přístup."
Podle PNP dodržuje každý řetězec všeobecné předpisy, které ale v praxi mohou variovat podle umístění prodejny a podle představ vedení filiálky. V Pasově přenechávají discounty jako Edeka, REWE a Norma část potravin, jejichž minimální doba trvanlivosti (MHD) je téměř na hraně, a ty produkty, které kvůli pomačkání nemohou být prodávány, pravidelně humanitárním „stolům" pro potřebné. Ostatní, například už vskutku „prošlé" zboží, vyhazují s odůvodněním zvýšeným rizikem otrav a infekcí.
„Ten, kdo se ,obsluhuje´ z kontejneru, nemůže tato a jiná nebezpečí ve smyslu ochrany spotřebitele rozpoznat," říká v PNP tiskový mluvčí skupiny REWE Thomas Bonrath. „Proto jsou odpovědní za prodej vedeni k tomu, aby zajišťovali kontejnery s odpadem před třetími osobami, jak jim ukládají vnitřní předpisy." - Pro Lisu to není žádný pádný důvod, míní, že obzvlášť ovoce a zelenina očividně končí pravidelně bezdůvodně v odpadu. Podle ní by se konzument měl při zkoumání poživatelnosti spolehnout jednoduše na své smysly, jako to lidé dělali vždycky…
Lisa byla při „kontejnerování" jen jednou přistižena a vyplísněna kolemjdoucími, ale když prý jim vysvětlila, že zachraňuje potraviny, nechali ji být. PNP dodávají, že z právního hlediska je vybírání odpadu „šedou zónou". Teoreticky by lidé mohli být obviněni z porušování práva k domu a z krádeže, ale pasovská policie ještě nezaregistrovala žádný takový podnět.
Akce s doprovodem PNP se Lise vydařila – v plastikovém obalu našla více toastů, jejichž MHD právě teď doběhla, a balíček kávy s trhlinkou v obalu. „To mám na ,kontejnerování´ ráda – člověk neví, co dostane," říká. Ve větších městech nachází často výrazně víc potravin, než sama může spotřebovat. „Pak daruji zbytek například přes online platformu foodsharing, kde nabídnu jídlo k odnesení zdarma," uvádí.
„Než zadní dvůr prodejny opustí, dbá na to, aby všechno vypadalo jako předtím – posbírá kolem ležící listy salátu a plastové sáčky, znovu zaváže odpadové pytle a naháže je zpátky do kontejneru. Pak jede domů, kde má s kolegyněmi smluvenu večeři. ,Někdy jen koukají, co jsme z mých nálezů vykouzlily,´ " pokračuje deník. Podle Lisy je ovšem nemožné žít v Pasově jen z těchto nálezů, k tomu prý u supermarketů toho není dost. Přesto se pokouší tak často, jak je to možné, nahradit větší část týdenního nákupu věcmi z kontejnerů. „Šetřím tak peníze, baví mne to, a je to trvale úspěšné," míní.
Bavoři, dárci krve
V Bavorsku daruje krev dvakrát víc lidí než v celoněmeckém průměru, píše PNP. Přesto ji loni poskytlo „jen" 250 000 občanů této země, tedy pouhých sedm procent vhodných dárců. Ke Světovému dnu dárcovství krve 14. června připomíná ministryně zdravotnictví Melanie Humlová, že jen v Bavorsku je potřeba každý den asi 2000 krevních konzerv. Většina je použita v terapiích rakoviny.
Policie varuje prostitutky
Po vraždách dvou prostitutek v Norimberku (24. května 22letá Rumunka, 5. června 44letá Číňanka) zahájila policie informační kampaň. 60 policistů navštívilo všech zhruba 240 bordelů a podobných zařízení v prostoru Norimberka. Rozdávali v nich pátrací výzvu v pěti řečech – němčině, angličtině, rumunštině, bulharštině a maďarštině, uvedla PNP. Upozorňovali dále osazenstvo na možnost volání na tísňovou linku 110. Podle mluvčího policie Michaela Petzolda je cílem získat možnost pohovořit s co největším počtem poskytovatelek sexuálních služeb – většina z nich zřejmě o smrti kolegyň ještě ani neslyšela. Bavorská kriminálka vypsala za informace vedoucí k dopadení pachatele odměnu 5000 eur.
Na středověk k ruině
V pátek 9. června začíná na zřícenině Winzer nad stejnojmennou obcí v okrese Deggendorf třídenní středověký jarmark. „Má poskytnout pohled na středověký způsob života a nabídnout hostům jídlo a pití, vidět kejklíře a muzikanty této epochy," uvádí PNP.
Steffi Rohrmeierová (21, na snímku) vystoupí v sobotu večer jako ohňová tanečnice Fenja. Tímto uměním financuje sociální projekty na Filipínách, píše list. Než se přidala k rytířskému spolku z Plattlingu, vystupovala jako baletka. Před pár lety začala s tancem s ohněm, k němuž je třeba, jak říká, vlastní styl…
Neškodný závoj
Podél silnice na Metten (okres Deggendorf) potáhly bíle stříbřité „pavučiny" trsy a keříky divoce rostoucích rostlin. „Připomínalo to sklep hospody nebo starou půdu," uvádí PNP.
„Strašidlo má jednoduché tajemství. Závoj vytvořili motýli předivkovití na ochranu jejich housenek před počasím a predátory," píše list. „Předtím ale ,ožrali´ hostitelské rostliny dohola. Jaké to jsou, záleží na druhu motýlů. Podle městského zahradníka Roberta Schneidera jsou napadeny nejčastěji střemchy, trnky, brsleny, velmi vzácně i ovocné stromy. Schneider ale uklidňuje: Rostliny mají pro tento případ pupeny do zásoby. V polovině července vyraší znovu. A zahradník rozptyluje i další obavy. Tyto ,závoje´, respektive samotné housenky, nejsou na rozdíl od bourovčíků toulavých lidem nebezpečné. Proto doporučuje zahrádkářům, jejichž rostliny jsou napadeny, zůstat v klidu. Je to jen optický problém. Ví prý, že to vypadá hrozně, ale skutečně není třeba sahat po nějakém biologickém prostředku."
Také svaz na ochranu ptactva radí nic nedělat. „Téměř 80 různých druhů hmyzu, mezi nimi lumkovití a zákeřnicovití, požírá potomstvo těchto motýlů. Také četné druhy ptáků užívají těchto housenek právě v této době ke krmení svých mladých," říká v PNP expertka svazu Gisela Merkel-Wallnerová.
Biskupství nemocným dětem
Pasovský biskup Stefan Oster předal dětské klinice Třetího řádu v Pasově dar 100 000 eur, uvedla PNP. „Děti jsou nejslabším a zároveň nejnadějnějším článkem naší společnosti, potřebují obzvláštní ochranu," řekl při předávání šeku. „Klinika v tom má důležitou roli."
Celkově věnovala diecéze Pasov dětské klinice už půl milionu eur. K cíli dosáhnout tří milionů ke krytí financování přestavby nyní chybí jen 400 000 eur, dodává PNP.
Na snímku je biskup Oster se šéflékařem Matthiasem Kellerem při prohlídce stanice intenzivní péče předčasně narozených.
21
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
