VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Unesený letoun Landshut znovu na scéně

Pasov - O záměru získat a vrátit do Německa Boeing 737-200 s názvem Landshut, unesený čtyřmi palestinskými teroristy (z toho dvě ženy) 13. října 1977 při letu z Palma de Mallorca do Frankfurtu s více než 80 cestujícími a pětičlennou posádkou na palubě a osvobozený speciální jednotkou o pět dní později na letišti v Mogadishu, náš list informoval.

4.8.2017
SDÍLEJ:

Svědek dramatu, dnes památka...Foto: Deník/repro PNP

Po původní opravě letadlo až do roku 1985 létalo na linkách Lufthansy a pak bylo prodáno. V roce 2008 po 38 letech provozu a zhruba po 60 000 letech bylo vyřazeno a od té doby stojí a rezne na brazilském letišti Fortaleza.

Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel organizoval návrat této památky do Německa. Má být restaurována a umístěna v muzeu firmy Dornier ve Friedrichshafenu na Bodamském jezeře.

Německým novinářům se ozval ko-pilot uneseného stroje Jürgen Vietor (75). „Přes svou špatnou zkušenost s únosem si nikdy nedal od létání pauzu,“ píše PNP. „Už šest týdnů po osvobození zásahovou jednotkou seděl znovu v kokpitu. Při tom neřídil ,nějaké letadlo´, ale znovu Landshut“. Prý dělal, jako by únos nikdy nebyl, ale ty dny byly nejhorší v jeho životě.

Dlouho se vyslovoval pro návrat letadla do Německa a nedávno se byl na ně podívat v Brazílii. Byl to prý smutný pohled. Proto by podle něho bylo opravdovou výzvou dát mu znovu původní podobu.

Vrak Landshutu nakonec zakoupilo ministerstvo zahraničí od státního provozovatele letiště ve Fortaleze, údajně za 20 620 eur. Smlouva byla podepsána koncem května. Stroj má být rozebrán, transportován a pak ve Friedrichshafenu restaurován. „Potřebujeme k tomu speciální nářadí, zvedáky, bude nutné zřídit dřevěné přípravky ke stabilizaci trupu, který už nemá motor – to všechno je velmi náročný logistický úkol, který potřebuje určitou přípravu,“ říká v listě ředitel muzea Dornieru.

Podle PNP se odhaduje, že demontáž, transport nákladním letadlem, nové složení a modernizace Landshutu přijde na dva miliony eur. V Německu teď běží dárcovská akce k financování konceptu vystavení letadla.

Ubylo trestných činů

V Rakousku bylo v prvním pololetí oznámeno 251 795 trestných činů, o 6,5 % méně než loni (269 342). Je to nejméně za posledních deset pololetí, píší OÖN. V Horních Rakousích došlo k poklesu o 7,1 %. Ještě víc se „polepšili“ v Dolních Rakousích (mínus 8,6), Burgenlandsku (-8,4) a ve Štýrsku (-8,3). Násilných deliktů bylo v celé republice zjištěno kolem 20 600 (loni 21 656). Stoupla kvóta objasněnosti – na 48,2 % (před rokem k 1. červenci 45,5 %, v roce 2008 jenom 38,5 %).

Vypátráno bylo 131 707 podezřelých, z nichž 78 846 má rakouské občanství, 53 061 je cizinců (40,3 %, z nich 10 079 žadatelů o azyl a 2487 lidí v zemi pobývajících neoprávněně).

Jak stůňou

Nemocnost bavorských zaměstnanců byla letos v prvním pololetí podle čísel všeobecné nemocenské pojišťovny 3,8 procenta. Je lehce vyšší než loni (3,7), ale i tak je Bavorsko spolkovou zemí s nejmenším počtem promaroděných dnů za Bádenskem-Württemberskem. Celospolkově byla nemocnost 4,3 procenta. Na nemoci pohybového aparátu, nachlazení a psychická onemocnění připadal více než každý druhý den pracovní neschopnosti.

Každý čtvrtý v jeslích

V Rakousku bylo v uplynulém školním roce v jeslích a podobných zařízeních umístěno 65 057 dětí do tří let, tedy 25,4 procenta této věkové skupiny. V roce 2006 to bylo průměrně 10,8 %. Počet „chovanců“ se za deset let zvýšil o 150 %.

Největší procento opatrovaných bylo letos ve Vídni – 44,3, pak v Burgenlandsku 30,3. Horní Rakousy byly s 15,4 % předposlední přes Štýrskem. Od roku 2006 se ale počet dětí v těchto zařízeních v Horních Rakousích zvýšil ze 2269 na 6933. Země má v plánu budování dalších 90 jeslí.

„Komoří“ na zámku

Na zámku Weinberg v Kefermarktu bude v pátek 4. srpna a v sobotu vždy od 19.30 festival komorní hudby. Vystoupí 27 muzikantů z Rakouska, Německa, Itálie, Francie, Anglie, Japonska, Řecka, Hongkongu a USA. V obou dnech zazní části 22 komorních děl. Doplnění obvyklé sestavy smyčců a klavíru basou, klarinetem, fagotem a lesním rohem umožní hrát i velká díla jako Schuibertův oktet a Beethovenův septet, poznamenávají OÖN. Vstup je volný, organizátoři jen prosí o případné dobrovolné dary.

Udali rybáře

Rybolov podle rybářského zákona je v Bavorsku generelně povolen, ale pořád zůstává „v hledáčku“ ochranářů sdružených v organizaci PETA, píše PNP. Ti vytýkají rybářům, že porušují zákon na ochranu zvířat. Tentokrát podali ke státnímu zastupitelství v Řeznu trestní oznámení na okresní rybářský svaz ve Straubingu. Ten uspořádal minulý víkend v rámci výroční rybářské slavnosti soutěž o největší úlovek. Zúčastnilo se jí 193 rybářů.

„Tradice neospravedlňuje žádné týrání zvířat,“ řekla listu Tanja Breiningová, odborná referenta pro ryby a mořské živočichy PETA a vylíčila, jak se při těchto soutěžích ryby třepají na háčcích, lapají po vzduchu a bojují o život. „Jediným cílem rybářů je chytit největší rybu a za to být oceněn,“ uvedla.

„Nejsem si vědom žádného provinění,“ brání se výtkám předseda straubingského svazu rybářů Reinhard Maier. Jeho klub není jediným, který tyto tradiční akce pořádá, a žádný dosud nebyl obviněn. „Jako hobby-rybář v oznámení vidí urážku své dobrovolné práce, ke které patří i organizování takovéto ekologické kontroly populace, při níž jsou cíleně velké ryby z revíru odnímány, aby v něm bylo zajištěno přežití menších druhů ryb,“ pokračuje list.
Také Thomas Funke z bavorského zemského svazu rybářů nevidí na soutěži ve Straubingu nic špatného. „Každým rokem jsou takováto oznámení, ale žádného obvinění dosud ochránci zvířat nedosáhli,“ řekl. K nějakým přestupkům proti rybářskému zákonu mohlo samozřejmě dojít, ale pravidla, kterými se soutěže o největší úlovky musí řídit, jsou relativně přísné. „Rybáři apříklad nesmějí dostávat žádné cenné výhry jako třeba televizor, ale udělení něčeho symbolického je bezproblémové,“ míní.

Nejsou tu k „hašení“ vos

Z aktuálního důvodu se nyní obrátil bavorský zemský svaz hasičů na veřejnost, napsala PNP. Na sociálních sítích upozornil na to, že není příslušný k odstraňování vosích hnízd, pokud jejich osazenstvo nepředstavuje bezprostřední nebezpečí pro život a zdraví.

Od července vyzvánějí v Bavorsku stále častěji tísňové telefonické linky, na nichž se veřejnost od hasičů dožaduje okamžitého odstranění vosích hnízd. Panika stoupá, jak říká Jürgen Weiß, odborný referent svazu. Především podle něho ve městech, protože na venkově si lidé spíš umějí pomoci sami.

Weiß míní, že s vosami je to jako se zapadlými dveřmi. Pokud uvnitř není zapnutý sporák nebo malé dítě samo, nejsou k jejich otevření příslušní hasiči, ale zámečníci, říká. Pokud v souvislosti s vosami hrozí akutní nebezpečí, třeba alergický šok, pak jejich hnízdo spadá do „kompetence“ hasičů. Pro všechny ostatní případy tu jsou odborní likvidátoři hmyzu, uvedl. Zdůraznil přitom význam profesionální pomoci a připomněl, že nedávno paní v Mnichově si při pokusu odstranit vosí hnízdo zapálila balkon…

Hasiči na internetu také informují, že vosy plní regulérní funkci v ekosystému a některé jejich druhy jsou dokonce chráněny. Ne vždy je odstranění hnízd nutné nebo dovolené. Také zemský úřad pro životní prostředí prosí občany, aby se v případě výskytu tohoto hmyzu obrátili na odbor ochrany přírody příslušného okresního úřadu.

Informace hasičů na sociálních sítích našla podle PNP hodně souhlasu, ale také obav, že zmiňované privátní firmy likvidující hmyz by chtěly z obav veřejnosti vytěžit velké peníze – jak ukazují poznatky, za odstranění vosího hnízda požadují i 150 eur. K tomu Weiß říká, že ovce jsou bílé a černé. Jako u zámečníků proto platí zjistit si dopředu, kolik jejich práce bude stát…

Odpadu je různě

Srovnávací portál "billiger.de" zjistil ve 200 německých městech a obcích množství tzv. zbytkového nerecyklovatelného domovního odpadu. V roce 2015 jej v Bavorsku nejvíc „vyprodukovali“ občané Bambergu, a to průměrně na osobu 318 kilogramů, informuje PNP. To je o 61 procent víc než v celoněmeckém průměru 197 kilogramů. Obzvlášť s odpadem „spoří“ v Ga-Pa, kde jej v roce 2015 bylo na osobu jen 98 kilogramů. Ve srovnání spolkových zemí je Bavorsko třetí nejlepší po Bádensku-Württembersku a Sasku. Úplně první je městský stát Hamburk se 279 kilogramy zbytkového odpadu na osobu.

V součtu veškerého domovního odpadu, který musí veřejnoprávní služby odvézt, vede dolnofrancký Schweinfurt se 678 kilogramy na občana.

Bavorsko samotářů

Stále víc lidí v Bavorsku žije osaměle, uvedla PNP. Počet domácností „singlů“ stoupl v uplynulých 20 letech o 38 %. Loni bylo ve 2,6 milionu z celkových 6,4 milionu domácností obydleno jen jedním člověkem. 38 % z nich bylo starších 60 let, 28 % mladších 35 let. Ve velkoměstech nad 100 000 obyvatel žije ve více než polovině domácností jedinec, v obcích do 5000 obyvatel v každé třetí. Průměrný počet obyvatel jedné domácnosti klesl ze 2,25 v roce 1996 do loňska na 2,04.

486 exponátů na výstavě

Ingrid Kakavandová.

Ve Viechtachu bude v pátek v 19 hodin v budově školy zahájen 48. ročník výstavy děl malířů, grafiků, uměleckých řemeslníků a dalších tvůrců, profesionálů i amatérů. K vidění bude 488 exponátů od 182 autorů. „V samostatném prostoru čeká na návštěvníky 50 skulptur Ingrid Kakavandové (62, na snímku),“ píše PNP. „Vybrala je z více než stovky dřevěných soch, které vytvořila mezi roky 2002 a 2017 na své základní téma ,silných žen´. První, Marianne s markantními ,oblinami´, vytesala dlátem na kursu sochařů v roce 2002. Umělkyní se ale jejich ,stvořitelka´ být necítí: ,Sochařka je přece také řemeslnice,´ říká původním povoláním učitelka.“

Že pracuje se dřevem, má prý jednoduchý důvod. „Můj otec byl vzdělaný řezbář, měl dílnu za domem – dřevo jako materiál a nástroje tam vždycky byly,“ vzpomíná. Od dětství dřevo milovala. Po otcově smrti absolvovala v roce 1974 první kurs dřevořezby, později si udělala kurs „religiózního lidového umění“ s tvorbou českých madon, jesliček atd. V roce 2002 se učila u Gretl Eischové ve Frauenau, při čemž vznikla právě Marianne. Následovaly další kursy – a další Marianniny kamarádky, „silné ženy“.

