Cvičení Safeguard Temelín 2013 bylo prvním svého druhu v republice a zapojily se do něj necelé dvě stovky lidí. Čtyřdenní soustředění včera vyvrcholilo praktickými ukázkami zásahů proti potenciálním útočníkům. Ve hře bylo pět možných variant, v jedné se dokonce strhla divoká přestřelka ze samopalů a na zemi zůstal ležet voják s prostřeleným stehnem. Jeho zranění naštěstí nebylo skutečné, ale pouze fingované.

Plukovník generálního štábu Jaroslav Sejpka po této ukázce uvedl, že armáda považuje cvičení 
za hodnotné, protože se zde poprvé podařilo natrénovat součinnost vojáků v záloze s policisty a pracovníky elektrárny. „Smyslem těchto cvičení není jen ukázat a demonstrovat, že jsme připraveni tyto úkoly plnit, ale získáme z nich 
i poznatky pro další výcvik tohoto typu," zhodnotil plukovník Sejpka. Praktické ukázky měli na starosti příslušníci 2. družstva 1. čety 181. pěší roty aktivních záloh Krajského vojenského velitelství České Budějovice. Byl mezi nimi i nadporučík Milan Nakonečný. „Na cvičení se dostaneme jednou za rok, toto bylo poprvé, kdy jsme asistovali u jaderné elektrárny," řekl.

S útokem teroristů na Temelín si vojáci i policisté poradili

Temelínská elektrárna je jedním z důležitých objektů kritické infrastruktury proti vnějšímu nebezpečí. Do jejího ochranného pásma je zakázáno nosit zbraně, munici i věci na její výrobu. Ke vstupu je navíc potřeba zvláštního povolení. A právě možnostem průniku potenciálních teroristů se věnovaly jednotlivé varianty zásahu.

Scénář č. 1: Ke kontrolnímu stanovišti přijíždí vozidlo se zaměstnancem společnosti ČEZ. Po předložení průkazu ho vojáci pouštějí za bariéru 
a zahajují zevrubnou prohlídku auta. Využívají například speciální zrcátko, jímž prohlíží spodek vozidla. Muž musí vypnout motor, vyndat klíče a vystoupit ven. Po celou dobu ho jistí vojáci se samopaly. Protože strážní nic podezřelého neobjeví, může pokračovat dál. „Všechny práce na vozidle jako otevírání kapoty provádí sám řidič. Pokud by tam byl nástražný výbušný systém, bude obětí on a ne vojáci," komentuje ředitel Krajského vojenského velitelství České Budějovice, plukovník generálního štábu Vladimír Pešek.

Scénář č. 2: Na stanoviště přijíždí pracovník elektrárny, který doma zapomněl průkaz. Vojáci ho proto nemohou pustit dál. Velitel stráže nejprve informuje řídicí středisko 
a řidič může pokračovat v cestě až poté, co vojáci důkladně ověří jeho totožnost. Ani zde zatím nedochází k jakémukoliv problému.

Scénář č. 3: Vojáci kontrolují vozidla, které touto dobou nemají v ochranném pásmu co pohledávat. Jejich řidiči nejsou zaměstnanci elektrárny, ale místní občané, kteří 
si chtějí pouze zkrátit cestu. Prosby, výhrůžky ani troubení nezabírají, strážní je nekompromisně posílají pryč. „Vojáci musejí situaci asertivně vysvětlit a být slušní. Pokud by řidiči přesto chtěli projet, zadrží je a předají policii," komentuje plukovník generálního štábu Vladimír Pešek.

Scénář č. 4: Pyrotechnik 
v akci. Na kontrolní stanoviště přijíždí auto se zaměstnancem dodavatelské firmy, který má v autě podezřelý balíček, z něhož vyčuhují dráty. Muž tvrdí, že se jedná o materiál na stavbu, ostraha to však vyhodnocuje jako výbušninu. Odvádí řidiče za ochranný val a povolávají policii. Během chvilky se dostavují policisté z obvodního oddělení v Týně, kteří nález zběžně prohlédnou a ohraničí místo červeno-bílou páskou. Zároveň odklánějí dopravu. Vzápětí se dostavuje pyrotechnik a muži 
v kuklách. „V reálu se s nálezy podezřelých balíčků setkáváme tak jednou za měsíc. Pyrotechnikovi vždy kryjí záda členové zásahové jednotky," vysvětluje krajský policejní mluvčí Jiří Matzner. Protože se nález výbušniny nepotvrdí, řidič může pokračovat dál.

Scénář č. 5: Útok teroristů. Poklidnou atmosféru náhle přeruší výstřely ze samopalů od kapličky u silnice. Jeden 
z vojáků padá na zem a svíjí 
se bolestí. Má totiž prostřelené stehno. Vojáci zaujímají obranné pozice za bariérami a velitel stráže okamžitě podává hlášení na řídicí středisko a žádá posílení stanoviště záložní jednotkou a příjezd sanitky a policistů. Pachatelé mezitím ujíždějí. Zatímco vojáci zůstávají na místě a střeží prostor, policie zahajuje pronásledování. Ke slovu opět přichází zásahová jednotka. „Při mírovém nasazení má voják právo použít zbraň pouze k ochraně svého života. Dopadení pachatelů je věcí policie," uzavírá plukovník Pešek.