Sousedé spěchají k české hranici

Na východní objížďce Freistadtu, která má být dokončena v roce 2014, je denně nasazeno 20 bagrů a sto nákladních aut. „Přemístěná hmota je enormní – bude spotřebováno 130 000 kubíků betonu, trhavinami musí být uvolněno 300 000 kubíků skály," píše deník OÖN.

U Lasbergu je už dokončena spojka Walchshof. Toho času slouží  jako příjezd na další staveniště. Další etapou bude proražení tunelu Satzinger koncem května. V únoru 2013 má být dokončen další tunel Manzenreith.  Jedním z nejkomplikovanějších bodů stavby je druhá roura tunelu v Neumarktu. „Protože nechceme odklánět  dopravu obcí, vozidla projíždějí hotovou rourou řízeně v obou  směrech," říká v OÖN vedoucí projektu S10 Hans Winkler. Do podzimu má být dokončena příprava přeložky, pak začne ražba druhé části tunelu.

Sto lidí pracuje na tunelu Götschka. „Na jihu jsme sto metrů daleko, na severu šedesát metrů," přibližuje Winkler. Celkem bude tunel dlouhý 4,5 kilometru. Na dbou rourách se pracuje současně a v každé se denně čtyřikrát střílí. „Co rána, to postup o zhruba 1,7 metru," konstatuje list.

Nejjižnější úsek S10 u Unterweitersdorfu bude v říjnu uvolněn pro dopravu.

Divadelní festival u hranice

Leopoldsreut. Zapomenuté místo, idyla uprostřed lesa, oáza klidu. Jen malý kostelík a stará budova školy připomínají, že tu kdysi žili a pracovali lidé. V prvních červnových dnech se sem ale život vrátí. Leopoldsreut se stane festivalovou scénou, píše deník PNP.

Podpůrný spolek „Kultura – krajina – muzeum" (Hraniční zkušenost), německy ve zkratce KuLaMu, obohatil kulturní kalendář Východního Bavorska „nejvyšším festivalem Německa" (místo v okrese Freyung leží 1108 m n. m.). PNP připomíná, že zkušenost s tím udělalo na 150 účinkujících už v roce 2010, kdy se i tady slavilo 1000 let Zlaté stezky. Tehdy představení vztahující se ke vzniku, životě a umírání této obce přitáhlo  3000 diváků.

Nyní se bude v lese mezi Haidelem a hraničním místem Bischofsreut hrát divadlo opět. Důvodem je, že obec založená v roce 1618 knížecím biskupem Leopoldem I. jako sídlo soumarů na Zlaté stezce byl v roce 1962 – tedy před 50 lety – opuštěn posledními obyvateli. To má nynější představení připomenout.

„Bude to úplně nová hra," říká v PNP předseda KuLaMu Erich Dorner. Autor Michael Sellner použil jako základ  venkovský život s jeho výšinami a pády, ale kolem něj „upletl" děj, který s mnoha epizodami a uměleckými nápady vytváří jedinečnou a novou inscenaci, uvádí PNP.

Nové jsou také filmové sekvence, které vystoupení živých herců obohatí. „Tak teprve před několika dny byli občané Bischofsreutu velice udiveni, když se jejich obcí, lesy a humny ubíralo procesí a poutníci nesoucí tzv. sacharinového světce," píše deník o filmování. Záběry jsou právě pro Bischofsreut, neboť pašování bude hrát ve hře roli – stejně jako tehdy, kdy byla v duté soše pašována přes hranice z Čech do Bavorska proslulá náhražka cukru. Její originál zapůjčila pro hru farnost v Bischofsreutu (foto). Zcela nově je zkomponována i hudba, která umocňuje mystiku tohoto místa v lese.

„Značným nákladem byly ke kostelu a budově školy přistavěny tribuny pro diváky," popisuje dále PNP. „Jsou zbudovány je stylu dřevěných budov a podporují venkovský charakter scény, do níž budou diváci vstupovat. Leopolds᠆reut ožije. Muzikanti zahrají, obcí budou pobíhat děti, pacholci vyrazí na pole, ohlásili se soumaři  – diváci uvidí aktivní život vsi, jak mohl vypadat v polovině 19. století, kdy obec vzkvétala prací 150 lidí."

A nejen to, návštěvníci se budou moci nechat „unést" do časů založení místa, kdy sem doráželi  soumaři, kdy tu lidé navzdory surovému a nehostinnému klimatu vysoko v lese pracovali, žili, přátelili, odolávali porážkám, rozepisují se PNP.

Akci podpořily okresní úřad částkou 10 000 eur, zemský kulturní fond 20 000 eur a v rámci možností přispěla i příhraniční Haidmühle. „Důležitou částí rozpočtu je ale i vstupné, a předprodej výrazně naznačuje, že v červnu sem dorazí opět mnoho diváků," dodává pasovský deník.

Hrát se bude 1., 2., 3., 6., 7., 8. a 9. června vždy od 20.30 hodiny (přístup na místo od 18 h). Návštěvníci mohou zaparkovat v Bischofsreutu, odkud organizátoři uspořádají jejich kyvadlovou přepravu autobusy do  Leopoldsreutu a zpátky.  ⋌(www.kulamu-foerder᠆verein.de)

Ve Fuckingu není klid

Linec – Pár statečků, jinak rodinné domky, odhadem stovka obyvatel. Vesnická idyla. To je Fucking, jedna ze sedmnácti místních částí asi dvoutisícové obce Tarsdorf v okrese Braunau, popisuje deník OÖN. „Jsme vlastně normální venkovská obec," říká v listě starosta Franz Meindl, a sám se usmívá, když dodává. Kdybychom neměli Fucking, měli bychom tu svatý klid…"

Jenže místní označení jejich části jim jej nedopřeje. Je terčem opakovaných nájezdů zlodějů, naposledy v noci na čtvrtek. Krátce před půlnocí se je pokusili odmontovat  přineseným nářadím tři Němci. Když se jim to nepodařilo, snažili se vyrvat tabuli i se stojkou ze země. Trio ale domácí občané zpozorovali, ohlásili je policii z Ostermiethingu a ta zloději přistihla „in flagranti".  Kolikátý už to byl její zásah v tomto místě, to už na inspekci nepočítají, píše deník.

Podle starosty  jsou tyto pokusy lovců suvenýrů takřka na denním pořádku. Odhaduje, že tabulky byly ukradeny asi třináctkrát. Obci to jde do peněz – jedna stojí kolem 400 eur…

Pochybnou oblíbenost zdejších označení bere už taky s humorem. „Co by mi pomohlo, kdybych se rozčiloval," uvádí. Z kuriozity se dokonce pokouší i něco pro obec získat. Už tu byly německé privátní rozhlasové stanice, anglická televize, a starosta je doprovází. „Tak mohu alespoň jejich reportáže trošku ovlivnit," říká. Kromě zlodějů příjíždějí ovšem i turisté, kteří se u tabulí fotografují. K nelibosti domácích často i v noci, a dělají u toho docela kravál… Navíc si odnášejí i některá domovní čísla. „Jedna z našich občanek už si vyrobila vlastní, pro jistotu s označením Fugging místo Fucking," vypráví Franz Meindl.

Přejmenovat ale celou část nepřichází pro většinu obyvatel v úvahu. „Jen kvůli pár bláznivým Angličanům! Pro nás je to docela normální název…," dodává starosta.

A linecký deník připomíná, že Fucking není se svým osudem ojedinělý. Uvádí i další kuriózní místní jména: Unterstinkenbrunn (NÖ), Großklein (Stmk.), Hühnergeschrei (OÖ), Rinderschinken (část St. Jakob), Türkei (u Villachu), Unterhimmel (OÖ, Steyr), Und (část Kremsu), Negers (část Zwettlu), Paradies (část Admontu, Stmk.), Ratten (Stmk.), Sausack (Innviertel), Tschau (část Arnoldsteinu, Ktn.), Schwarzindien (Mondsee, OÖ)… Překládat snad není třeba. A OÖN přidávají i kuriózity z Německa: Aha, Bastard, Amerika, Lederhose, Katzenhirn, Benzin, Sibirien, Petting, Frauenzimmern…