Výstava ve Viechtachu potrvá do neděle 3. září a je otevřena denně od 13 do 18 hodin. Vstupné je dvě eura, pro děti padesát centů.

Doplní přeshraniční cyklostezku?

Poslanec bavorského zemského sněmu za Svobodné voliče Hubert Aiwanger přislíbil plně podpořit starostu Bavorské Železné Rudy Charlyho Bauera v prosazování překlenutí mezery cyklostezky ze Zwieselu přes Bavorskou Želenou Rudu a přes hranici do Železné Rudy, píše PNP. Po prohlédnutí si možné trasy podél B11 řekl: „Toto doplnění stezky je naléhavě nutné a přímo se vnucuje. Další odkládání škodí turistickému regionu.“

Pasovský list připomíná, že cyklostezka ze Zwieselu do Železné Rudy byla plánována už před 30 lety, ale realizována byla jen k odbočce na Zwieslerwaldhaus. Podle Bauera a Aiwangera je nejvyšší čas plán dokončit. Podporují to i ostatní starostové turistického regionu Národního parku Bavorský les, vedoucí tohoto parku Franz Leibl, okresní hejtmani Freyungu a Regenu, poslanec spolkového sněmu Alois Rainer a další. „Všichni doufají, že bude konečně moci být realizováno i spojení do Čech,“ uvedl pasovský list.

„Protože Bavorská Železná Ruda je čistě turisticky zaměřená a právě cykloturismus prožívá enormní rozkvět, je pro mne zcela nepochopitelné, proč tato proluka není už dávno zaplněna, jak bylo plánováno už před lety,“ říká starosta Bauer. Kritizuje, že realizace byla vždy odsouvána „různými výmluvami“. Zpočátku se říkalo, že potřeba takového spojení je sporná, protože jsou přece jiné trasy; ty jsou podle Bauera ale nepřijatelné pro turisty na městských kolech. Pak bylo jeho obci sděleno, že pro stezku nezbytné plochy jsou přírodně cenné, což podle starosty vyvrátily posudky nižších úřadů ochrany přírody. Nakonec bylo doplnění cyklostezky zpochybňováno z hospodářského hlediska. Bauer k tomu namítl, že neúplná stezka ze Zwieselu do Bavorské Železné Rudy rozhodně také není hospodárná, uvedla PNP.

Na 18. září je naplánována návštěva státního sekretáře ministerstva vnitra Gerharda Ecka, aby se o situaci informvoval na místě. „Snad konečně dojde k přesvědčení, že doplnění stezky je skutečně nutné,“ doufá Bauer a připojuje: „Když se podívám na Česko, bolí mě srdce. Tam jsou v posledních pěti letech zakládány nebo silně vylepšovány cyklostezka za cyklostezkou. Tak je to i v Bavorském lese, ale Bavorská Železná Ruda bohužel už třicet let do vývoje není integrována…“

Autor: Vladimír Majer

4.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Filip Vlček

Velice slibný výkon i výsledek, hokejisté Motoru zvítězili nad Kladnem 3:1

V Polné na Šumavě se natáčel film Jerzyho Kosińského - Nabarvené ptáče.

Každý z nás se může stát nabarveným ptáčetem, říká režisér Václav

Slavnosti se zúčastní i Přemysl Otakar II.

České Budějovice – Historické městské slavnosti se blíží. Na první ročník z předloňského roku navazují 1. a 2. září stejnojmenné České Budějovice Železné a zlaté.

Medvědář chystá v životě zámeckých medvědů velikou změnu

Český Krumlov – Lešení nyní stojí ve velkém výběhu medvědária na českokrumlovském zámku. Medvědice Marie Terezie ve vedlejším betonovém výběhu si moc klidu neužije.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení