„Protože si monarcha později určil za letní rezidenci Ischl a z malé obce na Traunu tím udělal mondénní město, oslavují ,Ischleřané´ jeho narozeniny každoročně ve věrné oddanosti,“ pokračuje list. „A nejen oni. Z půlky Evropy se do císařova města sjely v tento den historické regimenty. Většinou starší pánové v originálně věrně střižených uniformách nechali metropoli Solné komory jeden den vypadat jako posádkové město a zamašírovali si po císařské mši v řadách a šicích k císařské vile, kde císařovu pravnukovi Markusu Habsburg-Lothringenovi (Ischleřany zvanému arcivévoda) složili uctivou poklonu.“

Jedním z mnoha regimentů je historický „bataillon polních myslivců Nr. 9“ (názvem navazující na tradici lehkých pěších jednotek tvořených většinou lesáky a myslivci a operující například jako zvědové a odstřelovači) ze Štýrského Hradce, vedený „podplukovníkem v tradici“ Peterem Bärnthalerem (79). „V opravdovém profesním životě“ byl podle OÖN vedoucím kanceláře bundesheeru a dotáhl to na hodnost štábního praporčíka. „Teď vyráží společně s patnácti uniformovanými nostalgiky každý rok více než stokrát, aby vysoko zdvíhali prapor bataillonu Nr. 9 na historických slavnostech a na přísahách. Nr 9 byl sice ve skutečnosti v roce 1918 rozpuštěn, ale Bärnthaler a jeho muži zajišťují, že neupadl v zapomenutí.“

Senior velitel ujišťuje, že nejsou monarchisté. „Jsme rádi, že můžeme žít v demokratické republice a v mírových časech. Jde nám tady jen o pěstování tradice,“ říká v listě. Ten k tomu poznamenává, že je to taky něco stojí. „Jejich modré uniformy byly ušity na míru za zhruba 600 eur za kus v jedné manufaktuře a za prapor batalionu, repliku originálu, dali skoro 9000 eur. Nechtějí přece k Markusu Habsburkovi vykročit s nějakou nedůstojnou ,skautskou´ vlaječkou…“

Že si c. k. polní myslivci k pochodu v Bad Ischlu připevní na hrudě všechna svá vyznamenání, se rozumí samo sebou, pokračuje list. A žádný neřekne, že by nebyla pravá – pravý muž se přece zdobí jen zaslouženými poctami. Jako třeba poddůstojník Alfred Agrinz (na snímku), který je u těchto akcí už sedmnáct let. Ten nosí mimo jiné upomínkovou medaili ke zlaté svatbě Otto a Reginy Habsburgových, ale také Zlatý čestný znak Rakouského Černého kříže, propůjčený mu za dlouholeté nasazení v péči o válečné hroby, uzavírají OÖN.

Kubíky odpadu u dálnic

Plechovky od nápojů, krabičky od cigaret, obaly - pro mnoho řidičů je nejjednodušší vyhodit svůj odpad za jízdy z okénka, píší OÖN. Za rok to u hornorakouských dálnic dá 250 tun. Při přičtení odpadu u motorestů a odpočivadel je to ročně dokonce 1400 tun..

Zaměstnanci dálniční společnosti Asfinag tyto odpadky sbírají podél vozovek ručně. Kdyby je vysypávali na jedno místo, vznikla by hora o asi 6700 krychlových metrech. „Bojujeme ale také proti takzvané odpadové turistice,“ říká v listě ředitel společnosti Josef Fiala. Není podle něho zvláštností, že u parkovišť se lidé zbavují starých aut, kol, chladniček, sedaček, dveří nebo stavební suti. „Tam nemá odpad co dělat. Jeho odklízení nás stojí ročně kolem dvou milionů eur,“ dodává Fiala. Přes léto na tom pracuje 130 lidí Asfinagu.

Penzistům přidají

Rakouští důchodci zřejmě opět dostanou „volební cukrlátko“, napsal linecký Volksblatt. Podle zákona by penze měly pro rok 2018 stoupnout o 1,6 procenta. („Přizpůsobovací faktor“ důchodů se vypočítává z průměrné inflace v rozmezí srpen 2016 až červenec 2017. Ta je podle výpočtů Statistik Austria 1,6 procenta.) Zástupci seniorů ale požadují, aby alespoň malé a střední důchody byly zvýšeny víc, a vláda na to slyší, uvádí list. Spolkový kancléř Christian Kern (SPÖ) už oznámil, že penze do 1500 eur mají růst nejméně o dvě procenta. Předseda poslaneckého klubu lidovců Sebastian Kurz je prý připraven o návrhu debatovat. Progres iniciovali prezidenti rady seniorů Karl Blecha (SPÖ) a Ingrid Korosecová (ÖVP). Blecha argumentoval, že zdražování je aktuálně dvouprocentní a zvyšování cen potravin a nájmů je ještě nad touto průměrnou úrovní, čímž jsou obzvlášť postihováni zejména lidé s malými a středními důchody.

Osoby s luxusní penzí nad 5000 eur má čekat v příštím roce „nulové kolečko“, skupina od 1500 do 5000 eur důchodu si má polepšit o onu inflaci, tedy o 1,6 procenta.

Statistický úřad aktuální čísla uvedl ve čtvrtek. Inflace v Rakousku byla v červenci 2,0 procenta po 1,9 procenta v červnu. Je to prý způsobeno hlavně zvýšením výdajů na volný čas a kulturu průměrně o 3,5 procenta – například pobytové zájezdy byly v červenci o 5,1 procenta dražší než před rokem. Letenky do zahraničí stály v červenci o 13,8 procenta víc. „Ale také ,mikronákupní koš´, v němž jsou převážně potraviny, tisk a třeba káva v kavárně, a který odráží nákup denní spotřeby, byl meziročně o 3,9 procenta dražší,“ upozorňuje Volksblatt. Podle Statistik Austria nejvíc v tomto „koši“ zdražilo máslo (+32,2 procenta), následováno goudou (+9,4) a jablky (+7,5 procenta). Restaurace a hotely podražily průměrně o 2,7 procenta, nájmy o 4,2, pohonné hmoty o jedno procento.

Bude podkovářkou

Žákyně podkovářka s mistrem.Zdroj: Deník/repro PNP

Z celoživotní lásky ke koním si udělala Eva Hafnerová (21) z Grafenhüttu povolání, píše PNP. Absolvovala první rok učení se podkovářkou, tedy namáhavé profesi, o které si mnozí myslí, že je pouze pro silné chlapy, líčí list.

„Je to namáhavé stát kolikrát víc než osm hodin za den ve stáji,“ potvrzuje dívka. „Fascinuje mne ale vždycky, kolik nového je v tomto zaměstnání pořád k naučení…“ PNP doplňuje, že aby se svou drobnou postavou mohla dlouhodobou fyzickou zátěž unést, koupila se na začátku učení boxerský pytel, na němž opakovaně trénuje svaly.

Podkováře Christiana Miedla, u kterého se učí a který se jí díval přes rameno po celá praktika, přesvědčila brzy. „Je zvídavá, zvědavá a kritická,“ chválí ji. Stala se mu prý druhou rukou.

Aby „botička“ podkova nakonec seděla, musí se při jejím kování zohlednit řada věcí – chod koně, jeho genetická výbava, anatomie, ale také vlastnosti terénu, do něhož je „obouván“, roční doba a věk zvířete a tak dál. Proto Eva a její vzdělavatel se zpravidla každých osm týdnů vracejí do stáje, aby koně vybavili novými podkovami, líčí list.

Nejsou ani jedny standardní podkovy k použití. „Jsou také z hliníku, zvlášť lehké, ale nevhodné pro terény v našem regionu,“ říká Eva Hafnerová a vysvětluje, že dobrou alternativou klasické železné podkovy je třeba užití umělých hmot. Christian Miedl zdůraznuje, že podkovář musí mít na zřeteli, že má co dělat s živou bytostí. U nich jsou si všichni koně rovni. Pro jejich práci je také nevyhnutelné poznat onemocnění zvířete nebo vadné postavení jeho nohou. Jen tak je zaručeno, že po okování bude chodit zdravě.

Po dvou letech praktik u Christiana Miedla půjde Eva zhruba na půl roku na některou z mála podkovářských škol v Německu nebo v Rakousku. Pak se prý zaručeně vrátí ke svému mentorovi…

Myslivců přibývá

Bavorsko nemusí mít starost o myslivecké mládí, píše PNP. Počet nových členek a členů loni dosáhl rekordu. Poprvé složilo zkoušky více než 2000 z téměř 2500 účastníků kurzů. Jak řekl ministr lesnictví Helmut Brunner, v uplynulých deseti letech se jejich počet téměř zdvojnásobil. Myslivost se také „poženštila“, dnes je v zemi 7000 „myslivkyň“, dvakrát víc než před 30 lety. Celkově má v Bavorsku lovecký lístek více než 70 000 mužů a žen.

„Kůrovci“ na bavorském pikniku

Kapela Kůrovci hrála sousedům.Zdroj: Deník/repro PNP

V rámci řetězce akcí „Dolní Bavorsko má piknik“ přivítaly Evropský region Dunaj-Vltava a Dolnobavorské fórum v Europahausu Freyung přes 80 hostů ke společnému setkání. „Česká hudební skupina ,Kůrovci´ (německy Borkenkäfer) silně povzbuzovala návštěvníky ke konzumaci lahůdek z regionu tří zemí a pivo z pivovaru v Prachaticích se staralo o uvolněnou náladu přes podzimní teploty,“ napsala PNP. Podával se podle ní prima výběr špeku a sýrů z bioregionu Mühlviertel, konkrétně ze Zwettlu a z Unterweissenbachu, což spolufinancovala EU v rámci maloprojektu euregionu Bavorsko-Rakousko, a k tomu chléb a pečivo pekárny Grünzinger z Hohenau. „Z Čech přichází hudba – a nejen ta, z Čech přišel také chutný ležák Pivovaru Prachatice, servírovaný s originál jihočeskými zelňáky (poněmecku Sauerkrautplätzchen),“ uzavřela PNP a připomněla další akce tohoto projektu, mimo jiné ukázku vaření českého menu v Europahausu 26. září a výlet autobusem k výlovu Rožmberka 13. října.