VYBRAT REGION
Zavřít mapu

U říčky Smutná našli archeologové pohřebiště

Jižní Čechy - Již od roku 2006 vychovává Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích budoucí archeology. Získávají zde nejen teoretické vědomosti a základní poznatky o řemesle, ale také si na vlastní kůži vyzkouší výzkum v terénu. V poslední době například studenti a jejich učitelé strávili mnoho času v povodí říčky Smutná.

26.5.2014
SDÍLEJ:

Snímek z terénního průzkumu na sídlišti z pozdní doby bronzové (cca rok 900 př. n. l.) v Senožatech.Foto: archiv Ondřeje Chvojky

„Je to oblast mezi Bechyní a Milevskem, která byla od počátku jihočeské archeologie známá tím, že se tam vyskytuje spousta mohyl. Už v 19. století se tam dělaly průzkumy, ale pak to utichlo. My jsme se o tu lokalitu začali zajímat v 90. letech, když nám místní nosili úžasné nálezy. A protože velká část pocházela z doby bronzové, na kterou se specializuji, řekl jsem, že by bylo třeba se povodí říčky Smutná více věnovat," popisuje Ondřej Chvojka, ředitel Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.

Studenti a učitelé oblast zkoumali tři roky. Jedním 
z jejich úkolů bylo zmapovat, zaměřit a ochránit mohyly a další nemovité památky. Dále se věnovali terénním průzkumům, při nichž ověřovali, zda na místě žili lidé, co pěstovali, co jedli a podobně.

Výsledků získali mnoho. „Zjistili jsme, že máme co do činění s trvale osídlenou krajinou. Objevili jsme spoustu nových sídlišť a pohřebišť 
z doby bronzové. Ukázalo se, že tato oblast rozhodně nebyla periferní, nalezli jsme tam i věci, které pocházejí z různých koutů Evropy," říká Ondřej Chvojka.

Mezi nálezy byla celá řada bronzových předmětů či keramika. Ondřej Chvojka dále vyzdvihuje například dýku s dřevěnou pochvou. „Je to  první takový nález v jižních Čechách, protože tento organický materiál se obvykle vůbec nedochovává. Také jsme objevili jantarové korálky, které pochází od Baltského moře, a jehlici s krásně zdobenou hlavicí, jež má původ někde v oblasti Karpatské kotliny, stejně jako jeden nalezený sekeromlat," doplnil.

Studenti se na místě učí všechny předměty správně zdokumentovat, to znamená popsat, zakreslit a zaměřit. Musí také umět používat přístroje, které jsou k tomu potřeba. „To je hlavní práce archeologa. Dokumentaci musíme udělat hned. Když se přírodovědci nepovede nějaký pokus, udělá ho znovu, ale my žádnou možnost opakování nemáme," připomíná Ondřej Chvojka.

Po ukončení práce v terénu se vědci vrhnou na mytí, slepování a analyzování nalezených předmětů. Ty nakonec univerzita předá Jihočeskému muzeu, se kterým úzce spolupracuje. „Věci a výsledky z průzkumu v povodí říčky Smutná jsme využili pro tvorbu nové expozice pravěku v bechyňském muzeu. Další část se pak využije i pro připravovanou expozici v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích," dodává Ondřej Chvojka.

Nálezy od říčky podle něho naznačují velký archeologický potenciál nejen této oblasti, ale celého regionu. „Když jsem v 90. letech studoval v Brně, všichni mi říkali: no jo, jižní Čechy, to je chudoba, tam nic nemáte. Pak se ale najednou začalo ukazovat, že i tady je toho spousta," vypráví. Učitelé a studenti Jihočeské univerzity nyní již také díky zkušenostem od Smutné vědí, jak zkoumat podobné oblasti a hodlají v práci pokračovat. Momentálně je láká povodí Židovy strouhy jižně od Bechyně nedaleko vsi Nuzice.

Pátrání po předmětech z pravěku přitom podle Ondřeje Chvojky rozhodně neznamená, že archeologové musí hrabat hluboko do země, jak si lidé občas myslí. „Není to pravda, orba většinou vytáhne ty věci na povrch. Teď pracujeme například nedaleko Březnice u Bechyně, kde jsou orbou narušená pohřebiště z doby bronzové. Je to zase nové poznání, protože ještě nedávno se psalo, že v této oblasti nejsou žádné ploché hroby, a my je objevili," připomíná.

Autor: Andrea Zahradníková

26.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Policie - ilustrační snímek

Policie stále vyzývá svědky poškození Audi Q7

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

Tolik lodí vyhozených větrem na břeh, na Lipensku snad nikdo nepamatuje

Dolní Vltavice – Neuvěřitelnou sílu nabral vítr, který se hnal přes otevřenou hladinu lipenského jezera při noční bouřce z pátku na sobotu. Obrovské vlny spolu s větrem nejenomže utrhly několik ukotvených jachet, ale na břeh hodily i těžký prám převozníků v Dolní Vltavici. Zpátky na vodu ho převozníci dostávali heverem.

Lesníci varují před vstupem do lesů

Českokrumlovsko - Velké škody napáchal nárazový vítr z páteční bouřky v lesích. Není radno do nich nyní chodit. Poškozeny jsou i lesy města Český Krumlov.

Polomy na Šumavě zastaví turisty

Šumava - O zákaz vstupu do lesů chce požádat Národní park Šumava dotčené obce s rozšířenou působností. V pondělí to Deníku potvrdil Jan Dvořák, tiskový mluvčí Národního parku Šumava.

Nevím, kde jsou Strakonice, usmívá se před duelem s Plzní Peter Galamboš

České Budějovice – V přípravných zápasech ukazuje, že by mohl být posilou. Urostlý slovenský centr Peter Galamboš (28 let) přišel do ČEZ Motoru před sezonou z Martina. Třikrát už se dokázal trefit do černého a další gól by rád přidal v úterním přátelském utkání s extraligovou Plzní, které českobudějovičtí hokejisté odehrají netradičně ve Strakonicích (17.30).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení