VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Starosta od sousedů: Tleskat nemusíme, ale...

MILUJÍ dechovku. Téměř půl milionu hlasů odevzdali online hornorakouští příznivci dechovek pro své nejoblíbenější kapely v soutěži organizované deníkem OÖN. Z 58 orchestrů vyhrála hlasování Krojovaná kapela Bad Leonfelden (na snímku) – získala 59 877 hlasů. Druhá je městská hudba z Leondingu s 52 917 hlasy, třetí Selská kapela Pilsbach (47 219). Ve veřejném finále „na živo" před odbornou porotou 22. října v Brucknerhausu s nimi změří síly ještě muzikanti z Bad Wimsbach-Neydhartingu a z Lohnsburgu.

12.9.2015
SDÍLEJ:

Těší se největší oblibě.Foto: Deník/repro

Pasov - Do Pasova přichází už několik měsíců až 700 běženců denně. K situaci poskytl deníku PNP rozhovor starosta Jürgen Dupper (SPD, na snímku).
Na otázku, co říká návrhu koalice nahradit kapesné uprchlíkům v přijímacích střediscích věcnou pomocí, řekl: „Víte, neumím si představit, že se rodina ze Somálska rozhodne opustit domov a podniknout nebezpečnou cestu přes Středozemní moře jen proto, že je v Německu kapesné… Tomu nevěřím."
Pasovský starosta Jürgen Dupper.K námitce, že opatření má odstranit „chybná lákadla", také pro Balkánce, zdůraznil, že migranti ze západního Balkánu nejsou pro Pasov téma, není jich ani pět procent z příchozích. Jsou tu především lidé z Iráku, Afghánistánu, Sýrie a podsaharské Afriky. „Kdo odchází z těchto zemí, dělá to bez ohledu na to, zda dostane balíček jídla nebo kapesné," uvedl.
Deník starostovi připomněl, že mnoho občanů trápí obavy z negativních následků uprchlické krize, a Dupper odpovídá: „Strach je špatný společník. Máme tady situaci historických rozměrů. Rozumím tomu, že mnozí s tím neumějí moc dobře naložit. Že by každý musel stát na nástupišti a tleskat přijíždějícím, to nikdo nečeká, ale splnění lidské povinnosti, to ano, a v tom jsme přece v Pasově už toho tolik prožili… Starší si ještě mohou vzpomenout, jak po druhé světové válce do města se 30 000 obyvateli přišlo 20 000 lidí. V devadesátých letech . se zase vraceli vysídlenci a byli pro nás obohacením. To jsou vývoje, které nezastavíme, ale uděláme v nich to nejlepší, co můžeme…"
Teď jde jen o to příliv běženců nějak zvládnout, ale co bude dál? ptá se list. Starosta říká: „Rozhodným bodem bude najít po zvládnutí krize rozumné možnosti integrace azylantů, aby se nerozvíjely frustrační potenciály u obyvatel ani u uprchlíků. Bude třeba tyto lidi za pomoci jazykového a odborného vzdělávání co nejrychleji přivést na trh práce. V tom bude mít velkou úlohu vzdělávací soustava. Rozhodující bude také, jak společně zorganizujeme ubytování azylantů. Tady jsme promarnili drahocenný čas, protože cílem musí být investovat do sociálních bytů. Tito lidé u nás zůstanou natrvalo a není možné je vysílat do konkurence s ,domácími´ o poslední sociální bydlení. Je třeba rozsáhle založeného programu pomoci, a nejrozumnější by bylo, kdy se této velké úlohy chopila federální vláda…"

S batohy kolem Rakouska

Gertrude Reinisch-Indrichová (64) ze Steyru a Christine Eberlová (57) ze Spittalu obešly či objely za 143 dny rakouské hranice, přičemž urazily 3800 kilometrů (kolem ČR 362) a zdolaly 154 000 výškových metrů. Asi 800 kilometrů jely také po vodě, kus letěly na padáku nebo jely na koních…
Dámy, které obešly hranice Rakouska.Jde o zkušené alpinistky, píše deník OÖN. Indrichová projela v roce 1987 na horském kole transhimálájskou trasu s průsmyky ve výšce až 6000 m a zpátky – 3000 kilometrů bez doprovodu, s bagáží a stanem. V roce 1994 vedla první rakouskou ženskou expedici na Shisha Pangma (8013 m), které se zúčastnila i Eberlová.
20 let poté si chtěly výročí úspěšné expedice připomenout nějakou další cestou. Původní nápad zlézt nějakou čínskou velehoru zavrhly jako příliš drahý a nejistý kvůli počasí, a tak „sáhly po jiném jubileu", blížícímu se čtvrtstoletí od pádu železné opony. Rozhodly se hranice země, na severu kdysi „chráněné" dráty, obejít od jednoho hraničního kamenu k druhému. To se ale ukázalo nemožným pro chybějící stezky v tomto území, a proto putovaly, jely na kolech nebo lezly po trasách hranici nejbližších. Ty ovšem nejprve v mnoha případech musely hledat s GPS.
Cestu jim komplikovalo počasí. „Hraniční zkušeností" se ukázal přechod ledovce ve dvou, v husté mlze, ve které si viděly jen na špičky bot a neměly šanci zahlédnout případné trhliny. V horách byla zima, padal sníh, a túra „jenom rakouská" jim dala zabrat. Na kolech šlapaly taky 19 dnů za sebou, jednou musely své bicykly 40 kilometrů nést nebo tlačit. Některé pěší etapy měřily i 30 kilometrů s převýšením 2000 m. Výzvou pro ně bylo také to, jestli na cestě vydrží čtyři měsíce v kuse. Vydržely, ale kvůli špatnému počasí a tím vynuceným oklikám dorazily koncem září jen k patě Zugspitze a ne do výchozího bodu cesty, do Salcburku. Dovolenou už spotřebovaly, a tak se rozhodly za rok cestu dokončit. I letošní léto jim pak dalo zabrat – pro změnu enormními horky. Byly prý horší než loňské chladno…
Na cestě je podporovalo či doprovázelo více než 50 lidí ze všech spolkových zemí, dokonce i ze sousedních států, píší OÖN. Při hledání cest v Tyrolsku jim radil také přemožitel Mt. Everestu Peter Habeler. Meteorolog Charly Gabl, spolupracovník rakouské nejúspěšnější horolezkyně Gerlinde Kaltenbrunnerové, je kromě rad doprovodil na horu Schesaplana (2965 m) v pohraničí Vorarlberska a Švýcarska.
143. den cesty zdolaly poslední hraniční vrcholy trasy, Hochthron v Berchtesgadenu (1972 m) a masiv Untersberg v Salcburku. „Absolvovaly túru, která v číslech přesahuje himálájské expedice jak co do zdolaných 154 000 výškových metrů (víc než obnášejí výstupy na všech čtrnáct osmitisícovek dohromady), tak délkou, která je delší než třeba slavná Route 66 a odpovídá štrece Vídeň – Moskva a zpět," uzavírají OÖN.
Mezi nejhezčí dojmy z cesty „turistky" zahrnují mimo jiné momenty samoty a změny krajiny, ale také mnoho setkání při hranici, třeba s chatařem na Jamtalhütte v Silvrettě, s lidmi od přehrady Vernagt, kteří jim vyprávěli o svém osudu po zaplavení rodné vesnice. Nezapomenou na řidiče autobusu, který je doprovodil jednostopým neosvětleným tunelem, aby jím mohly projet na kolech bezpečně…
Podrobnosti o túře zveřejnily na www.grenzgaenge.com, kniha o ní vyjde příští podzim.

Autor: Vladimír Majer

12.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vlastimil Dostálek

Vítězná premiéra trenéra Jelínka, ČEZ Motor veze z Litoměřic tři body

Ilustrační foto

Lehké zranění ze současného odbočování a předjíždění

Hledá se ukradená motorka

České Budějovice – Majitel černé motorky značky SYM AZ s registrační značkou 7C3 3404 nemá na čem jezdit. Jeho zaparkovaný dopravní prostředek mu někdo v sobotu ukradl v ulici Slunečná. Svědkové, kteří motorku po krádeži viděli nebo mají informace, kde by se mohla nacházet či kdo na ní odjel, nechť volají na 158.

Dokončit cyklostezku stihnou možná dřív

Zliv – Řidiči mířící do Zlivi si konečně oddychnou, cyklisté a chodci ze zas budou moci už zanedlouho bezpečně procházet po jindy frekventované silnici. Do finále totiž míří práce na nové cyklostezce vedoucí právě kolem hlavní silnice na Zliv a bude končit u odbočky na Vondrov.

Teplé počasí přepsalo rekord z roku 1885

Jižní Čechy – 132 let starý teplotní rekord pro České Budějovice a 16. říjen neplatí. Pondělní léto ustanovilo nový.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení