„Na začátku léta vždycky klesá krevní zásoba," říká Jürgen Kimmerstorfer z linecké centrály. Krve je však potřeba vždycky – každých 80 sekund se v Rakousku otevírá jedna konzerva. Podle Červeného kříže je jich za rok 400 000. „V Horních Rakousích máme na skladě vždycky 900 až 1000 konzerv. Každý týden je jich nabíráno 800 až tisíc. Důležité je, aby dostatečná zásoba byla ve všech skupinách, ale zejména u negativních to často skřípe," dovává Kimmerstorfer. V pondělí uvítají staré i nové dárce po celý den v centrále na Ulici nemocnic v Linci, od úterka do čtvrtka od 15 do 20 h v řadě zařízení automotoklubu.

Nebezpečné hory

Při turistice a horolezectví se v Rakousku ročně zraní kolem 8800 lidí tak vážně, že musejí být hospitalizováni, uvádí deník Volksblatt. Podle kuratoria pro bezpečnost v dopravě při nehodách na horách zahyne ročně průměrně sto lidí. Hlavní příčinou neštěstí je podle experta Martina Pfannera sebepřeceňování a nedostatek kondice. Většina usmrcených nebyla špičkovými alpinisty, ale jednalo se o lidi pohybující se v lehčích terénech. Tyrolský extrémní horolezec Peter Habeler, který v roce 1978 jako první s Reinholdem Messnerem vylezl na Mt. Everest bez kyslíku, také míní, že se hory staly nebezpečnějšími. Důvodem má být tání tzv. věčně zmrzlé půdy, která dříve držela jako tmel kámen a půdu. Dnes povoluje, zem se vyvaluje a bere s sebou kameny… V Rakousku se do hor vydává přinejmenším příležitostně na 1,1 milionu lidí ročně, dodává Volksblatt.

Se zbraněmi k soudům

Že vstupní kontroly v budovách soudů významně přispěly k bezpečnosti, ukazuje množství nebezpečných předmětů odebraných vstupujícím. Loni jich v celém Rakousku bylo zabaveno 178.435, z toho 447 střelných zbraní včetně poplašných a plynových. Kromě toho bylo zajištěno 49.726 bodných a úderných zbraní a do úschovy vzato 128.262 jiných nebezpečných předmětů jako pepřových sprejů, šroubováků, deštníků apod. Střelně zbraně se při odchodu vracely jen těm držitelům, kteří na ně měli pas. Aktuálně je kontrolními stanovišti vybaveno 90 procent rakouských soudů.
Počet zadržených předmětů stoupá, dodává Volksblatt - ze 133 731 v roce 2009 až na 185 527 v roce 2011. Nejvíc jich návštěvníci přinášeli do Vrchního zemského soudu ve Vídni – loni 106 962, z toho 119 střelných zbraní. V Horních Rakousích bylo konfiskováno 16.864 věcí, z toho čtyři střelné zbraně.

Přibylo 50 000 bytů

Počet bytů v Bavorsku se loni zvýšil o 50 000, píše PNP. Podle statistického úřadu bylo v zemi koncem roku kolem 6,2 milionu bytů, o 0,8 procenta víc než rok předtím. Třetina bytů je ve statutárních městech. Jeden občan města žije průměrně na 42,4 metru čtverečního, „venkovan" má k dispozici průměrně padesát metrů.

Učí znakovou řeč

Od zimního semestru 2015/16 otevře vysoká škola v Landshutu jako jediná v jižním Německu bakalářské studium tlumočnictví znakové řeči, píše PNP. Přihlásit se k němu je možné do 15. června.
„Podle Německého svazu neslyšících je ve spolkové republice asi 16 milionů těžce sluchově postižených. U zhruba 140 000 z nich hendikep dosahuje více než 70 procent. Ti pak užívají služeb tlumočníků znakové řeči," uvádí pasovský deník. Jejich potřeba je podle Uty Bennerové, první profesorky nového oboru, obrovská. V Landshutu bude studium sedmisemestrové. Nabídnou je 30 zájemcům. Od nich se očekává základní znalost znakové řeči na úrovni A2, předkurs začne v září. (www.haw-landshut.de/gebaerdensprachdolmetschen)

Pomohou chudí chudým?

Německo příspívá do rozpočtu Evropské unie stále vyšší částkou, než od ní dostává.V roce 2013 negativní saldo dosáhlo 13,8 miliardy eur, v roce 2010 bylo ještě 9,2 miliardy, píše deník PNP. Viceprezident Bundestagu Johann Singhammer (CSU) v té souvislosti v listě požaduje, aby do tohoto transferu bylo zapojeno i rozdělování uprchlíků do EU.
Na EU „prodělávají" také Francie, předloni se saldem 8,4 miliardy eur, a Británie s 8,6 miliardy. K těm, kteří na přerozdělování vydělávají, patří například Španělsko, které od unie dostává o tři miliardy víc, než do ní samo přispívá, a také Polsko s negativním „nedoplatkem" 12,2 miliardy. „Singhammer v té souvislosti kritizuje, že vláda ve Varšavě je ochotná přijmout jen malý počet běženců," píše PNP. „Evropa se nemůže odsolidarizovat," cituje viceprezidenta, podle něhož státy, které od EU dostávají vysoké částky, musí plnit také své smluvní závazky a přijímat azylanty. Ačkoliv počet uprchlíků do EU loni dosáhl 625 000, Polsko převzalo jen 8020, o 47 procent méně než rok předtím. Do Německa zato přišlo 202 000 azylantů.

Velký stůl potřebných

Na závěr 21. celostátního setkání dobročinných organizací „Stolů pro potřebné" bude v sobotu na náměstí v Augsburgu uspořádán velký „open-air-festival" této formy dárcovského stravování. Organizátoři zvou všechny občany ke společnému stolu o celkové délce 140 metrů před radnicí k pojedení zdarma. „Tříhodinovou akcí chtějí dát signál k větší solidaritě a lidské vzájemnosti," napsala PNP.
Ročně „Stoly" poskytují potraviny a věcné dary pravidelně až 1,5 milionu potřebných, z nichž asi třetina jsou děti a mladiství. „Dobrovolníci sbírají kvalitativně nezávadné potraviny, které by jinak končily v odpadu, a rozdávají je zdarma nebo za symbolický příspěvek. V SRN je přes 900 těchto obecně prospěšných organizací, v nichž se angažuje na 60 000 občanů," pokračuje list.
Aby pomoc mířila skutečně k potřebným, nechávají si „Stoly" situaci svých „klientů" doložit – například že mají jen malý důchod, pobírají podporu v nezaměstnanosti či sociální dávky. Potraviny jsou jim většinou distribuovány ze stálých prodejen, některé spolky ale poskytují také teplé občerstvení nebo dodávají suroviny zařízením, které je připravují.
„Stoly" jsou financovány z darů. V SRN je podporuje řada firem – některé zbožím či poukázkami, jiné třeba tím, že zdarma opravují vozidla organizace či za ně hradí inzeráty.