VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sousedé trochu šidí na pečených kaštanech

Ochránci spotřebitele při hornorakouské Zaměstnanecké komoře koupili v devíti lineckých supermarketech a u dvou prodejců na trhu u Jižního nádraží po dvou kilogramech jedlých kaštanů, podle označení z Itálie a Francie, a nechali je otestovat. „Výsledek je hrozivý," napsal deník OÖN a citoval pracovníka odboru Georga Rathwallnera: „U více než padesáti procent prodejců nebyla bez závad ani  polovina kaštanů." Neodpovídají tak kritériím, které pro tento produkt předepisují rakouské normy.

13.11.2013
SDÍLEJ:

Oblíbené, ale s problémy...Foto: Deník/Martin Moštěk

K přezkoušení kvality kaštanů jsou plody po zakoupení nejprve vloženy do vlažné vody k tzv. testu plavání, který je významnou indicií kvality, popisuje list. Kaštany, které vyplavou na povrch, nejsou vhodné ke konzumaci. „U dvou zkoušek bylo ,plovoucích´ exemplářů víc než 30 procent, u jedné 24 procent," uvádějí OÖN.  Ve druhém kroku byly kaštany upečeny ve stejných podmínkách a červivé, zaplísněné, nahnilé a těžko loupatelné byly vyřazeny. Podíl jedlých kaštanů bez závad ležel mezi 79 (Hofer) a 34 procenty (Penny), uvádí deník. Podle normy je při namátkové kontrole sta kusů přípustných nejvýš jen dvacet procent špatných. „Toto kritérium nesplnil žádný z jedenácti nákupů," říká Rathwallner.

List dodává, že jelikož nejde o levné zboží (zjištěná cena kolísala o více než 200 procent, od 4,99 po 15,60 eura za kilogram), měli by konzumenti právo očekávat prvotřídní jakost.

Pošta se loudala

Devět let byl na cestě dopis odeslaný v září 2004 z Himmelkronu v okrese Kulmbach do Bayreuthu, který je vzdálen jen šestnáct kilometrů. Dorazil až v minulých dnech, zaznamenal deník PNP.  Odesilatelé, rodiče školáka, chtěli v dopise odříci doučování svého syna.

Mluvčí Německé pošty k události řekl, že pro dlouhou cestu nemá vysvětlení – nedá se už rekonstruovat. Odesilatel sice přehodil číslice v poštovním směrovacím čísle, ale podle mluvčího taková chyba zdrží doručení zásilky nanejvýš o tři, čtyři dny. Že psaní nedojde léta, je prý absolutně ojedinělé. Zdůraznil, že pošta doručuje každý pracovní den průměrně 64 miliony dopisů…

Ne kočičí dani

Bavorský sněm odmítl petici občana z Neustadtu žádající zavedení daně z koček. Napsal to list PNP. Navrhovatel žádost odůvodnil tím, že mu kočky sežraly ptactvo na zahradě a navíc kočičí trus znečisťuje dětská hřiště. Odkazoval na Austrálii, kde je podle něho dovolen odstřel koček. Zpravodaj k návrhu upozornil, že bavorské obce by takovou daň mohly zavést ve své pravomoci, kdyby chtěly, to by neodporovalo žádnému „vyššímu právu". Těžko by však byla vymahatelná.

Má všechny mince

Má kompletní sbírku marek a feniků.Bernd Leidgeb 43 let podrobně prohlížel každou německou minci, kterou dostal do ruky, dokud v roce 2001 „starou dobrou marku" nevystřídalo euro. Pátral po detailech ražby, třeba po tom, jestli na produkci z Berlína je, či není vyraženo písmeno A, nebo jestli mince není náhodou z roku, jaký dosud ve sbírce nemá. Ke koníčku se dostal prý jako ministrant, když si prohlížel pětimarkové dary věřících a zjistil, že jsou rozdílné. Pak si povšimnl, že různý rub mají i dvoumarkovky a propracovával se stále níž až k fenikům. „S koncem marky může konečně s klidným svědomím říci, že má všechny, které byly vydány," píše PNP. Od čtvrtka svou sbírku vystaví v místní filiálce Hypo Vereinsbankyv Burghausenu.

Výměna šatů

Co už se nehodí nebo nesedí, končí často v odpadových kontejnerech, nebo zůstává léta viset ve skříních. Sdružení Eco-Fashion v Linci loni vymyslelo třetí variantu, akci výměny šatstva. Na první dvě v květnu přišlo na 1100 zájemců, převážně žen, ale také muži.  Třetí se uskuteční zítra od 12 do 20 hodin a v sobotu od 10 do 17 hodin v 15. poschodí „Věže vědy" proti nádraží.

