„Kameny" jsou betonové kostky o rozměrech 10x10x10 cm, na jejichž horní stěně je mosazná deska se jmény a daty zavražděných lidí. Ve 1200 městech osmnácti zemí je jich v chodnících vsazeno už 50 000 – jen ne v bývalém hlavním městě nacismu, upozorňuje iniciativa pro jejich zřizování. Před novým hlasováním rady připomněla, že v roce 2004 byly v Mnichově osazeny tyto destičky za zdejší občany Siegfrieda a Paulu Jordanovy, deportované do Kaunasu a 25. listopadu 1941 zavražděné. „Město tyto kameny ale zase vytrhlo ze země," uvádí prohlášení zastánců projektu, které dále cituje komentář 91letého syna Jordanových, jemuž se v roce 1939 podařilo uprchnout do Británie: „Bylo to, jako by moji rodiče byli zavražděni podruhé…" Velmi si prý přeje, aby otec a matka prostřednictvím kamenů v dlažbě zůstali v paměti Mnichovanů.

Zastaví OSN lágr?

Přijímací uprchlické centrum v Traiskirchenu bylo zřízeno pro maximálně 1800 běženců, v současné době je tu ale více než 4500 lidí. „Polovina nocuje venku, téměř 800 je mladších 14 let, a denně přichází do Rakouska asi 250 nových azylantů," píše linecký deník OÖN.
Vedoucí vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky Christoph Pinter to označil za neúnosnou, nebezpečnou a lidsky nedůstojnou situaci, která musí skončit. Požaduje stop dalšímu přijímání uprchlíků v Traiskirchenu, přičemž OSN nepočítá s tím, že by tento příliv v dohledné době slábl. Amnesty International požádala o přezkoumání věci rakouské ministerstvo vnitra. Problémem je, že rakouské země mají do pátku vytvořit 6500 dodatečných míst k ubytování azylantů, ale daly jich zatím k dispozici jen 3500.
Hornorakouský hejtman Josef Pühringer připustil, že zemská vláda objednala k řešení své kvóty 600 kontejnerů, v nichž by mohlo být přechodně ubytováno 1200 osob. Co s nimi dál, to se neví. Hejtman opakuje, že do dosavadních tří středisek nepřidá po více než stovce lidí, hledají se tedy další místa. V té souvislosti vyzval spolkovou vládu ke zvýšení tlaku na další země EU, z nichž uprchlíky přijímá jen devět z 28.
Obecní rada St. Georgenu po dvouapůlhodinové debatě rozhodla, že upustí od blokády dálnice A1 oznámené na 1., později na 8. srpen jako protest proti přeplnění uprchlického centra v Talhamu. To bylo zřízeno pro 120 lidí, ale bylo jich tam až 300, píší OÖN. „Poté, kdy byly zbourány alespoň stany, jich zůstává 196," řekl starosta Ferdinand Aigner. Chce smluvně zaručit, že stany jako „nouzové" řešení nebudou obnoveny. K blokádě dálnice dodává, že „odložení není odvolání", a naznačuje, že jako s dalším termínem uvažuje s 5. zářím.
Napjatá situace je i v Dolním Bavorsku. V okrese Deggendorf budou v září postaveny dvě přetlakové haly s celkem 500 místy. Pokud by jejich zřizování vázlo, byla by u dálnice v Hengersbergu vybudována hala z fólie, která je rovněž napumpovatelná. Tam by mohlo být až 300 lidí, píše PNP. V Mettenu má stát obdobná pro 200 lidí, a to na delší dobu.

Na místě nehody.Shořel český kamion

Ve čtvrtek kolem 6.30 hodiny se na dálnici A3 u Pasova na výjezdu na Rakousko vznítil český tahač a zcela shořel. „Příčiny zatím nejsou známy," napsal odpoledne na webu deník PNP. Podle něj vozidlo vezlo automobilové kabiny. Škoda se pohybuje podle předběžného odhadu kolem 220 000 eur, zraněn nebyl nikdo.

Bavoři „rádi" samotu

V Bavorsku bylo loni asi 2,5 milionu osaměle žijících lidí. Ve srovnání s rokem 1994 je to o 38 procent víc. Ve velkých městech už ve více než každé druhé domácnosti žil jen jeden člověk. 40 procent osaměle žijících bylo starších 60 let, mladších 35 let bylo 27 procent. V Bavorsku bylo loni asi 6,22 milionu domácností, o 18 procent víc než v roce 1994.

Sousedům „vymírají" hostince

Na letním shromáždění dolnobavorského svazu hotelnictví a gastronomie ve skanzenu v Massingu upozornila jeho předsedkyně Rose Marie Wenzelová na ubývání podnikatelů v této branži a vyzývala k založení ministerstva turistiky, nižší sazbě DPH a podpůrných programech pro hostince, píše PNP. Gastronomie zaměstnává kolem 354 000 lidí, vytváří desetinu učňovských míst v zemi a má obrat 31 miliard eur, ale při její rozdrobenosti ji politika podle Wenzelové nebere vážně. „U Audi a BMW pracuje jen 164 000 lidí, ale když některá z těchto firem třeba jen ,zakašle´, už se volá po podporách," řekla. Daň z přidané hodnoty v hospodách by měla být snížena na sedm procent, protože „jídlo vsedě je trestáno" - restaurace musí odevzdávat 19 procent DPH, ale fastfood z pultu jen sedm…
Wenzelová kritizuje také množící se dokumentační povinnosti, označování alergenů, předpisy k minimální mzdě, přísné regulování pracovní doby atd., a volá po „zákonech ze všedního dne". Každý politik, který nám vládne, by měl určitě absolvovat dva semestry praxe v provoze, míní. Na druhé straně jsou si hoteliéři podle ní vědomi svých povinností k udržení pracovních míst a jsou prý ochotni zaměstnat i běžence k jejich integraci. „To by ale musela chtít i politická reprezentace a podpořit to," dodává.

Stefan Oster.Biskup aby vysvětloval

Novelu pracovního práva v katolické církvi v Německu přijalo 24 ze 27 diecézí, ale biskupství v Pasově, Řeznu a Eichstättu chtějí dál přezkoumávat, zda je reforma slučitelná se všeobecným církevním právem a prakticky proveditelná ve všech bodech, napsala PNP. Podle nové normy by například znovusezdaní rozvedení nebo i homosexuálové v pevných vztazích museli „vzácněji počítat s církevní sankcí" než dosud.
Pasovský biskup Stefan Oster na facebooku napsal, že s kolegy ze zmíněných diecézí nechtějí novelu „zásadně odmítat", ale v „dobrém rozhovoru s dalšími představiteli církve hledat, kde by ještě byly možné její jednotlivé modifikace".
Dvacet duchovních pasovské diecéze sdružených od roku 2012 do kruhu „Pasovští kněží v dialogu" mu poslalo naléhavý dopis, ve kterém jeho postoj kritizují. Kruh se mimo jiné zasazuje o to, aby znovusezdaní rozvedení nebyli vyloučeni z poskytování svátostí, a aby také nekatoličtí křesťané, kteří vědomě spoluvyznávají euacharistii, byli k obřadům připuštěni.
Biskupovi píší, že dosavadní úprava vedla k „atmosféře strachu, tajnůstkaření a udavačství", když mnohé „poměry" nemohly být i kvůli obavám ze ztráty pracovních míst (kněžími) legalizovány, často také ke škodě dětí. Autoři dopisu odmítají, že by k nadcházejícímu rozhodnutí diecéze k nové normě bylo třeba ještě církevněprávní vyjasnění věci. Ta podle nich naopak potřebuje posouzení pastorální. „My duchovní jsme měli vždycky problémy se dvěma stránkami církevního učení. Na jedné straně stojí, že máme stát při znovusezdaných rozvedených ,se starostlivou láskou´, aby se necítili být odděleni od církve, protože křtem dostali nejen možnost, ale i povinnost účastnit se jejího života. Výslovně je dokonce řečeno, že by se měli účastnit mší. Na druhé straně církevní učení v praxi opakuje, že tito lidé nejsou k eucharistii připuštěni. To je pro dotčené přímo výsměch, pro duchovní pak hluboké dilema," napsali kněží Osterovi.
Vedoucí biskupského tiskového střediska Monika Zieringerová v PNP uvedla, že biskup na dopis odpověděl „s podanou rukou" a poděkoval autorům za jejich starost o blaho církve v biskupství. Nad rámec svého sdělení na facebooku se chce se skupinou sejít a pohovořit.

Méně chudých studentů

V Bavorsku pobíralo loni státní podporu (Bafög) na 120 000 studujících, o pět procent méně než v roce 2013. Průměrný příspěvek byl loni 444 eur měsíčně, rok předtím 436 eur. Celkově loni Bavorsko přispělo studentům 417 miliony eur.

Pojedou pro dobrou věc do Benátek.Nonstop do Benátek

Z hornorakouského Seewalchenu vyrazí v pátek ve 23 hodin 26 cyklistů místního klubu Atterbiker k nonstop jízdě do 480 kilometrů vzdálených Benátek. Čeká je mimo jiné převýšení 3500 až 4000 metrů. V Toblachu je na zbývajících 200 km doplní ještě osm jezdců včetně jedné ženy, na posledních 100 km další čtyři. V sobotu ve 20 hodin chtějí dosáhnout cíle všichni společně, píší OÖN. Počítají s průměrem 30 km/h, i když trasa vede přes Dolomity.
„Atterbikeři" jeli tuto dlouhou jízdu pro dobré účely už v roce 2009, tehdy pro nadaci výzkumu míchy. Tentokrát bude z výtěžku sponzoringu – dárci dávají 50 centů za ujetý kilometr – profitovat Červený kříž ve Vöcklabrucku. Bude si moci pořídit víceúčelovou figurínu k simulaci různých tísňových situací, což uvítá i 130 000 potenciálních pacientů okresu, uvádějí OÖN. Na snímku jsou cyklisté z cíle 2009.

Na vosy nic neplatí

Také v Bavorsku zlobí v těchto týdnech vosy a pasovský deník PNP má pro znepokojené obyvatele špatnou zprávu – jak uvedl zemský svaz pro ochranu ptactva, nejčastěji užívané tradované „triky" k odpuzení tohoto hmyzu jsou neúčinné. „Užívané ,pasti´ dokonce mají negativní dopad, protože lákají stále víc vos," rozvádí list. „Také měděné mince pokládané na stůl ničemu nepomohou. A v žádném případě by se vosy neměly odfoukávat, protože oxid uhličitý v dechu je pro hmyz poplašným signálem k zaujetí útočného postavení," varuje svaz a čtenářům dává radu vpravdě královskou: nejlepším prostředkem je prý potraviny a nápoje v otevřeném prostoru přikrývat a zbytky jídla okamžitě odstraňovat. Pomoci prý může i správné oblečení – vosy přitahují pestré oděvy, stejně jako parfémy a krémy…