„I v časech levné produkce, společnosti zahazování a módních trendů s jepičím životem  jsou často kvalitní věci, ošacení, ale také brýle, tašky a podobně, které jsou nadčasové a vždycky ,trendy´," říká organizátorka Janna Meta Binderová v OÖN. Kdo se oblékl do nového a je mu líto to starší a stále dobré vyhodit, může je přinést do našeho výměnného butiku. A ještě bude mít radost z dalšími ,fashionisty´ se ve věcech prohrabat, leccos vyzkoušet a odnést…"

Pořadatelé od každého příchozího převezmou maximálně deset kusů a vystaví jim „pas" na  případný „reciproční" odběr stejného počtu něčeho jiného, rovněž zdarma. Všechny věci, které si tu lidé nerozeberou, budou darovány charitativní Lidové pomoci, uzavírá list.

Dobře plaší

V Horních Rakousích je toho času 10 200 zařízení na plašení zvěře. Jsou umístěna u 150 kilometrů silnic v patnácti okresech. Jak uvedl v deníku Volksblatt zástupce zemského hejtmana Franz Hiesl, na těchto úsecích poklesl od března 2010 do letošního října počet nehod s přebíhající zvěří o 80 procent. „V řadě míst, například v Allerheiligenu v okrese Pergu nebo v Kirchschlagu  u Lince nedošlo ani k jediné," poznamenává list. Varovné odrazky jsou namontovány na sloupky svodidel. Jestliže je osvítí reflektor jedoucího vozidla, světlo se odrazí a varuje zvěř před vběhnutím na vozovku. Kromě toho zařízení vydává pronikavý pištivý tón a ultrazvukový signál.  Zemská silniční správa chce ve vývoji této techniky pokračovat ve spolupráci s technickými školami v Horních Rakousích. Do roku 2015 hodlá každoročně instalovat optické a akustické plašičky na dalších 30 kilometrech. Náklady 110 000 eur ročně financují zemský rozpočet, pojišťovny a myslivecký svaz.

Vyšší pokuty?

V boji proti četným dopravním nehodám s obětmi na životech požadují německé policejní odbory zavedení většího počtu silničních kontrol a vyšší pokuty neukázněným řidičům. Ty musejí být podle předsedy svazu Rainera Wendta zvýšeny drasticky, protože současné sankce prý nezapůsobí na nikoho a opravdově „nebolí". V zemích jako jsou Itálie a Španělsko jsou mnohem vyšší, upozorňuje šéf odborů. Evropa by se na vyšších trestech měla sjednotit.

Dvacet let euregionu

Spolupráce příhraničních regionů Dolního Bavorska, Šumavy a Mühlviertlu začala před 20 lety podpisem zakládacího dokumentu euroregia Bavorský les – Šumava v zámku v Českém Krumlově. Dnes má 350 členských obcí, z toho 110 v Mühlviertlu, s celkem 1,3 milionu obyvatel. Od roku 2004 je v jeho čele poslankyně zemského sněmu Gabriele Lackner-Straussová.  Linecký list OÖN k jubileu euroregia připomněl, že jen v Mühlviertlu bylo za tu dobu realizováno na 3000 projektů podpořených téměř 800 miliony eur z Bruselu. Na poznámku, že vůči českým sousedům je ale v regionu stále hodně předsudků, Gabriele Straussová připomněla nepopiratelné úspěchy menších akcí v oblasti školství, sportu, umění, ale třeba i nedávné přeshraniční výstavy. „Je ale jasné, že jsme nemohli zapůsobit na všechny, to se podaří až příští generaci. Mladí lidé jsou otevřenější a myslí docela jinak," říká v OÖN.

Autor: Vladimír Majer

13.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve středu 28. června budou rozlosovány fotbalové soutěže, řízené OFS České Budějovice.

Okresní fotbalový svaz ve středu rozlosuje soutěže

Smrtelná nehoda u Sudoměřic u Bechyně.
AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

U Sudoměřic u Bechyně zemřel řidič

Host ze Sedlece si ceny pro nejlepšího hráče považuje

České Budějovice - Čerstvý mistr I.A třídy ze Sedlece Michal Chromý přijal pozvání na Hynkův memoriál a s týmem Mladého se po turnaji radoval z putovního poháru.

Bikiny v Temelíně zaujaly CNN víc než dostavba jaderné elektrárny

Málokdy se česká energetická společnost ČEZ a Česko vůbec dostane do hledáčků světových mediálních obrů tak intenzivně, jako tomu bylo v případě „plavkové" stáže v jaderné elektrárně Temelín. Soutěž o odbornou stáž v JET, kde hlavním kritériem nebyly vědecké schopnosti, ale figura studentek, pronikla do světových zpravodajských serverů.  

Otáčivé hlediště v Krumlově získalo další tři roky

České Budějovice/Český Krumlov - Až do roku 2020 může být otáčivé hlediště v zahradě státního zámku Český Krumlov. Smlouvu o pronájmu potřebných pozemků schválila českobudějovická rada města na svém posledním zasedání.

Lávka pro cyklisty u Meteoru chce dohnat zpoždění

České Budějovice – „Je strašně potřeba. Byla by super," říká Radek Šafařík z Nových Homolí o nové cyklotrase, která se plánuje z Českých Budějovic do Boršova nad Vltavou s odbočkou do Homolí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies